Rybářský rozcestník

Šprot obecný

Tučná ryba příbuzná se sleděm, žije při březích Evropy. Šproty jsou k dostání čerstvé, konzervované, nebo uzené. Mohou se péci, rožnit či smažit. Uzené šproty v oleji jsou oblíbenou lahůdkou v severní a východní Evropě. Šproty mají nejchutnější maso v zimě.

Šprot obecný - na bílém pozadí

Rozpoznávací znaky

Drobná podlouhlá ryba dosahující maximální délky 16 cm. Na průřezu má oválné tělo se znatelným kýlem. V porovnání se sledi nemá bříško zakulaceno. Dolní čelist lehce přesahuje horní, žaberní víčko je bez paprskovitých rýh. Má cykloidní šupiny. Nemá tmavé skvrny na bocích.

Výskyt

Žije podél pobřeží Evropy od Norska a Baltského moře až po Středozemní a Červené moře. Nachází se v hejnech. Během dne se drží v blízkosti dna a v noci vyplouvá k hladině. Celé hejno se snaží držet pohromadě.

Obecně

Šprot je hospodářsky velmi cenná rybka, lovená podél pobřeží Evropy od Norska a Baltského moře až po Středozemní a Červené moře. Je velmi podobný sleďům a tak není divu, že byl dříve rybáři považován za mladého sledě.

Přece se od sleďů liší, nemá zuby na radličné kosti a břišní ploutve má více posunuty dopředu. Vytváří několik poddruhů, podle toho, v jaké oblasti žije. V Černém moři známe například šprota obecného černomořského (Sprattus sprattus phalericus) a v moři Baltském šprota obecného baltského (Sprattus sprattus balticus).

Šprot obecný je velmi cennou rybou, která se loví ve stovkách tun ročně. V moři se šprot pohybuje ve velkých hejnech, nedosahuje v nich obvykle délky větší než 17 cm. Pohlavně dospívá dříve jak sleď, již po druhém roce života. Živí se převážně planktonem; poue sezónně a na některých místech i čerstvě vylíhnutým plůdkem ryb.

Kuchyňské zpracování:

Hospodářský význam této ryby spočívá především v možnostech konzervování. Často je šprot před vkládáním do konzerv uzen. V místech lovu šprotů se na trzích dá zakoupit i čerstvý, nebo vyuzený.

Zdroj: Světem zvířat IV. – Ryby, obojživelníci, plazi

Způsob lovu

Průmyslově se chytá do sítí.

Nejčtenější články

Základní návazce a koncové sestavy pro boilie a pelety

D-Rig, S-rig, plovoucí návazec s Pop Up bolie nebo peletkou, návazce pro lov ve vodním sloupci …. no, pro začínající, ale i mírně pokročilé rybáře těch názvů je až moc! 🙂 Moderní kaprařina má opravdu rozmanité názvosloví různých důmyslných sestav koncových návazců. Jejich použití bývá závislé nejen na typu revíru, ale také na dalších okolnostech, například na hloubce vodního sloupce v místě lovného místa, zda je dno bahnité nebo naopak písečné, mírně zarostlé nebo naopak s hojným rostlinstvem na dně… Ani v tomto článku nedokážeme ukázat všechny možnosti, jak uvázat a nabídnout nástrahu rybám. Najdete zde ale takový základní výběr návazců, které se v dnešní době nejvíce používají při lovu kaprovitých ryb na boilies a pelety.

Sedmnáctiletý student pokořil český rekord. Chytil kapra vážícího 32 kilogramů

Fantastik, takové jméno dostal kapr vážící 32 kg. Unikátní kousek ulovil nedávno teprve 17letý Stanislav Blažka. Pokořil tak rekord mezi kapraři. V českých svazových vodách se podle dostupných informací těžší rybu doposud chytit nepodařilo.

Honza Hubka a Jakub Kolář se stali mistry světa v lovu dravých ryb z lodě!

Přátelé, naše reprezentace získala tento víkend v Anglii stříbrné medaile a posádka Honza Hubka a Jakub Kolář se stali mistry světa v lovu dravých ryb z lodě. Skvělý úspěch a velká gratulace celému týmu. 👍🎸🍀💪🙏👌

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím