Rybářský rozcestník

Šprot obecný

Tučná ryba příbuzná se sleděm, žije při březích Evropy. Šproty jsou k dostání čerstvé, konzervované, nebo uzené. Mohou se péci, rožnit či smažit. Uzené šproty v oleji jsou oblíbenou lahůdkou v severní a východní Evropě. Šproty mají nejchutnější maso v zimě.

Šprot obecný - na bílém pozadí

Rozpoznávací znaky

Drobná podlouhlá ryba dosahující maximální délky 16 cm. Na průřezu má oválné tělo se znatelným kýlem. V porovnání se sledi nemá bříško zakulaceno. Dolní čelist lehce přesahuje horní, žaberní víčko je bez paprskovitých rýh. Má cykloidní šupiny. Nemá tmavé skvrny na bocích.

Výskyt

Žije podél pobřeží Evropy od Norska a Baltského moře až po Středozemní a Červené moře. Nachází se v hejnech. Během dne se drží v blízkosti dna a v noci vyplouvá k hladině. Celé hejno se snaží držet pohromadě.

Obecně

Šprot je hospodářsky velmi cenná rybka, lovená podél pobřeží Evropy od Norska a Baltského moře až po Středozemní a Červené moře. Je velmi podobný sleďům a tak není divu, že byl dříve rybáři považován za mladého sledě.

Přece se od sleďů liší, nemá zuby na radličné kosti a břišní ploutve má více posunuty dopředu. Vytváří několik poddruhů, podle toho, v jaké oblasti žije. V Černém moři známe například šprota obecného černomořského (Sprattus sprattus phalericus) a v moři Baltském šprota obecného baltského (Sprattus sprattus balticus).

Šprot obecný je velmi cennou rybou, která se loví ve stovkách tun ročně. V moři se šprot pohybuje ve velkých hejnech, nedosahuje v nich obvykle délky větší než 17 cm. Pohlavně dospívá dříve jak sleď, již po druhém roce života. Živí se převážně planktonem; poue sezónně a na některých místech i čerstvě vylíhnutým plůdkem ryb.

Kuchyňské zpracování:

Hospodářský význam této ryby spočívá především v možnostech konzervování. Často je šprot před vkládáním do konzerv uzen. V místech lovu šprotů se na trzích dá zakoupit i čerstvý, nebo vyuzený.

Zdroj: Světem zvířat IV. – Ryby, obojživelníci, plazi

Způsob lovu

Průmyslově se chytá do sítí.

Nejčtenější články

Přehled svazových revírů: Lov ryb nonstop 2018

Všimli jste si, že počet revírů s nonstop rybolovem se od loňského roku zvýšil..? Nově je výjimka Ministerstva zemědělství udělena také pro revíry Labe 27, Labe 28, Labe 31, Vltava 21-22 (ÚN Hněvkovice), Stonávka 2A a Morava 17 A. U části revírů s výjimkou došlo také k rozšíření platnosti výjimky na měsíc září. Přehled revírů s udělenou výjimkou najdete v tomto článku.

Češi vypěstovali nového kapra! Doplave na stoly už na Vánoce?

Fakulta rybářství a ochrany vod (FROV) Jihočeské univerzity vyšlechtila nové plemeno kapra s názvem amurský lysec, které je odolnější vůči nemocem. Na vývoji pracovali vědci více než 17 let. Amurský lysec je podle nich odolnější především vůči koi herpes viru (KHV), který působí úhyn kaprů.

Rybáři budou moci lovit déle a koupit si lístek na doživotí. Změny chystá ministerstvo zemědělství

Od dubna by se měla změnit doba lovu ryb v mimopstruhových revírech. Od dubna do konce září by mohli rybáři lovit od čtyř do 24 hodin, ve zbytku roku od pěti do 22 hodin. Po vypořádání připomínek to předpokládá vyhláška ministerstva zemědělství, která také zavádí rybářský lístek na dobu neurčitou pro rybáře starší 15 let. Ministerstvo odstoupilo od možnosti zkrácení doby lovu podle přání jednotlivých revírů.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím