Tučná ryba příbuzná se sleděm, žije při březích Evropy. Šproty jsou k dostání čerstvé, konzervované, nebo uzené. Mohou se péci, rožnit či smažit. Uzené šproty v oleji jsou oblíbenou lahůdkou v severní a východní Evropě. Šproty mají nejchutnější maso v zimě.
Drobná podlouhlá ryba dosahující maximální délky 16 cm. Na průřezu má oválné tělo se znatelným kýlem. V porovnání se sledi nemá bříško zakulaceno. Dolní čelist lehce přesahuje horní, žaberní víčko je bez paprskovitých rýh. Má cykloidní šupiny. Nemá tmavé skvrny na bocích.
Žije podél pobřeží Evropy od Norska a Baltského moře až po Středozemní a Červené moře. Nachází se v hejnech. Během dne se drží v blízkosti dna a v noci vyplouvá k hladině. Celé hejno se snaží držet pohromadě.
Šprot je hospodářsky velmi cenná rybka, lovená podél pobřeží Evropy od Norska a Baltského moře až po Středozemní a Červené moře. Je velmi podobný sleďům a tak není divu, že byl dříve rybáři považován za mladého sledě.
Přece se od sleďů liší, nemá zuby na radličné kosti a břišní ploutve má více posunuty dopředu. Vytváří několik poddruhů, podle toho, v jaké oblasti žije. V Černém moři známe například šprota obecného černomořského (Sprattus sprattus phalericus) a v moři Baltském šprota obecného baltského (Sprattus sprattus balticus).
Šprot obecný je velmi cennou rybou, která se loví ve stovkách tun ročně. V moři se šprot pohybuje ve velkých hejnech, nedosahuje v nich obvykle délky větší než 17 cm. Pohlavně dospívá dříve jak sleď, již po druhém roce života. Živí se převážně planktonem; poue sezónně a na některých místech i čerstvě vylíhnutým plůdkem ryb.
Hospodářský význam této ryby spočívá především v možnostech konzervování. Často je šprot před vkládáním do konzerv uzen. V místech lovu šprotů se na trzích dá zakoupit i čerstvý, nebo vyuzený.
Zdroj: Světem zvířat IV. – Ryby, obojživelníci, plazi
Průmyslově se chytá do sítí.