Rybářský rozcestník

Šprot obecný

Tučná ryba příbuzná se sleděm, žije při březích Evropy. Šproty jsou k dostání čerstvé, konzervované, nebo uzené. Mohou se péci, rožnit či smažit. Uzené šproty v oleji jsou oblíbenou lahůdkou v severní a východní Evropě. Šproty mají nejchutnější maso v zimě.

Šprot obecný - na bílém pozadí

Rozpoznávací znaky

Drobná podlouhlá ryba dosahující maximální délky 16 cm. Na průřezu má oválné tělo se znatelným kýlem. V porovnání se sledi nemá bříško zakulaceno. Dolní čelist lehce přesahuje horní, žaberní víčko je bez paprskovitých rýh. Má cykloidní šupiny. Nemá tmavé skvrny na bocích.

Výskyt

Žije podél pobřeží Evropy od Norska a Baltského moře až po Středozemní a Červené moře. Nachází se v hejnech. Během dne se drží v blízkosti dna a v noci vyplouvá k hladině. Celé hejno se snaží držet pohromadě.

Obecně

Šprot je hospodářsky velmi cenná rybka, lovená podél pobřeží Evropy od Norska a Baltského moře až po Středozemní a Červené moře. Je velmi podobný sleďům a tak není divu, že byl dříve rybáři považován za mladého sledě.

Přece se od sleďů liší, nemá zuby na radličné kosti a břišní ploutve má více posunuty dopředu. Vytváří několik poddruhů, podle toho, v jaké oblasti žije. V Černém moři známe například šprota obecného černomořského (Sprattus sprattus phalericus) a v moři Baltském šprota obecného baltského (Sprattus sprattus balticus).

Šprot obecný je velmi cennou rybou, která se loví ve stovkách tun ročně. V moři se šprot pohybuje ve velkých hejnech, nedosahuje v nich obvykle délky větší než 17 cm. Pohlavně dospívá dříve jak sleď, již po druhém roce života. Živí se převážně planktonem; poue sezónně a na některých místech i čerstvě vylíhnutým plůdkem ryb.

Kuchyňské zpracování:

Hospodářský význam této ryby spočívá především v možnostech konzervování. Často je šprot před vkládáním do konzerv uzen. V místech lovu šprotů se na trzích dá zakoupit i čerstvý, nebo vyuzený.

Zdroj: Světem zvířat IV. – Ryby, obojživelníci, plazi

Způsob lovu

Průmyslově se chytá do sítí.

Nejčtenější články

Zajištění háčku PVA pěnou

Při chytání ryb se nám občas stane, že háček se při náhozu zamotá do montáže nebo kmenové šňůry, případně se nám ve vodě zahákne o nějakou rostlinu. Tomu lze předejít například šikovným napíchnutím PVA pěny na hrot háčku.

Rozdíly mezi cejnem velkým a cejnkem malým

Zkušený rybář snadno pozná cejna velkého od cejnka malého. Ovšem rybář začátečník, hlavně u mladých jedinců, přeci jen může mít problém tyto příbuzné, z čeledi kaprovitých, rozeznat.

Chytání kaprů, ale i dalších kaprovitých ryb, s návazci s feederovou gumou

Feederová guma je speciální pomůcka určená především pro feederové montáže i když gumu s oblibou používají také plavačkáři, ovšem ti využívají tzv. amortizerovou gumu. Feederová guma se navazuje jako mezičlánek mezi kmenový návazec a koncovou montáž. A proč? Feederová guma dokáže dokonale absorbovat útoky ryb při jejich zdolávání a proto je to skvělá pomůcka při lovu s návazci uvázanými z jemných vlasců či monofilů.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím