Rybářský rozcestník

Šprot obecný

Tučná ryba příbuzná se sleděm, žije při březích Evropy. Šproty jsou k dostání čerstvé, konzervované, nebo uzené. Mohou se péci, rožnit či smažit. Uzené šproty v oleji jsou oblíbenou lahůdkou v severní a východní Evropě. Šproty mají nejchutnější maso v zimě.

Šprot obecný - na bílém pozadí

Rozpoznávací znaky

Drobná podlouhlá ryba dosahující maximální délky 16 cm. Na průřezu má oválné tělo se znatelným kýlem. V porovnání se sledi nemá bříško zakulaceno. Dolní čelist lehce přesahuje horní, žaberní víčko je bez paprskovitých rýh. Má cykloidní šupiny. Nemá tmavé skvrny na bocích.

Výskyt

Žije podél pobřeží Evropy od Norska a Baltského moře až po Středozemní a Červené moře. Nachází se v hejnech. Během dne se drží v blízkosti dna a v noci vyplouvá k hladině. Celé hejno se snaží držet pohromadě.

Obecně

Šprot je hospodářsky velmi cenná rybka, lovená podél pobřeží Evropy od Norska a Baltského moře až po Středozemní a Červené moře. Je velmi podobný sleďům a tak není divu, že byl dříve rybáři považován za mladého sledě.

Přece se od sleďů liší, nemá zuby na radličné kosti a břišní ploutve má více posunuty dopředu. Vytváří několik poddruhů, podle toho, v jaké oblasti žije. V Černém moři známe například šprota obecného černomořského (Sprattus sprattus phalericus) a v moři Baltském šprota obecného baltského (Sprattus sprattus balticus).

Šprot obecný je velmi cennou rybou, která se loví ve stovkách tun ročně. V moři se šprot pohybuje ve velkých hejnech, nedosahuje v nich obvykle délky větší než 17 cm. Pohlavně dospívá dříve jak sleď, již po druhém roce života. Živí se převážně planktonem; poue sezónně a na některých místech i čerstvě vylíhnutým plůdkem ryb.

Kuchyňské zpracování:

Hospodářský význam této ryby spočívá především v možnostech konzervování. Často je šprot před vkládáním do konzerv uzen. V místech lovu šprotů se na trzích dá zakoupit i čerstvý, nebo vyuzený.

Zdroj: Světem zvířat IV. – Ryby, obojživelníci, plazi

Způsob lovu

Průmyslově se chytá do sítí.

Nejčtenější články

Má první rybářská výprava, aneb důkladná domácí příprava

Ano, je to tu, mám platné rybářské doklady, něco jsem se o rybách naučil a tak konečně mohu k vodě si pěkně zachytat. Ale kam vyrazit? A co si kromě základní rybařiny ještě vzít s sebou? Také znalost místa, kde chci chytat, mě může zajistit úspěšný lov, proto neváhejte a poraďte se se zkušenými rybáři, ti vám rádi poradí, kam vyrazit.

Co dělat, když přední brzda navijáku nejde utáhnout

Už se vám někdy stalo, že jste chtěli dotáhnout brzdu navijáku a ono to nešlo? Je to velký průšvih, protože pak nejde ani navinout nahozenou nástrahu ke břehu. Člověk si nějak poradí, ale naviják je s prokluzující brzdou prostě nefunkční. Většinou jde o stržení závitu ve středu krytu brzdy. Co s tím, vyhodit naviják? Ne! Jedno relativně prosté a levné řešení existuje. Lze obrátit mosazný střed.

Lov s method feeder krmítkem – umístění nástrahy s háčkem

Při chytání ryb s feederovým prutem a method feeder krmítkem máme několik možností, jak nabídnout nástrahu s háčkem rybám. Buď ji můžeme úplně schovat v krmení, nebo naopak nástrahu nechat viditelnou. Ale je více možností.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím