Vyskytuje se především ve stojatých vodách zarostlých a zabahněných, v tůních a rybnících. Sportovní rybáři ho používají jako nástražní rybku. Větší jedinci se loví i na udici. Karas je oblíbená potrava dravých ryb. Kříží se s kaprem. Kříženec se nazývá kaprokaras a má dva vousky. Průměrná váha lovných ryb je 0,25 až 0,40 kg.
Carassius carassius
Crucian Carp, Karausche, Karas zlatistý, Carassin
Vysoké krátké tělo, z boku mírně zploštěné, vzhledem připomíná kapra, jen mu chybí vousky v koutech úst a také dorůstá jen do průměrné délky 40 cm a váhy pod 2 kg. Ústa má malá, umístěná mírně nahoru. Ploutve jsou vypouklé, i hřbetní (karas stříbřitý, za kterého lze karase obecného zaměnit, je má mírně vykrojené). Tělo má pokryté šupinami, které jsou o něco menší, než šupiny kapra a jsou zbarvené do šedo-zelena až do šedo-zlatova, břicho má nažloutlé. Obecně tělo karase žijícího v hlubších a zarostlejších vodách bývá tmavěji zbarvené, než tělo karasů žijících na slunných, tedy světlejších místech. Oproti karasi stříbřitému má karas obecný břišní výstelku světlou (karas stříbřitý ji má tmavou).
V ČR jeho populace klesá na úkor rozšiřování karase stříbřitého. Jinak ho najdeme ve stojatých a mírně tekoucích vodách, v zabahněných rybnících, tůních.
Karas obecný nežije ve velkých hejnech, žije spíše skrytě. Aktivní je především na večer, ve dne potravu nepřijímá. Živí se především zooplanktonem a částmi rostlin. Je potravou dravců, oblíbená nástražní rybka, která hodně vydrží.
Dorůstá délky do 40 cm, o váze pod 2 kg.
Vytírání probíhá opakovaně, na konci jara na vodní rostliny.
Maso má karas poměrně chutné, ale v Česku není moc populární, spíše je využíván jako nástražná rybka. Větší kusy můžeme připravovat stejně jako kapra. Vařit, dusit, péci, smažit nebo také grilovat. Menší karasy zpracováváme jako jiné menší bílé ryby. Nejčastěji je smažíme nebo nakládáme do sladkokyselého láku.
Karas obecný přežije díky lidem, kteří ve svém volném čase a za své vlastní peníze zorganizovali jeho záchranu na poslední chvíli. A tito lidé teď potřebují pomoc od každého, kdo je schopen se o karase postarat a třeba i dál ho množit a vysazovat. Všechny informace o záchranném programu karase obecného jsou soustředěné na stránkách www.karasobecny.cz a kdo má zájem o spolupráci může najít kontakt pro Čechy tady www.zachranme-lipana.cz/kontakty.php a pro Moravu tady https://karasobecny.cz/kontakt/.
Autoři textu výzvy a některých fotografií: Jan Knap a Zdeněk Suchý
Nejčastěji se loví na plavanou, na červy, hnojáčky, rýži, pečivo či kousky těsta, většinou těsně nade dnem, aby návnada nezapadla do bahna. Dá se lovit i na položenou, lépe v méně bahnitém terénu, nebo i v bahně, ale s placatými a lehkými zátěžemi.
V nehostinných tůních s nedostatkem kyslíku žijí pomalu rostoucí, menší jedinci, kteří se nazývají Carassius porpha humilis, dorůstají jen do délky 10 cm, mají nižší tělo a jsou zbarvení spíše do černa.