Rybářský rozcestník

Štítník

Štítnikovití (Triglidae) jsou dravé ryby nedosahující velkých rozměrů; obvykle jen 50 cm, zřídka až 60 cm. Jejich typickým znakem je tělo kryté šupinami nebo šupinám podobnými destičkami, mohutné prsní ploutve a na nich tři volné paprsky. Žijí na hloubce tisíc i více metrů v subtropických a v mírných mořích.

Štítník - dvě ryby na bílém pozadí

Rozpoznávací znaky

Tělo je dlouhé, trojúhelníkové. Hlava je velká, opancéřovaná, dlouhá ústa jsou úplně dole u země. Tělo pokrývají malé hladké šupiny. Zbarvení může být různé podle prostředí. Hlava je tmavě červená, hřbet červený, žlutý nebo hnědý s tmavými příčnými pruhy. Boky jsou červené nebo žluté, břišní strana růžová nebo bělavá. Prsní ploutve jsou modře lemovány. Ocasní řitní a břišní ploutve jsou červené.

Výskyt

Žije v Atlantickém oceánu od Senegalu až po Norsko, obvykle u dna, ale občas i ve vodním sloupci v hloubce 5-300 metrů.

Obecně

Hojná dravá ryba. Živí se drobnými malými rybičkami a korýši. Vyskytuje se v několika různých druzích. Známe například štítníka šedého, červeného, kukaččího … Dožívá se maximálně 14 let.

Štítník šedý (Trigla gurnardus)

Je jedním ze zástupců štítníku, kteří se během roku od pobřeží sice příliš nevzdalují, ale do těsné jeho blízkosti přicházejí pouze v době rozmnožování, na jaře.

Štítník šedý je hojnou rybou jak v Baltském, tak v Černém moři. Běžně se loví kusy 30 cm dlouhé, ale byly už častokrát chyceny exempláře mnohem větší.

Štítník červený (Triglida lucerna)

Jiný název: Tub gurnard

Štítník červený se vyskytuje v severních a východních oblastech Atlantského oceánu, kde obývá pobřeží od severozápadního pobřeží Afriky, přes Středozemní moře, Černé moře a Norské moře. Jedná se o dravou rybu, která se živí drobnými malými rybičkami a korýši.

Kuchyňské zpracování:

Maso štítníka je velmi intenzivně chutné, bílé barvy a pevné konzistence. Celé ryby se podávají grilované, dušené nebo se používají jako přísady do polévek. Někdy se štítníci filetují a pak smaží. Jemná chuť masa při této úpravě ale trpí a ztrácí na lahodnosti v důsledku vysoké teploty. Filety chutnají nejlépe, když se nechají nejprve trochu vychladnout a potom opět pomalu ohřejí například v rajčatové omáčce.

Zdroj: Světem zvířat IV. – Ryby, obojživelníci, plazi

Způsob lovu

Je loven pomocí vlečných sítí. Sportovní rybáři ho pak loví na plavanou i položenou, na kousky rybího maso.

Nejčtenější články

NONSTOP – lov ryb po půlnoci. Proč s ním všichni dělají takovou vědu?

Dříve jsem byl velkým propagátorem lovu ryb pře půlnoc, nyní již mám pochyby, jak moc jde o výhodu moci chytat ryby celou noc. Po několika letech, co na revírech v NONSTOP režimu chytám, jsem totiž zjistil, že těch ryb, chycených v noci, zase až tak moc není.

Cíleně pro rybí maso chodí k vodě jen něco málo přes 4 % registrovaných rybářů

Z naší ankety s otázkou: „Proč vlastně rybařím?“, jasně vyplývá, že k vodě pro rybí maso chodí jen malé procento rybářů. Většina nás rybářů má totiž jiný důvod, proč vlastně k vodě na ryby chodí. Možná budete překvapeni, jak více jak 8 000 rybářů, v naší anketě, tedy hlasovalo.

Žebrové krmítko naplněné pečivem

V žebrovém krmítku skvěle drží jak větší kusy rohlíku, tak i kousky chleba. Lze pečivem naplnit a plně nahradit klasickou zakrmovací směs. I když jde o nouzové řešení, pokud nám například dojde zakrmovací směs, občas se vyplatí pečivo nasadit i místo krmné směsi jako hlavní zakrmovací složku krmení.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím