Rybářský rozcestník

Sítina rozkladitá – Juncus effusus

Roste hojně na celém území ČR, na mělčinách rybníků, v bažinách, vlhké louky, kolem vodních toků. Dříve se používala pěnovitá dřeň na výrobu knotů do svíček, ze stébel se pletly klobouky, rohože, košíky.

sítinasítinaSítina

Název latinsky

Juncus effusus

Rozpoznávací znaky

Vytrvalá, hustě trsnatá, jasně zelená bylina, s tmavě červenými pochvami na spodku, vysoká až 150 cm. Lodyha přímá bezlistá, hladká, nebo jemně rýhovaná, s pěnovitou dření (duší) přízemní listy jsou podobné lodyhám, klasické listy nevytváří. Květenství je volně rozložené, tvořené mnohokvětými kruželi. Okvětí se skládá se 6 plátků špinavě žluté nebo hnědé barvy. Semena jsou ukrytá ve vejčité tobolce, kromě semen se rozmnožuje i vegetativně. Doba květu červen, září.

Výskyt

Roste hojně na celém území ČR, na mělčinách rybníků, v bažinách, vlhké louky, kolem vodních toků.

Obecně

Mladé rostliny se používaly jako píce, staré jako stelivo. V oblastech kde se pěstoval chmel, sloužila k přivazování rostlin chmelu. V lidovém léčitelství se sítina doporučoval při potížích s močením. V současné době se její uměle vypěstované kultivary používají jako okrasná rostlina kolem jezírek, rybníčků v zahradách.

Text i foto: Dalibor Marounek

Nejčtenější články

Jak se náš „lážo plážo fishing“ proměnil v hororový zážitek

Aby jste věděli, lážo plážo fishing, tak říkáme pohodovému chytání ryb, v klidu, bez nervů, pěkně v zázemí našeho provizorního kempu u vody. Klídek, pohoda, žádný stres, jen klidné bivakování u vody s pruty, studenými nápoji, dobrým jídlem s cílem si klasickou rybařinu opravdu hodně užít. Ovšem ne vždy to vyjde podle představ. O tom, jak se náš lážo plážo fishing proměnil v hororový zážitek, tak o tom je tento pravdivý příběh z letošní zahájené dravců.

Feederování s žebrovými krmítky

Když se řekne feederové krmítko, každý rybář si většinou v hlavě zobrazí drátěné krmítko hranaté či oválné, popřípadě method feeder krmítko. Ovšem existuje velký výběr dalších variant krmítek určených pro lov s feederovými pruty. Mezi mé nejoblíbenější patří tzv. žebrová krmítka.

Jakou zvolit barvu zakrmovací směsi, tmavou či světlou? A je to vůbec důležité?

Tak například na kapra prý platí zelené odstíny zakrmovacích směsí. Stejně tak na amura. Zato při cíleném lovu cejnů je dobré zkusit použít světlé odstíny zakrmovacích směsí. To naopak plotice prý dávají přednost tmavým směsím. Je to tak, nejen chuť a vůni, ale také barvu zakrmovací směsi musí řešit rybář, aby chytil právě ten druh ryby, co si na něj myslí.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím