Sítina rozkladitá – Juncus effusus

Rozpoznávací znaky

Vytrvalá, hustě trsnatá, jasně zelená bylina, s tmavě červenými pochvami na spodku, vysoká až 150 cm. Lodyha přímá bezlistá, hladká, nebo jemně rýhovaná, s pěnovitou dření (duší) přízemní listy jsou podobné lodyhám, klasické listy nevytváří. Květenství je volně rozložené, tvořené mnohokvětými kruželi. Okvětí se skládá se 6 plátků špinavě žluté nebo hnědé barvy. Semena jsou ukrytá ve vejčité tobolce, kromě semen se rozmnožuje i vegetativně. Doba květu červen, září.

Výskyt

Roste hojně na celém území ČR, na mělčinách rybníků, v bažinách, vlhké louky, kolem vodních toků.

Obecně

Mladé rostliny se používaly jako píce, staré jako stelivo. V oblastech kde se pěstoval chmel, sloužila k přivazování rostlin chmelu. V lidovém léčitelství se sítina doporučoval při potížích s močením. V současné době se její uměle vypěstované kultivary používají jako okrasná rostlina kolem jezírek, rybníčků v zahradách.

Text i foto: Dalibor Marounek