Rybářský rozcestník

Blatouch bahenní (Caltha palustris)

Blatouch bahenní je bylina z čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae), kterou najdeme ve střední Evropě i na rozsáhlých územích Asie a Severní Ameriky, na podmáčených stanovištích a to od nížin až po horská pásma.

Marsh Marigold - Blatouch bahenní (Caltha palustris l.)
Blatouch

Název latinsky

Caltha palustris l.

Rozpoznávací znaky

Vytrvalá bylina, přes 50 cm vysoká, vystoupavé až poléhavé a větvené lodyhy. Listy jsou lesklé, tmavozelené, široce srdčité. Květy jsou jednotlivé, pětičetné, výrazně žlutě zbarvené. Kvete od dubna do června žlutými květy.

Výskyt

Rostlina je rozšířena po celé Evropě se vzácnějším výskytem na jihu, dále roste v Asii mimo tropické pásma a v Severní Americe. U nás roste po celém území, najdeme ji i na Slovensku.

Obecně

Roste na vlhkých až mokrých stanovištích, jako jsou vlhké louky, prameniště, mokřady, podél vodních toků a v lužních lesích. U nás se rozlišují 4 poddruhy.

Nejčtenější články

Uzení ryb podle baštýřek

Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

Český tým vybojoval bronz na 28. Mistrovství Evropy v muškaření

Český reprezentační tým zaznamenal úspěch na 28. Mistrovství Evropy v muškaření, které hostilo Polsko. V silné konkurenci evropských týmů se naši rybáři umístili na skvělém třetím místě za domácím Polskem a Francií.