Rybářský rozcestník

Síh maréna (Coregonus maraena)

Nepůvodní druh, poprvé dovozen k nám dovezen v roce 1882. Je chován v chladnějších kaprovitých rybnících, byl úspěšně vysazen i do některých údolních nádržích. Hospodářsky velmi cenný druh. Kříží se se síhem peledí. Průměrná váha lovených ryb mezi 0,3 až 0,5 kg.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Síh maréna na bílém pozadí
Síh

Název latinsky

Coregonus maraena

Jiný název

Common whitefish, Lavaret, Gross maräne, Seemaräne, Sih maréna, Freshwater Houting, Prochodnyj sig

Rozpoznávací znaky

Síh maréna má štíhlejší tělo, než síh peleď, také má silně opadavé šupiny. Hlavu má malou, tupě zakončenou se spodními ústy a velkým okem umístěným v horní části hlavy. Duhovku má nazlátle stříbřitou. Hlavu a hrdlo má zbarvenou do stříbrna, temeno pak do olivově-šedé barvy, na horním okraji skřelí jsou zlatavé skvrnky umístěné kolem otvorů skřelí. Boky mají stříbřité, stříbřitě-bíle až mírně našedlé odstíny. Hřbet je zbarvený tmavěji, často s nádechem modré. Na boku podél postranní čáry a u řitního otvoru se objevuje narůžovělá barva. Prsní ploutve a ploutve na břichu má světlejší, šedo-žluté, u báze často zbarvené mírně do červena, ocasní ploutev má tmavší, dost vykrojenou, tmavé jsou i zbývající ploutve včetně tukové ploutvičky. Podobný je síh peleď, který má ale ústa koncová a hlavně má celkově vyšší tělo.

Výskyt

Síh maréna se u nás chová pouze v několika málo rybnících, nevysazuje se, snad i proto, že nesnáší vody teplejší jak 25 °C a také je velmi háklivý na obsah kyslíku ve vodě, jakmile klesne pod 70 %, umírá.

Obecně

Žije v hejnech v hlubokých vodách, do mělčin přejíždí pouze v době tření, tedy většinou v listopadu, nebo prosinci. Kromě planktony pojídá drobné larvy, bezobratlí dna i drobné rybky.

Dorůstá délky do 70-80 cm o váze do 3 kg, ovšem byly uloveny kusy velké až 1,3 metru, vážící skoro 10 kg! Dožívá se asi 10 let.

Při tření síh maréna klade jikry na neupravené dno toku, vytírá se 14 dní, někdy až tři týdny, v tomto období vůbec nepřijímá potravu. V Česku se síh maréna vytírá uměle, ale byly zjištěny přirozené výtěry v některých údolních nádržích.

Zpracování síha marény v kuchyni:

Síh maréna má velmi chutné a jemné maso. Na trh přichází maréna v čerstvém stavu; oblíbená je však i uzená. Všechny recepty na marény můžeme použít na všechny druhy síhů.

Způsob lovu

Loví se na jemnou plavanou, na bílé červíky, hnojáčky, larvy hmyzu, nebo na rostlinnou nástrahu. Lze chytit i při jemném vláčení na opravdu malé třpytky.

Nejčtenější články

Rybářské bajky, mýty, pověry a přísloví

No, co rybář, to nějaká pověra. Někdo jim věří, jiný ne. Ale občas si říkám, že na každém šprochu je pravdy trochu! 🙂 A tak jsem je začal sbírat.

Chov a skladování žížal

Dnes se dají koupit žížalky, či i jiné živé rybí nástrahy, ve specializovaných obchodech, ale leze to dost do peněz. Pak máme další možnosti, jak my rybáři přijít k žížalám. Buď si je pracně nakopeme venku na zahradě, což může být dost zdlouhavé a za sucha či mrazu marný boj, nebo můžeme žížalám vytvořit ideální podmínky a vypěstovat si je doma ve sklepě, nebo na zahradě.

Výroba závaží z kamene

Někdo se snaží celou montáž co nejvíce zneviditelnit ve vodě. Jiný zase používá klipsy na odhození zátěže při záseku, kdy je opravdu vhodné a také lacinější nechat ve vodě kus kamene, než zátěž olověnou. O šetrnosti k přírodě nemluvě! Ostatní chtějí třeba jen ušetřit. Vyrobte si tedy, za dlouhých zimních večerů, šetrné závaží z kousku drátu a kamene, v létě se jistě, tyto náhražky olova, budou hodit.