Síh peleď (Coregonus peled)

Rozpoznávací znaky

Síh peleď má vysoké tělo, vašší, jako síh maréna, ne nijak extra dlouhé, s koncovými ústy, jejich spodní čelist je o něco delší, než ta vrchní. Starší jedinci mají hřbetní část, za zátylkem, zdvihnutou, z pohledu z boku s jasně viditelným obloukem. Hlava, hřbet i ploutve má tmavé, okraje šupin i jejich báze jsou černě pigmentované. Šupiny moc u těla nedrží, jsou lehce opadavé. Jinak zbarvení boků a břicha je světlé, Hřbetní ploutev má posázenou černými skvrnkami umístěnými v několika řadách. Na rozdíl od podobného síha marény, je vyšší, maréna má pak postavení úst spodní.

Výskyt

Původně pochází ze Sibiře a Severovýchodní Evropy, tam žije v řekách a jezerech, u nás se vysazuje do údolních nádrží a rybníků.

Obecně

Tato hejnová ryba má ráda hloubky, jen v době tření vyjíždí na mělčiny. V oblastech původu žije jak na stanovištích, tak v některých oblastech vytváří tažné formy. Síh maréna nemá ráda znečištěnou vodu, vadí ji i voda kalná, přesto snáší teplejší vodu, než například síh maréna, a také pokles kyslíku ve vodě pro ni není tak katastrofický, jako u síha marény.

Živí se zooplanktonem, loví larvy hmyzu, náletovou potravu, ale i drobné rybky. Potravu přijímá po celý rok.

Dorůstá délky do cca 60 cm o váze do 2,5 kg, ale byly chyceny kusy těžké 6 kg! Dožívá se až 13 let.

Vytírá se většinou v oblasti, tam, kde žije, jen na mělčinách. U nás se síh peleď přirozeně nerozmnožuje.

 

Příprava síha peledě v kuchyni:

Maso síha peledě je velmi tučné (13 %) a průmyslově se zužitkovává konzervováním. Síh je těžko chytitelná ryba, protože jí především plankton, pokud vám však uvýzne v síti, nejlépe je ho vyudit nebo grilovat. Skvělý je i smažený, případně upečený.

Způsob lovu

Na udici ho chytnout, to se povede jen náhodou. Živí se totiž především planktonem a drobnou vodní havětí. Jinak to můžete zkusit ho ulovit na lehkou plavanou, na bílé červy, hnojáčky, larvy, či na rostlinou návnadu, někdy se nechá přemluvit.