Rybářský rozcestník

Síh peleď (Coregonus peled)

Nepůvodní druh, dovezen v roce 1970, je chován podobně jako maréna v chladnějších kaprovitých rybnících, vysazen i do některých údolních nádrží. Kříženci s marénou jsou plodní. Je to cenná hospodářská ryba. Průměrná váha lovených ryb je 0,3 až 0,5 kg.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Síh peleď - dvě ryby na bílém podkladě
Síh

Název latinsky

Coregonus peled

Jiný název

Peled whitefish, Siberian Cisco, Peledmaräne, Sih peleď, Grand powan

Rozpoznávací znaky

Síh peleď má vysoké tělo, vašší, jako síh maréna, ne nijak extra dlouhé, s koncovými ústy, jejich spodní čelist je o něco delší, než ta vrchní. Starší jedinci mají hřbetní část, za zátylkem, zdvihnutou, z pohledu z boku s jasně viditelným obloukem. Hlava, hřbet i ploutve má tmavé, okraje šupin i jejich báze jsou černě pigmentované. Šupiny moc u těla nedrží, jsou lehce opadavé. Jinak zbarvení boků a břicha je světlé, Hřbetní ploutev má posázenou černými skvrnkami umístěnými v několika řadách. Na rozdíl od podobného síha marény, je vyšší, maréna má pak postavení úst spodní.

Výskyt

Původně pochází ze Sibiře a Severovýchodní Evropy, tam žije v řekách a jezerech, u nás se vysazuje do údolních nádrží a rybníků.

Obecně

Tato hejnová ryba má ráda hloubky, jen v době tření vyjíždí na mělčiny. V oblastech původu žije jak na stanovištích, tak v některých oblastech vytváří tažné formy. Síh maréna nemá ráda znečištěnou vodu, vadí ji i voda kalná, přesto snáší teplejší vodu, než například síh maréna, a také pokles kyslíku ve vodě pro ni není tak katastrofický, jako u síha marény.

Živí se zooplanktonem, loví larvy hmyzu, náletovou potravu, ale i drobné rybky. Potravu přijímá po celý rok.

Dorůstá délky do cca 60 cm o váze do 2,5 kg, ale byly chyceny kusy těžké 6 kg! Dožívá se až 13 let.

Vytírá se většinou v oblasti, tam, kde žije, jen na mělčinách. U nás se síh peleď přirozeně nerozmnožuje.

 

Příprava síha peledě v kuchyni:

Maso síha peledě je velmi tučné (13 %) a průmyslově se zužitkovává konzervováním. Síh je těžko chytitelná ryba, protože jí především plankton, pokud vám však uvýzne v síti, nejlépe je ho vyudit nebo grilovat. Skvělý je i smažený, případně upečený.

Způsob lovu

Na udici ho chytnout, to se povede jen náhodou. Živí se totiž především planktonem a drobnou vodní havětí. Jinak to můžete zkusit ho ulovit na lehkou plavanou, na bílé červy, hnojáčky, larvy, či na rostlinou návnadu, někdy se nechá přemluvit.

Nejčtenější články

Lov úhořů – jak na ně

Někdo nechytne úhoře za celý život, jiný ho dostane na háček při chytání kaprů. Ovšem cílený lov úhořů není zase tak složitý, jen se stačí řídit pár radami a tipy našich pradědů a vyrazit k vodě tehdy, když ostatní od vody utíkají. 🙂

Vlasec nebo pletenka, aneb co vlastně namotat na cívku navijáku?

Dříve, než zajdeme do obchodu a koupíme si nějaký vlasec nebo pletenou šňůru, měli by jsem si dobře rozmyslet, jaké ryby a s jakým vybavením půjdeme chytat a také jakou metodou. Je rozdíl, zda vyrazíme na kapry a nástrahu budeme chtít nastražit dalekým náhozem, či zda budeme nástrahu zavážet lodí v hodně zatravněném prostředí, nebo jestli například budeme chytat drobnější ryby přímo pod nohama. Také na jemnou plavanou jistě zvolíme jiný vlasec, než na položenou, nebo když půjdeme lovit dravce. Uvědomte si, že vlasec nebo pletenka je jediná věc, která dělí rybáře od montáže a potažmo chycené ryby. Drahý prut a naviják jen usnadní a zpříjemní rybáři život a samotný lov, ale stejně pak rybu od rybáře po záběru nakonec spojuje jen ten dobrý, nebo špatný vlasec!

Držák s hlásičem záběru přidělaný přímo na prutu

Už jsem u vody viděl desítky různých vychytaných držáků na sumcový prut s různě přidělanými držáky na signalizátor záběru, ale tenhle způsob mě opravdu dostal.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím