Rybářský rozcestník

Síh peleď (Coregonus peled)

Nepůvodní druh, dovezen v roce 1970, je chován podobně jako maréna v chladnějších kaprovitých rybnících, vysazen i do některých údolních nádrží. Kříženci s marénou jsou plodní. Je to cenná hospodářská ryba. Průměrná váha lovených ryb je 0,3 až 0,5 kg.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Síh peleď - dvě ryby na bílém podkladě
Síh

Název latinsky

Coregonus peled

Jiný název

Peled whitefish, Siberian Cisco, Peledmaräne, Sih peleď, Grand powan

Rozpoznávací znaky

Síh peleď má vysoké tělo, vašší, jako síh maréna, ne nijak extra dlouhé, s koncovými ústy, jejich spodní čelist je o něco delší, než ta vrchní. Starší jedinci mají hřbetní část, za zátylkem, zdvihnutou, z pohledu z boku s jasně viditelným obloukem. Hlava, hřbet i ploutve má tmavé, okraje šupin i jejich báze jsou černě pigmentované. Šupiny moc u těla nedrží, jsou lehce opadavé. Jinak zbarvení boků a břicha je světlé, Hřbetní ploutev má posázenou černými skvrnkami umístěnými v několika řadách. Na rozdíl od podobného síha marény, je vyšší, maréna má pak postavení úst spodní.

Výskyt

Původně pochází ze Sibiře a Severovýchodní Evropy, tam žije v řekách a jezerech, u nás se vysazuje do údolních nádrží a rybníků.

Obecně

Tato hejnová ryba má ráda hloubky, jen v době tření vyjíždí na mělčiny. V oblastech původu žije jak na stanovištích, tak v některých oblastech vytváří tažné formy. Síh maréna nemá ráda znečištěnou vodu, vadí ji i voda kalná, přesto snáší teplejší vodu, než například síh maréna, a také pokles kyslíku ve vodě pro ni není tak katastrofický, jako u síha marény.

Živí se zooplanktonem, loví larvy hmyzu, náletovou potravu, ale i drobné rybky. Potravu přijímá po celý rok.

Dorůstá délky do cca 60 cm o váze do 2,5 kg, ale byly chyceny kusy těžké 6 kg! Dožívá se až 13 let.

Vytírá se většinou v oblasti, tam, kde žije, jen na mělčinách. U nás se síh peleď přirozeně nerozmnožuje.

 

Příprava síha peledě v kuchyni:

Maso síha peledě je velmi tučné (13 %) a průmyslově se zužitkovává konzervováním. Síh je těžko chytitelná ryba, protože jí především plankton, pokud vám však uvýzne v síti, nejlépe je ho vyudit nebo grilovat. Skvělý je i smažený, případně upečený.

Způsob lovu

Na udici ho chytnout, to se povede jen náhodou. Živí se totiž především planktonem a drobnou vodní havětí. Jinak to můžete zkusit ho ulovit na lehkou plavanou, na bílé červy, hnojáčky, larvy, či na rostlinou návnadu, někdy se nechá přemluvit.

Nejčtenější články

Tyrolské dřívko, jeho použití

Tyrolské dřívko se používá především při vláčení, kdy má za úkol nadzvedávat nástrahu ode dna, díky čemuž se méně vázne. Dřívko při pohybu rozviřuje dno, což často také vyprovokuje dravce k útoku. Metodou vláčení s tyrolským dřívkem cíleně lovíme štiky, candáty, sumce, jelce tlouště a okouny. Podle velikosti nástražní rybky, hloubky lovného místa a síly toku pak volíme velikost tyrolského dřívka a také samotnou montáž.

Psí granule jako návnada na ryby

Ano, je to tak, i pomocí psích granulí lze zakrmovat lovné místo. Jen před samotným lovem je lepší si vyzkoušet, jak rychle se ve vodě rozpouštějí. Každé jsou jiné a tak je dobré vědět, jak dlouho trvá, než se rozpadnou ve vodě na prach. Psí granule přidáváme do krmení nejlépe rozmočené. Měli by tvořit maximálně 1/3 z celkového objemu zakrmovací směsi.

Soukromé revíry versus svazová voda

Kam vyrazit na ryby? Toť otázka! Český rybář, pokud chce zůstat v tuzemsku, má vlastně jen dvě možnosti. Buď si zvolí vodu svazovou, tedy, pokud má platnou rybářskou povolenku, a vyrazí na revíry, které obhospodařuje ČRS. Druhou možností je zajet si zachytat na nějaký soukromý revír. Ovšem každá s možností má své klady i zápory.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím