Rybářský rozcestník

Síh peleď (Coregonus peled)

Nepůvodní druh, dovezen v roce 1970, je chován podobně jako maréna v chladnějších kaprovitých rybnících, vysazen i do některých údolních nádrží. Kříženci s marénou jsou plodní. Je to cenná hospodářská ryba. Průměrná váha lovených ryb je 0,3 až 0,5 kg.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Síh peleď - dvě ryby na bílém podkladě
Síh

Název latinsky

Coregonus peled

Jiný název

Peled whitefish, Siberian Cisco, Peledmaräne, Sih peleď, Grand powan

Rozpoznávací znaky

Síh peleď má vysoké tělo, vašší, jako síh maréna, ne nijak extra dlouhé, s koncovými ústy, jejich spodní čelist je o něco delší, než ta vrchní. Starší jedinci mají hřbetní část, za zátylkem, zdvihnutou, z pohledu z boku s jasně viditelným obloukem. Hlava, hřbet i ploutve má tmavé, okraje šupin i jejich báze jsou černě pigmentované. Šupiny moc u těla nedrží, jsou lehce opadavé. Jinak zbarvení boků a břicha je světlé, Hřbetní ploutev má posázenou černými skvrnkami umístěnými v několika řadách. Na rozdíl od podobného síha marény, je vyšší, maréna má pak postavení úst spodní.

Výskyt

Původně pochází ze Sibiře a Severovýchodní Evropy, tam žije v řekách a jezerech, u nás se vysazuje do údolních nádrží a rybníků.

Obecně

Tato hejnová ryba má ráda hloubky, jen v době tření vyjíždí na mělčiny. V oblastech původu žije jak na stanovištích, tak v některých oblastech vytváří tažné formy. Síh maréna nemá ráda znečištěnou vodu, vadí ji i voda kalná, přesto snáší teplejší vodu, než například síh maréna, a také pokles kyslíku ve vodě pro ni není tak katastrofický, jako u síha marény.

Živí se zooplanktonem, loví larvy hmyzu, náletovou potravu, ale i drobné rybky. Potravu přijímá po celý rok.

Dorůstá délky do cca 60 cm o váze do 2,5 kg, ale byly chyceny kusy těžké 6 kg! Dožívá se až 13 let.

Vytírá se většinou v oblasti, tam, kde žije, jen na mělčinách. U nás se síh peleď přirozeně nerozmnožuje.

 

Příprava síha peledě v kuchyni:

Maso síha peledě je velmi tučné (13 %) a průmyslově se zužitkovává konzervováním. Síh je těžko chytitelná ryba, protože jí především plankton, pokud vám však uvýzne v síti, nejlépe je ho vyudit nebo grilovat. Skvělý je i smažený, případně upečený.

Způsob lovu

Na udici ho chytnout, to se povede jen náhodou. Živí se totiž především planktonem a drobnou vodní havětí. Jinak to můžete zkusit ho ulovit na lehkou plavanou, na bílé červy, hnojáčky, larvy, či na rostlinou návnadu, někdy se nechá přemluvit.

Nejčtenější články

Jarní chytání kaprů, aneb lov ve studené jarní vodě

Časně z jara je lov ryb o něco náročnější, než v prohřátých letních měsících. Je to logické, protože po roztátí ledu je voda, díky jarnímu tání sněhu na horách, pořád ledová. A proto jen díky znalosti chování ryb na přelomu zimy a jara lze ulovit nějakého pěkného kapříka, ale i jinou kaprovitou rybu. O všem při určité nástraze se vám na prutu může náhodou objevit i pěkný úhoř nebo okoun …

Chytání kaprů ve vodním sloupci

Cílený lov kaprů i v dalších vrstvách vody, nejen u dna a na hladině, je vlastně poměrně mladé odvětví kaprařiny, ale hlavně v letních měsících, takto chytat kapry, stojí za to vyzkoušet. Když jsem před 35 lety začínal s rybařinou, nikdy mě nenapadlo, že někdy na kapry půjdu s umělými plovoucími muškami a dalšími nástrahami, které by jste spíše čekali u rybářů chytajících s muškařským náčiním. A chytat je na dipovanou umělou hmotu? Tak to by rybářům z minulého století asi propadla spodní čelist. 🙂

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím