Rybářský rozcestník

Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss)

V Česku nepůvodní druh, dovezen v roce 1888. Uplatnil se v chladnějších rybnících, v údolních nádržích pstruhového typu, je průmyslově chován, trvale se vyskytuje jen v některých tekoucích pstruhových vodách. Hospodářsky i sportovně velmi cenný druh. Průměrná váha lovených ryb je mezi 0,30 až 0,40 kg.

doba hájení od 1. prosince do 15. dubna
zákonná míra Minimální lovná delka 25 cm
Pstruh duhový na bílém podkladě
PstruhPstruhPstruhPstruh

Název latinsky

Oncorhynchus mykiss

Jiný název

Rainbow trout, Pstruh dúhový, Truite arc-en-ciel´, Regenbogenforelle

Rozpoznávací znaky

Je podobný pstruhu obecnému, jen je podstatně větší a zavalitější. Když vedle sebe položíte 25 cm dlouhého pstruha obecného a 25 cm dlouhého pstruha duhového, je to jako otec a syn. "Potočák" je celkově drobnější. Oko pstruha duhového je posunuto více k přední části hlavy. Spodní čelist úst má delší, jako horní. Mezi hřbetní a ocasní ploutví má také tukovou ploutvičku. Ocasní ploutev má mírně vykrojenou, pouze staří jedinci ji mají někdy rovnou, nebo dokonce vypouklou. Hřbet bývá tmavší, tmavo-zelený, někdy mírně nahnědlý, boky má pak světlejší, břicho zeleno-šedé až modro-šedé, někdy nafialovělé, bílé či stříbřité. Na těle má černé skvrny bez světlejšího lemování (lemování má pstruh obecný), tyto skvrny se objevují i na tukové ploutvičce, ocasní a hřbetní ploutvi. Jmenuje se podle duhového pásu, který se táhne podél celé postranní čáry. Od pstreuha duhového a sivena se liší právě díky tomuto pásu, a také díky černým tečkám na ploutvích, které pstruh obecný nemá.

Výskyt

U nás je pstruh duhový nepůvodní druh. Byl dovezen ze Severní Ameriky a později i z některých evropských států. Bohužel pstruh duhový u nás nevytváří stabilní populace, které by se u nás pravidelně přirozeně vytíraly, jeho výskyt v českých vodách závisí hlavně na každoročním vysazování rybářů. Vysazuje se do potoků, říček jak v podhůří, tak v nížinách, ale i do některých, hlavně soukromých, průtočných rybníků.

Obecně

Pstruh duhový se v prudkých tocích zdržuje spíše u břehu. Ráno a večer chytá náletovou potravu u hladiny, přes den a navečer se pak pohybuje spíše ve vodním sloupci, více u dna. Živí se jak drobnými rybičkami, tak různými larvami, hmyzem spadlým na hladinu apod.

Dorůstá délky do 90 cm a hmotnosti do 6 kg, ale byly již zaznamenány úlovky (bohužel ne u nás) velké 1,2 metrů, vážicí 25 kg! V našich potocích však chytáme kusy běžné velikosti 25-35 cm.

Pstruh duhový se přirozeně vytírá z jara, v teplejších vodách, ale již v lednu či únoru a to v ramenech řek na štěrkovém podkladu.

Zpracování pstruha duhového v kuchyni:

Kvalitou masa se pstruh duhový pouze blíží domácímu pstruhovi, zvláště, je-li uměle dokrmován. Přesto má velmi dobré maso. Běžně ho můžeme udit, grilovat, smažit či péci. Nic však nezkazíte, když ho budete také vařit nebo dusit.

Způsob lovu

Loví se podobně, jako pstruh obecný, přívlačí, nebo na mušky. V poslední době začíná být v oblibě chytání tohoto pstruha i v zimě, na tzv. dírkách, při vertikální přívlači.

Nejčtenější články

Chytáme štiky – vhodné rybolovné techniky

Jak asi každý rybář ví, štika je v českých vodách hned po sumci druhá největší ryba dorůstající délky hodně přes 1 metr. Vážit pak může až ke 35 kg. Ovšem průměrná lovná délka v Česku je jen někde kolem 40 až 70 cm, o váze ryb sotva několika kilogramů. Je to predátor a zdravotní policie v jednom. Ráda totiž loví zraněné a nemocné ryby, nepohrdne ale ani mrtvou rybkou, drobnými hlodavci či mláďaty ptáků. A jak tedy na štiky? Využít můžeme hned několik metod. Chytáme je na plavanou, položenou, nebo také vláčením. Ovšem jde to i na mušku s muškařským náčiním!

Rybí pásma, aneb je dobré vědět, co nám plave pod nohama

Vodní toky jsou poměrně dost charakteristické v mnoha aspektech. Pokud je zkoumáme, sledujeme u nich různé, například to, zda protékají přirozenou krajinou, nebo regulovaným korytem, také hodnotíme jejich šíři, či členitost … Další důležitou roli hraje hloubka toku, síla proudu, typ dna, od toho všeho se právě odvíjí okysličení vody, teplota vody apod. A podobné je to i u vod stojatých. Ty mají také své charakteristické rysy. A právě charakteristika toku nebo nádrže má vliv na druhy živočichů a také ryb, které v daném pásmu žijí.

Tyrolské dřívko, jeho použití

Tyrolské dřívko se používá především při vláčení, kdy má za úkol nadzvedávat nástrahu ode dna, díky čemuž se méně vázne. Dřívko při pohybu rozviřuje dno, což často také vyprovokuje dravce k útoku. Metodou vláčení s tyrolským dřívkem cíleně lovíme štiky, candáty, sumce, jelce tlouště a okouny. Podle velikosti nástražní rybky, hloubky lovného místa a síly toku pak volíme velikost tyrolského dřívka a také samotnou montáž.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím