Rybářský rozcestník

Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss)

V Česku nepůvodní druh, dovezen v roce 1888. Uplatnil se v chladnějších rybnících, v údolních nádržích pstruhového typu, je průmyslově chován, trvale se vyskytuje jen v některých tekoucích pstruhových vodách. Hospodářsky i sportovně velmi cenný druh. Průměrná váha lovených ryb je mezi 0,30 až 0,40 kg.

doba hájení od 1. prosince do 15. dubna
zákonná míra Minimální lovná delka 25 cm
Pstruh duhový na bílém podkladě
PstruhPstruhPstruhPstruh

Název latinsky

Oncorhynchus mykiss

Jiný název

Rainbow trout, Pstruh dúhový, Truite arc-en-ciel´, Regenbogenforelle

Rozpoznávací znaky

Je podobný pstruhu obecnému, jen je podstatně větší a zavalitější. Když vedle sebe položíte 25 cm dlouhého pstruha obecného a 25 cm dlouhého pstruha duhového, je to jako otec a syn. "Potočák" je celkově drobnější. Oko pstruha duhového je posunuto více k přední části hlavy. Spodní čelist úst má delší, jako horní. Mezi hřbetní a ocasní ploutví má také tukovou ploutvičku. Ocasní ploutev má mírně vykrojenou, pouze staří jedinci ji mají někdy rovnou, nebo dokonce vypouklou. Hřbet bývá tmavší, tmavo-zelený, někdy mírně nahnědlý, boky má pak světlejší, břicho zeleno-šedé až modro-šedé, někdy nafialovělé, bílé či stříbřité. Na těle má černé skvrny bez světlejšího lemování (lemování má pstruh obecný), tyto skvrny se objevují i na tukové ploutvičce, ocasní a hřbetní ploutvi. Jmenuje se podle duhového pásu, který se táhne podél celé postranní čáry. Od pstreuha duhového a sivena se liší právě díky tomuto pásu, a také díky černým tečkám na ploutvích, které pstruh obecný nemá.

Výskyt

U nás je pstruh duhový nepůvodní druh. Byl dovezen ze Severní Ameriky a později i z některých evropských států. Bohužel pstruh duhový u nás nevytváří stabilní populace, které by se u nás pravidelně přirozeně vytíraly, jeho výskyt v českých vodách závisí hlavně na každoročním vysazování rybářů. Vysazuje se do potoků, říček jak v podhůří, tak v nížinách, ale i do některých, hlavně soukromých, průtočných rybníků.

Obecně

Pstruh duhový se v prudkých tocích zdržuje spíše u břehu. Ráno a večer chytá náletovou potravu u hladiny, přes den a navečer se pak pohybuje spíše ve vodním sloupci, více u dna. Živí se jak drobnými rybičkami, tak různými larvami, hmyzem spadlým na hladinu apod.

Dorůstá délky do 90 cm a hmotnosti do 6 kg, ale byly již zaznamenány úlovky (bohužel ne u nás) velké 1,2 metrů, vážicí 25 kg! V našich potocích však chytáme kusy běžné velikosti 25-35 cm.

Pstruh duhový se přirozeně vytírá z jara, v teplejších vodách, ale již v lednu či únoru a to v ramenech řek na štěrkovém podkladu.

Zpracování pstruha duhového v kuchyni:

Kvalitou masa se pstruh duhový pouze blíží domácímu pstruhovi, zvláště, je-li uměle dokrmován. Přesto má velmi dobré maso. Běžně ho můžeme udit, grilovat, smažit či péci. Nic však nezkazíte, když ho budete také vařit nebo dusit.

Způsob lovu

Loví se podobně, jako pstruh obecný, přívlačí, nebo na mušky. V poslední době začíná být v oblibě chytání tohoto pstruha i v zimě, na tzv. dírkách, při vertikální přívlači.

Nejčtenější články

Jarní chytání kaprů, aneb lov ve studené jarní vodě

Časně z jara je lov ryb o něco náročnější, než v prohřátých letních měsících. Je to logické, protože po roztátí ledu je voda, díky jarnímu tání sněhu na horách, pořád ledová. A proto jen díky znalosti chování ryb na přelomu zimy a jara lze ulovit nějakého pěkného kapříka, ale i jinou kaprovitou rybu. O všem při určité nástraze se vám na prutu může náhodou objevit i pěkný úhoř nebo okoun …

Chytání kaprů ve vodním sloupci

Cílený lov kaprů i v dalších vrstvách vody, nejen u dna a na hladině, je vlastně poměrně mladé odvětví kaprařiny, ale hlavně v letních měsících, takto chytat kapry, stojí za to vyzkoušet. Když jsem před 35 lety začínal s rybařinou, nikdy mě nenapadlo, že někdy na kapry půjdu s umělými plovoucími muškami a dalšími nástrahami, které by jste spíše čekali u rybářů chytajících s muškařským náčiním. A chytat je na dipovanou umělou hmotu? Tak to by rybářům z minulého století asi propadla spodní čelist. 🙂

Lov línů, víte, jak na ně?

Lín je krásná ryba zdržující se nejčastěji v zarostlých a bahnitých částech řek, ale i na stojatých vodách, v rybnících, na mělčinách větších vodních nádrží … prostě všude tam, kde je teplá voda a hodně zarostlé dno, ale i vodní sloupec. Miluje místa, kde se rostliny pnou vodním sloupcem ze dna až na hladinu. Kdo nemá moc rád lov v zarostlých vodách, pro toho cílený lov línů moc není. Líny lovíme spíše na jemné náčiní, slabší, ale kvalitní vlasce, které zvládnou i nějakou tu vázku. Vytáhlý lín na břehu určitě udělá radost snad každému rybáři i když to nebude zrovna obr. Ale pozor, líni mohou dorůst úctyhodných rozměrů, ale o tom až v samotném článku.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím