Rybářský rozcestník

Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss)

V Česku nepůvodní druh, dovezen v roce 1888. Uplatnil se v chladnějších rybnících, v údolních nádržích pstruhového typu, je průmyslově chován, trvale se vyskytuje jen v některých tekoucích pstruhových vodách. Hospodářsky i sportovně velmi cenný druh. Průměrná váha lovených ryb je mezi 0,30 až 0,40 kg.

doba hájení od 1. prosince do 15. dubna
zákonná míra Minimální lovná delka 25 cm
Pstruh duhový na bílém podkladě
PstruhPstruhPstruhPstruh

Název latinsky

Oncorhynchus mykiss

Jiný název

Rainbow trout, Pstruh dúhový, Truite arc-en-ciel´, Regenbogenforelle

Rozpoznávací znaky

Je podobný pstruhu obecnému, jen je podstatně větší a zavalitější. Když vedle sebe položíte 25 cm dlouhého pstruha obecného a 25 cm dlouhého pstruha duhového, je to jako otec a syn. "Potočák" je celkově drobnější. Oko pstruha duhového je posunuto více k přední části hlavy. Spodní čelist úst má delší, jako horní. Mezi hřbetní a ocasní ploutví má také tukovou ploutvičku. Ocasní ploutev má mírně vykrojenou, pouze staří jedinci ji mají někdy rovnou, nebo dokonce vypouklou. Hřbet bývá tmavší, tmavo-zelený, někdy mírně nahnědlý, boky má pak světlejší, břicho zeleno-šedé až modro-šedé, někdy nafialovělé, bílé či stříbřité. Na těle má černé skvrny bez světlejšího lemování (lemování má pstruh obecný), tyto skvrny se objevují i na tukové ploutvičce, ocasní a hřbetní ploutvi. Jmenuje se podle duhového pásu, který se táhne podél celé postranní čáry. Od pstreuha duhového a sivena se liší právě díky tomuto pásu, a také díky černým tečkám na ploutvích, které pstruh obecný nemá.

Výskyt

U nás je pstruh duhový nepůvodní druh. Byl dovezen ze Severní Ameriky a později i z některých evropských států. Bohužel pstruh duhový u nás nevytváří stabilní populace, které by se u nás pravidelně přirozeně vytíraly, jeho výskyt v českých vodách závisí hlavně na každoročním vysazování rybářů. Vysazuje se do potoků, říček jak v podhůří, tak v nížinách, ale i do některých, hlavně soukromých, průtočných rybníků.

Obecně

Pstruh duhový se v prudkých tocích zdržuje spíše u břehu. Ráno a večer chytá náletovou potravu u hladiny, přes den a navečer se pak pohybuje spíše ve vodním sloupci, více u dna. Živí se jak drobnými rybičkami, tak různými larvami, hmyzem spadlým na hladinu apod.

Dorůstá délky do 90 cm a hmotnosti do 6 kg, ale byly již zaznamenány úlovky (bohužel ne u nás) velké 1,2 metrů, vážicí 25 kg! V našich potocích však chytáme kusy běžné velikosti 25-35 cm.

Pstruh duhový se přirozeně vytírá z jara, v teplejších vodách, ale již v lednu či únoru a to v ramenech řek na štěrkovém podkladu.

Zpracování pstruha duhového v kuchyni:

Kvalitou masa se pstruh duhový pouze blíží domácímu pstruhovi, zvláště, je-li uměle dokrmován. Přesto má velmi dobré maso. Běžně ho můžeme udit, grilovat, smažit či péci. Nic však nezkazíte, když ho budete také vařit nebo dusit.

Způsob lovu

Loví se podobně, jako pstruh obecný, přívlačí, nebo na mušky. V poslední době začíná být v oblibě chytání tohoto pstruha i v zimě, na tzv. dírkách, při vertikální přívlači.

Nejčtenější články

Prosba všem lidem dobré vůle, nepouštějte zakoupené vánoční kapry zpět do rybníků, potoků a řek!

Mnoho lidí to dělá. Myslí to bobře. Chtějí kapříkovi zachránit život a darovat mu svobodu. Netuší však, že mu tím zajistili jen pomalou a trýznivou smrt. Důvodů, proč vánoční kapr nemá šanci své vypuštění do přírody přežít je mnoho. Pokusím se vám vysvětlit alespoň některé z nich.

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím