Rybářský rozcestník

Lipan podhorní (Thymallus thymallus)

Hejnová ryba v horních úsecích střední části toků (pásmo lipanové). Velmi cenná sportovní ryba, lov na mušku je vrcholem sportovního rybolovu. Má nádhernou tvarově, barevně zajímavou hřbetní ploutev nazvanou u mlíčňáků praporec. Průměrná váha běžně lovených ryb je mezi 0,30 až 0,40 kg.

doba hájení od 1. prosince 15. června
zákonná míra Minimální lovná délka 30 cm, na některých revírech je míra zvýšena, nebo je dokonce celoročně hájený!
LipanLipanLipanLipanLipanLipanLipaniVysazování

Název latinsky

Thymallus thymallus

Jiný název

Grayling, Äsche, Ombre commune, Lipeň tymianový, Charjus

Rozpoznávací znaky

Má štíhlé protáhlé tělo s typickou, velmi nápadnou, hřbetní ploutví posetou černými, červenými, či hnědými políčky připomínajícími šachovnici. Má také tukovou ploutvičku, jako ostatně všechny lososovité ryby. Ocasní ploutev má pak hluboce vykrojenou. Hlavu má malou se spodním postavením úst, vrchní část přesahuje přes spodní. V poměru ke svému tělu má velké oči, postavené v horní části hlavy. celé tělo má pokryté středně velkými šupinami, je zbarvené u mladých jedinců do stříbrna, hřbet do šedo-stříbrna, boky pak světlejší, břicho bílé, bílo-šedé. Po bocích, někdy i na hřbetu mají někteří jedinci větší, šedé, až šedo-zelené tmavší příčné skvrny. Dospělé ryby mají hřbet tmavo-šedo-zelený, někdy až do modra, po bocích zbarvení ubývá, boky jsou šedo-modré, šedo-zelené, někdy žluto-zeleně-měděné. U dospělých ryb se také objevuje na boku, v přední části, zlatě-bronzový pruh. Při tření se zabarvení hlavně mlíčňáků mění, ovšem je to ryba kterou snad ani nelze zaměnit za jinou rybu, díky její hřbetní ploutvi. Bez ní se však podobá síhu maréně.

Výskyt

Lipana podhorního najdeme nejčastěji v proudné vodě, nebo na její hranici s klidnější, hlubší, nebo ba naopak mělčí vodě. Má rád piskovité, nebo štěrko-pískovité dno s většími kameny, ale běžně s pohybuje na volném prostoru, neukrývá se jako například pstruh. Na několika málo lokalitách žije dokonce jen ve stojaté vodě bez proudů.

Obecně

Žije jak ve větších, tak i menších skupinách, jen ty nejstarší ryby žijí samotářky a nemají o sdružování zájem, ba naopak, mají sklon bránit své teritorium i před svými soukmenovci. Potravu sbírá jak z hladiny, tak ve vodním sloupci, nebo vyhledává různé larvy (jepic, pakomárů, chroustů) i na dně toku. Dá si však i maloštětinatce, či korýše nebo pošvatky.

Dorůstá do průměrné délky 40-50 cm s hmotností do 1 kg, ale dají se chytit i kusy dlouhé více jak 60 cm vážící přes 2 kg! Dožívá se v průměru 4-5 let, ale byly známi jedinci, kteří se dožili 14 let.

Vytírá se v proudné vodě na štěrku, a štěrkopísku od poloviny dubna do května, vždy v párech. V Česku je úspěšně i uměle rozmnožován a vysazován do vhodných vod.

Lipan podhorní je oblíbená ryba všech rybářů, jak sportovních, tak rekreačních, kteří si ho rádi odnesou domů.

Příprava lipana podhorního v kuchyni:

Lipaní maso je považováno za velmi jemné a chutné. Má zvláštní kořeněnou příchuť, kterou dobře znali i naši předkové, kteří je servírovali při hostinách těm „nejvyšším osobám“. Lipana upravujeme stejně jako pstruha (všechny recepty na pstruha můžete použít i na lipana). Lze ho tedy vařit, dusit i smažit, ovšem nejlepší je lipan pečený nebo grilovaný.

Způsob lovu

Lov lipanů se považuje za vrchol muškařských dovedností. Sbírá potravu z hladiny a tak se mu většinou nabízí suché mušky, ale dá se ulovit i ve vodním sloupci, tedy na mokré mušky. Je to velmi opatrná ryba, hned tak po něčem nevyjede! Ovšem byl již úspěšně chycen i na malé třpytky při jemném vláčení. Je to velký bojovník, zajíždí do hloubky, nebo využívá proud vody k úprku, mrská hlavou, či se točí kolem své osy a nevzdává se, ani, když je v podběráku.

Nejčtenější články

Bivakování u vody aneb problémy kolem pobytu u vody a to nejen v nočních hodinách

Bohužel stanovat si nemůžeme, kde se nám zachce. I když dnes legislativou není obecně zakázané bivakovat na státních pozemcích, přesto si nemůžeme všude rozložit stan a přenocovat. Buď to místně zakazují obecní nebo městské vyhlášky, nebo i některé zákony na ochranu přírody. Pak také musíme ctít soukromé pozemky, kde jen vlastník pozemku nám může povolit tento užívat, například také k přenocování. A co my rybáři? Máme nějakou výjimku nebo legislativa na nás nemyslí? Obecně má rybář právo se skrýt před deštěm a větrem, ovšem bližší specifikace v zákonech není, myslím tím upřesnění, kde je hranice mezi přístřeškem proti dešti a stanem, který již mnohým vadí…

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná především v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Chleba či rohlík nastražený pomocí gumičky a roztahovače kroužků

Nastražit pomocí gumiček a roztahovače kroužků lze jak peletky, tak po mírné úpravě i bolies koule. Ale co tak zkusit nastražit chlebovou kůrku či jiné pečivo? Jde to!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím