Pstruh obecný (Salmo trutta)

Rozpoznávací znaky

Pstruh obecný má tělo podlouhlé, drobnější než pstruh duhový, s tukovou ploutvičkou umístěnou mezi hřbetní a ocasní ploutví, která je mírně vykrojená u mladších jedinců, u starších kusů je rovná, nebo dokonce mírně vyklenutá. Ústa mají spodní čelist delší, než vrchní. Oko je umístěno výše na hlavě, ale z boku hlavy. Jezerní forma pstruha obecného je méně zabarvená, než forma potoční. "Potočáci" bývají na hřbetě a bocích šedo-hnědí, zlato-hnědí, někdy až modro-zeleno-hnědí, břicho pak mají bílé, bílo-nažloutlé, někdy až našedlé. Černé a červeno-oranžové tečky mají jak na hřbetě, tak po bocích, bývají často lemované jiným odstínem. Na slunci se tělo pstruha potočního leskne modrozeleně, či zlato-měděně. Jezerní forma pstruha obecného má hřbet zbavený do modro-šeda až zeleno-modro-šeda, boky do stříbrna, břicho do stříbřito-bíla. Má také černé skvrny na hřbetu a bocích, někdy jsou některé mírně zbarvené do oranžova, oranžovo-červena. Od sivena amerického a pstruha duhového se liší žlutým pruhem, táhnoucím se ve spodní části boků. Ocas je bez teček. Pstruh duhový má silně nafialovělý pruh na boku těla a ocas posázený černými pigmenty, siven americký pak nemá žádný pruh a ocas má také posetý černými tečkami, jako pstruh duhový.

Výskyt

Pstruh obecný, forma potoční, má rád chladnější, rychleji tekoucí vody s dostatkem kyslíku a pevným dnem. Tyto místa nazýváme odborně pstruhovým pásmem. Ovšem pstruzi obecní jsou vysazování i do rybníků a jezer, což je tzv. forma jezerní.

Obecně

Pstruh obecný není velký cestovatel, většinou se zdržuje celý život na jednom úseku řeky, kde v malých hejnech tvoří takovou malou rybí kolonii. Menší jedinci se pohybují spíše na mělčině, kde je možné je vidět stát za kameny v klidnější části proudu, větší ryby vyhledávají spíše hlubší tůně, kde se ukrývají na vhodných místech, například mezi kořeny, někdy i hluboko ve vykotlaných březích toku. Je zajímavé, že pstruzi jsou nejaktivnější na večer, kdy se vydávají hledat potravu i dále od svého denního stanoviště. Menší jedinci se živí do vody spadlými bezobratlými, větší pstruzi pak i malými rybkami či mihulemi.

Potoční forma pstruha obecného dorůstá do průměrné délky 25-40 cm o váze do 0,6 kg, jezerní forma pstruha obecného je větší, dorůstá do délky 90 cm a váhy do 8 kg. Je dokázáno, že pstruzi jsou schopni se dožít skoro 50 let.

Pstruzi se vytírají na podzim, někdy i v zimě, pokud je teplejší počasí. Právě jen v době tření dospělí pstruzi táhnou proti proudu na svá trdliště, kde jikrnačky ocasem vytloukají třecí místo, nad kterým pak probíhá samotný výtěr. Při výtěru mlíčňáci i jikrnačky tělem rozviřují dno a schovávají tak své jikry. Ty se vylíhnou až za 100, někdy až 150 dnů!

Využití pstruhů v kuchyni:

Maso pstruha je výborné bílé a růžové barvy. Hodí se na veškeré kuchyňské úpravy. Pstruh je především skvělý pečený, uzený a grilovaný, dá se však také samozřejmě smažit, dusit i vařit.

Způsob lovu

Většinou se chytá na přívlač s umělou nástrahou (mrtvé rybky, žížaly apod. jsou v pstruhových revírech zakázány!), nebo na mušky, pomocí muškařského náčiní.