Rybářský rozcestník

Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss)

V Česku nepůvodní druh, dovezen v roce 1888. Uplatnil se v chladnějších rybnících, v údolních nádržích pstruhového typu, je průmyslově chován, trvale se vyskytuje jen v některých tekoucích pstruhových vodách. Hospodářsky i sportovně velmi cenný druh. Průměrná váha lovených ryb je mezi 0,30 až 0,40 kg.

doba hájení od 1. prosince do 15. dubna
zákonná míra Minimální lovná delka 25 cm
Pstruh duhový na bílém podkladě
PstruhPstruhPstruhPstruh

Název latinsky

Oncorhynchus mykiss

Jiný název

Rainbow trout, Pstruh dúhový, Truite arc-en-ciel´, Regenbogenforelle

Rozpoznávací znaky

Je podobný pstruhu obecnému, jen je podstatně větší a zavalitější. Když vedle sebe položíte 25 cm dlouhého pstruha obecného a 25 cm dlouhého pstruha duhového, je to jako otec a syn. "Potočák" je celkově drobnější. Oko pstruha duhového je posunuto více k přední části hlavy. Spodní čelist úst má delší, jako horní. Mezi hřbetní a ocasní ploutví má také tukovou ploutvičku. Ocasní ploutev má mírně vykrojenou, pouze staří jedinci ji mají někdy rovnou, nebo dokonce vypouklou. Hřbet bývá tmavší, tmavo-zelený, někdy mírně nahnědlý, boky má pak světlejší, břicho zeleno-šedé až modro-šedé, někdy nafialovělé, bílé či stříbřité. Na těle má černé skvrny bez světlejšího lemování (lemování má pstruh obecný), tyto skvrny se objevují i na tukové ploutvičce, ocasní a hřbetní ploutvi. Jmenuje se podle duhového pásu, který se táhne podél celé postranní čáry. Od pstreuha duhového a sivena se liší právě díky tomuto pásu, a také díky černým tečkám na ploutvích, které pstruh obecný nemá.

Výskyt

U nás je pstruh duhový nepůvodní druh. Byl dovezen ze Severní Ameriky a později i z některých evropských států. Bohužel pstruh duhový u nás nevytváří stabilní populace, které by se u nás pravidelně přirozeně vytíraly, jeho výskyt v českých vodách závisí hlavně na každoročním vysazování rybářů. Vysazuje se do potoků, říček jak v podhůří, tak v nížinách, ale i do některých, hlavně soukromých, průtočných rybníků.

Obecně

Pstruh duhový se v prudkých tocích zdržuje spíše u břehu. Ráno a večer chytá náletovou potravu u hladiny, přes den a navečer se pak pohybuje spíše ve vodním sloupci, více u dna. Živí se jak drobnými rybičkami, tak různými larvami, hmyzem spadlým na hladinu apod.

Dorůstá délky do 90 cm a hmotnosti do 6 kg, ale byly již zaznamenány úlovky (bohužel ne u nás) velké 1,2 metrů, vážicí 25 kg! V našich potocích však chytáme kusy běžné velikosti 25-35 cm.

Pstruh duhový se přirozeně vytírá z jara, v teplejších vodách, ale již v lednu či únoru a to v ramenech řek na štěrkovém podkladu.

Zpracování pstruha duhového v kuchyni:

Kvalitou masa se pstruh duhový pouze blíží domácímu pstruhovi, zvláště, je-li uměle dokrmován. Přesto má velmi dobré maso. Běžně ho můžeme udit, grilovat, smažit či péci. Nic však nezkazíte, když ho budete také vařit nebo dusit.

Způsob lovu

Loví se podobně, jako pstruh obecný, přívlačí, nebo na mušky. V poslední době začíná být v oblibě chytání tohoto pstruha i v zimě, na tzv. dírkách, při vertikální přívlači.

Nejčtenější články

Cílený lov candátů ze břehu klasickou přívlačí

Cílený lov jednotlivých druhů dravých ryb má svá úskalí, ale rozhodně se vyplatí zaměřit zájem na konkrétního dravce. Co predátor, to jiný způsob lovu a tak nejen zvolená technika lovu, ale především i správná volba montáže má velký vliv na úspěšnost našeho snažení. O dobré volbě místa snad ani nemusím mluvit, to je samozřejmostí, pokud jdeme cíleně po konkrétním vodním predátorovi, aby v daném místě vůbec zrovna byl. V tomto článku se zaměříme na lov candátů a to klasickou přívlačí ze břehu. Tedy nebudeme zde řešit vertikální přívlač, ale ani například drop shot.

Chytání amurů na listy salátu, či jinou zeleninu

Amur je ryba někdy tuze vybíravá, jindy nám přijde naopak na nástrahu, kterou jsme vnadili na úplně jinou rybu. Asi nejčastěji se amuři chytají na kukuřici, kousky ovoce, či střídku chleba. Často však zaznamenáme úspěch při cíleném lovu amurů, pokud jim zkusíme nabídnout něco od zeleniny, například tužší listy hlávkového salátu, kedlubny, syrové či spařené zelné listy apod.

Rady pro začínající vláčkaře – nástrahy vhodné pro vláčení

Ano, vláčení je fenomén, ale je to především dřina. Někdy ani 300 náhozů nestačí k tomu, aby člověk spatřil nějakou tu šupinu. Vláčkař musí být nejen tělesně zdatný, ale také musí překypovat výrou v sebe sama. Někdy totiž ani několik hodin prohazování vodou nestačí k tomu, aby byl lov úspěšný a pak jen psychicky zdatný rybář dokáže další den vzít vláčecí prut opět do ruky a nahodit. Kromě výše uvedeného i znalost vody, či konkrétního místa, kde rybář chytá a také slušná výbava vede k úspěchu. Ovšem pro úspěšný lov vláčením je především nutná ta pravá nástraha, právě ta často rozhoduje o tom, zda rybář ten den zasekne rybu, nebo ne.