Rybářský rozcestník

Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss)

V Česku nepůvodní druh, dovezen v roce 1888. Uplatnil se v chladnějších rybnících, v údolních nádržích pstruhového typu, je průmyslově chován, trvale se vyskytuje jen v některých tekoucích pstruhových vodách. Hospodářsky i sportovně velmi cenný druh. Průměrná váha lovených ryb je mezi 0,30 až 0,40 kg.

doba hájení od 1. prosince do 15. dubna
zákonná míra Minimální lovná delka 25 cm
Pstruh duhový na bílém podkladě
PstruhPstruhPstruhPstruh

Název latinsky

Oncorhynchus mykiss

Jiný název

Rainbow trout, Pstruh dúhový, Truite arc-en-ciel´, Regenbogenforelle

Rozpoznávací znaky

Je podobný pstruhu obecnému, jen je podstatně větší a zavalitější. Když vedle sebe položíte 25 cm dlouhého pstruha obecného a 25 cm dlouhého pstruha duhového, je to jako otec a syn. "Potočák" je celkově drobnější. Oko pstruha duhového je posunuto více k přední části hlavy. Spodní čelist úst má delší, jako horní. Mezi hřbetní a ocasní ploutví má také tukovou ploutvičku. Ocasní ploutev má mírně vykrojenou, pouze staří jedinci ji mají někdy rovnou, nebo dokonce vypouklou. Hřbet bývá tmavší, tmavo-zelený, někdy mírně nahnědlý, boky má pak světlejší, břicho zeleno-šedé až modro-šedé, někdy nafialovělé, bílé či stříbřité. Na těle má černé skvrny bez světlejšího lemování (lemování má pstruh obecný), tyto skvrny se objevují i na tukové ploutvičce, ocasní a hřbetní ploutvi. Jmenuje se podle duhového pásu, který se táhne podél celé postranní čáry. Od pstreuha duhového a sivena se liší právě díky tomuto pásu, a také díky černým tečkám na ploutvích, které pstruh obecný nemá.

Výskyt

U nás je pstruh duhový nepůvodní druh. Byl dovezen ze Severní Ameriky a později i z některých evropských států. Bohužel pstruh duhový u nás nevytváří stabilní populace, které by se u nás pravidelně přirozeně vytíraly, jeho výskyt v českých vodách závisí hlavně na každoročním vysazování rybářů. Vysazuje se do potoků, říček jak v podhůří, tak v nížinách, ale i do některých, hlavně soukromých, průtočných rybníků.

Obecně

Pstruh duhový se v prudkých tocích zdržuje spíše u břehu. Ráno a večer chytá náletovou potravu u hladiny, přes den a navečer se pak pohybuje spíše ve vodním sloupci, více u dna. Živí se jak drobnými rybičkami, tak různými larvami, hmyzem spadlým na hladinu apod.

Dorůstá délky do 90 cm a hmotnosti do 6 kg, ale byly již zaznamenány úlovky (bohužel ne u nás) velké 1,2 metrů, vážicí 25 kg! V našich potocích však chytáme kusy běžné velikosti 25-35 cm.

Pstruh duhový se přirozeně vytírá z jara, v teplejších vodách, ale již v lednu či únoru a to v ramenech řek na štěrkovém podkladu.

Zpracování pstruha duhového v kuchyni:

Kvalitou masa se pstruh duhový pouze blíží domácímu pstruhovi, zvláště, je-li uměle dokrmován. Přesto má velmi dobré maso. Běžně ho můžeme udit, grilovat, smažit či péci. Nic však nezkazíte, když ho budete také vařit nebo dusit.

Způsob lovu

Loví se podobně, jako pstruh obecný, přívlačí, nebo na mušky. V poslední době začíná být v oblibě chytání tohoto pstruha i v zimě, na tzv. dírkách, při vertikální přívlači.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!