Rybářský rozcestník

Ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria)

Ostřice měchýřkatá neboli ostřice puchýřkatá je druh jednoděložné rostliny z čeledi šáchorovité. Vlhkomilný druh vysoké ostřice rostoucí v různých mokřadech, na vlhkých loukách, ale i na březích rybníků a řek, a to na dosti mokrých, občas přeplavovaných, středně bohatých až neutrálních půdách.

Název latinsky

Carex vesicaria

Jiný název

ostrica pľuzgierkatá, ostřice puchýřkatá

Rozpoznávací znaky

Různoklasá mokřadní ostřice, výběžkatá, vysoká maximálně 1,2 metru, tvoří typicky trávozelené až tmavozelené porosty. Ostře trojhranná lodyha je pod květenstvím nápadně drsná. Listy s dvojitě lomenými čepelemi jsou stejně dlouhé nebo jen o málo delší než lodyha a mají vínové až purpurové šupinovité, síťovitě rozpadavé pochvy dolních listů. Kvete od května do června.

Výskyt

V Česku je rozšířen poměrně hojně, nejvíce v teplejších oblastech. Ve světě tento druh ostřice najdeme jen na severní polokouli.

Obecně

Další ostřice, která v mokřadlech vytváří homogenní porosty. Vlhkomilný druh vysoké ostřice rostoucí v různých mokřadech, na vlhkých loukách, ale i na březích rybníků a  řek.

Nejčtenější články

Rybářská technika chytání – lov na položenou (tzv. na těžko)

Položená, neboli „chytání na těžko“, je oblíbená metoda chytání ryb především u dna, nebo těsně nade dnem, i když poslední dobou začíná být oblíbené chytání ve vodním sloupci, pomocí vznášejících se nástrah. Po nahození montáže se prut odloží do vidliček, rybář vypne vlasec, pak jej mírně povolí a pověsí se na něj signalizátor záběru. Jakmile ryba nasaje nástrahu a chce s ní odplavat, její pohyb se přenese přes napnutý vlasec na signalizátor a záběr se projeví jeho stoupáním, či klesáním, případně také poskakováním. Zbývá zaseknout a vytáhnout rybu, nebo také ne.

Jak ovlivňuje teplota vody život ryb a opravdu spí ryby v zimě?

Asi nejdůležitější veličinou, která bezprostředně ovlivňuje chování a biorytmus ryb, je právě teplota vody. Je dokázané, že ryby zvládají přežívat v teplotním rozmezí od -2 °C, což je hraniční teplota, pod kterou zamrzá dokonce i slaná voda, tedy moře, až do 48 °C , to je zase teplota, ve které dokáží žít některé rybky žijící ve světě v horkých pramenech. Ovšem není ryba na světě, která by dokázala přežít v celém, výše vyjmenovaném rozsahu teplot. Proto také ryby dělíme na teplomilné a studenomilné. My se ale dnes budeme bavit o rybách žijících u nás, tedy o rybách žijících v chladnější vodě.

Ryby mořské, jejich dělení

Maso z mořských ryb je nejen rovnocenné maso ryb sladkovodních, ale navíc je předčí v tom, že obsahuje vedle plnohodnotných bílkovin a vitamínů také jód, a proto je pro lidský organismus velmi cenné.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím