Siven americký (Salvelinus fontinalis)

Rozpoznávací znaky

Siven americký má podlouhlý tvar těla s tukovou ploutvičkou a hlavou se silně roztáhlými ústy plnými ostrých zubů. Ústa jsou koncové, s delší spodní čelistí. Ocasní ploutev má mírně vykrojenou, s temnými skvrnami. Ploutev řitní, prsní a břišní mají první paprsky bílé. Kůži má pokrytou menšími, silně zapuštěnými šupinami. Je zbarven šedo-zeleně, hřbet má tmavší, prokreslený mapami, po těle má umístěné načervenalé, až rumělokovo-červené a bílé tečky. Od pstruha potočního nejlépe rozeznáme podle bílého lemování některých ploutví a jiného těčkování. Zatím, co siven má světlé tečky na tmavém pozadí, pstruh má tmavé tečky na světlém pozadí.

Výskyt

Siven má rád čisté, dobře kyslíkem provzdušněné vody, ovšem snese kyselejší vodu, než pstruh. Je to u nás nepůvodní druh. Byl k nám dovezen již v předminulém století.

Obecně

Přes den se zdržuje spíše v hlubší vodě, dále od břehu, navečer pak vyplouvá k břehům a k hladině. Je výborný lovec, skvěle vidí do vzdálenosti 1 metru i drobné kousky potenciální potravy, je schopen za hmyzem vyskočit až 40 cm nad hladinu. Živí se larvami a hmyzem, ale neodolá ani menší žábě nebo rybce. V zimě je aktivní, pod ledem se živí larvami blešivců, jepic, pošvatek apod., z části ale i rybkami.

Dorůstá délky 35-40 cm, váží od 0,5 do 1 kg. V zahraničí byly uloveny trofejní ryby velké až 1 metr a vážící přes 10 kg! Dožívá se až 24 let.

Vytírá se na podzim do mělkých jam, které ocasem vytvoří jikrnačky, mlíčňáci je pak oplodní a zase ocasem zakryjí pískem. Ovšem bez vysazování rybáři nedokáží vytvářet stabilní populace.

Příprava sivena amerického v kuchyni:

Všechny lososovité ryby mají výborné, lahůdkové maso, bílé a růžové barvy. Veškeré recepty na pstruhy můžeme aplikovat i na siveny. Siven je především skvělý pečený, uzený a grilovaný, dá se však také smažit, dusit i vařit.

Způsob lovu

Loví se stejně jako pstruzi, tedy přívlačí na umělou nástrahu, nebo při muškařením na mokrou, ale i sucho mušku.