Rybářský rozcestník

Siven americký (Salvelinus fontinalis)

U nás nepůvodní druh, poprvé dovezen v roce 1883. Žije v některých potocích a řekách pstruhového pásma, přizpůsobil se podmínkám i v některých údolních nádržích. Chován též průmyslově. Hospodářsky i sportovně cenný druh. Průměrná váha lovených ryb je 0,2 až 0,3 kg.

doba hájení od 1. prosince do 15. dubna
zákonná míra Minimální lovná delka 25 cm
Siven americký na bílém podkladě
SivenSivenacidorezistentníPstruzi

Název latinsky

Salvelinus fontinalis

Jiný název

Brook charr, Brook trout, Speckled trout, Amerikanischer Bachsaibling, Sivoň potočný, Omble de fontaine, Amerikanskij golec

Rozpoznávací znaky

Siven americký má podlouhlý tvar těla s tukovou ploutvičkou a hlavou se silně roztáhlými ústy plnými ostrých zubů. Ústa jsou koncové, s delší spodní čelistí. Ocasní ploutev má mírně vykrojenou, s temnými skvrnami. Ploutev řitní, prsní a břišní mají první paprsky bílé. Kůži má pokrytou menšími, silně zapuštěnými šupinami. Je zbarven šedo-zeleně, hřbet má tmavší, prokreslený mapami, po těle má umístěné načervenalé, až rumělokovo-červené a bílé tečky. Od pstruha potočního nejlépe rozeznáme podle bílého lemování některých ploutví a jiného těčkování. Zatím, co siven má světlé tečky na tmavém pozadí, pstruh má tmavé tečky na světlém pozadí.

Výskyt

Siven má rád čisté, dobře kyslíkem provzdušněné vody, ovšem snese kyselejší vodu, než pstruh. Je to u nás nepůvodní druh. Byl k nám dovezen již v předminulém století.

Obecně

Přes den se zdržuje spíše v hlubší vodě, dále od břehu, navečer pak vyplouvá k břehům a k hladině. Je výborný lovec, skvěle vidí do vzdálenosti 1 metru i drobné kousky potenciální potravy, je schopen za hmyzem vyskočit až 40 cm nad hladinu. Živí se larvami a hmyzem, ale neodolá ani menší žábě nebo rybce. V zimě je aktivní, pod ledem se živí larvami blešivců, jepic, pošvatek apod., z části ale i rybkami.

Dorůstá délky 35-40 cm, váží od 0,5 do 1 kg. V zahraničí byly uloveny trofejní ryby velké až 1 metr a vážící přes 10 kg! Dožívá se až 24 let.

Vytírá se na podzim do mělkých jam, které ocasem vytvoří jikrnačky, mlíčňáci je pak oplodní a zase ocasem zakryjí pískem. Ovšem bez vysazování rybáři nedokáží vytvářet stabilní populace.

Příprava sivena amerického v kuchyni:

Všechny lososovité ryby mají výborné, lahůdkové maso, bílé a růžové barvy. Veškeré recepty na pstruhy můžeme aplikovat i na siveny. Siven je především skvělý pečený, uzený a grilovaný, dá se však také smažit, dusit i vařit.

Způsob lovu

Loví se stejně jako pstruzi, tedy přívlačí na umělou nástrahu, nebo při muškařením na mokrou, ale i sucho mušku.

Nejčtenější články

Chytáme štiky – vhodné rybolovné techniky

Jak asi každý rybář ví, štika je v českých vodách hned po sumci druhá největší ryba dorůstající délky hodně přes 1 metr. Vážit pak může až ke 35 kg. Ovšem průměrná lovná délka v Česku je jen někde kolem 40 až 70 cm, o váze ryb sotva několika kilogramů. Je to predátor a zdravotní policie v jednom. Ráda totiž loví zraněné a nemocné ryby, nepohrdne ale ani mrtvou rybkou, drobnými hlodavci či mláďaty ptáků. A jak tedy na štiky? Využít můžeme hned několik metod. Chytáme je na plavanou, položenou, nebo také vláčením. Ovšem jde to i na mušku s muškařským náčiním!

Rybí pásma, aneb je dobré vědět, co nám plave pod nohama

Vodní toky jsou poměrně dost charakteristické v mnoha aspektech. Pokud je zkoumáme, sledujeme u nich různé, například to, zda protékají přirozenou krajinou, nebo regulovaným korytem, také hodnotíme jejich šíři, či členitost … Další důležitou roli hraje hloubka toku, síla proudu, typ dna, od toho všeho se právě odvíjí okysličení vody, teplota vody apod. A podobné je to i u vod stojatých. Ty mají také své charakteristické rysy. A právě charakteristika toku nebo nádrže má vliv na druhy živočichů a také ryb, které v daném pásmu žijí.

Tyrolské dřívko, jeho použití

Tyrolské dřívko se používá především při vláčení, kdy má za úkol nadzvedávat nástrahu ode dna, díky čemuž se méně vázne. Dřívko při pohybu rozviřuje dno, což často také vyprovokuje dravce k útoku. Metodou vláčení s tyrolským dřívkem cíleně lovíme štiky, candáty, sumce, jelce tlouště a okouny. Podle velikosti nástražní rybky, hloubky lovného místa a síly toku pak volíme velikost tyrolského dřívka a také samotnou montáž.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím