Rybářský rozcestník

Ploštice klešťanky (Corixidae)

Klešťanky jsou vodní živočichové, kteří jsou velcí od 7 mm do 25 mm. Všechny patří do čeledi klešťanek, latinsky Corixidae. Na první pohled mohou připomínat znakoplavky nebo člunovky, ale po pečlivějším prozkoumání jsou to velmi těžko zaměnitelní vodní bezobratlí. Většina Klešťanek má pouze latinský název, české označení je známé jen u několika málo druhů.

Ploštice klešťanky (Corixidae)

Název latinsky

Corixidae

Rozpoznávací znaky

Dle druhu dorůstají do délky od 0,7 cm do 2,5 cm. Na první pohled mohou připomínat znakoplavky nebo člunovky.

Výskyt

Klešťanky můžeme najít hlavně v rybnících, jezírkách, ve vesnických nádržích, ale i v mírně tekoucích vodách, všude u břehu v zarostlém porostu. V Česku je jejich výskyt hojný, od nížin až po podhůří hor.

Obecně

Klešťanka nejmenší (Micronecta minutissima)

Tato klesťanka je velká do 2,5 cm. Je to rozšířený druh klešťanky, který najdeme především v mělkých, pomalu tekoucích vodách nebo na dně rybníků a jezírek. |Dají se najít při páření z jara, kdy samco slabě cvrkají.

Klešťanka velká (Corixa punctata III.) je nejznámější z rodu Corixa. Je to ale malá klešťanka dorůstající maximálně do 1,1 cm délky. Opět ji najdeme ve stojatých a mírně tekoucích vodách, kde se buď přichytává na rostliny nebo žije přisedlá na dně. Na podzim se shlukují do velkých skupin v kterých pak přečkávají zimu.

Cymatia coleoptrata je jedna ze zástupců klašťanek, které nemají český název. Dosahuje velikosti os 3,5 do 4,5 cm. Žije v mělkých, pomalu tekoucích vodách či v rybnících a jezírkách, kde vyhledává úkryty mezi kořeny vodních rostlin.

Callicorixa praeusta patří úplně k nejmenším klešťankám, jelikož dosahuje délky pouhých 0,75 cm, tedy necelý 1 centimetr. Její výskyt je hojný, najdeme ji opět ve stojatých, nebo mírně tekoucích vodách a to převážně v nížinách, středních polohách, ale i v podhůří vysokých hor.

Video:

Nejčtenější články

Prosba všem lidem dobré vůle, nepouštějte zakoupené vánoční kapry zpět do rybníků, potoků a řek!

Mnoho lidí to dělá. Myslí to bobře. Chtějí kapříkovi zachránit život a darovat mu svobodu. Netuší však, že mu tím zajistili jen pomalou a trýznivou smrt. Důvodů, proč vánoční kapr nemá šanci své vypuštění do přírody přežít je mnoho. Pokusím se vám vysvětlit alespoň některé z nich.

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím