Jedná se o vodní živočichy, kteří jsou schopni se samostatně pohybovat i proti proudu vody. Jde například o ploštice, potápníky, virníky …
Bodule obecná dokáže také bolestivě bodnout do ruky, pokud ji neopaterně chytnete, podobně, jako znakoplavka obecná. Je to totiž další zástupce brouků, dravců.
Klešťanky jsou vodní živočichové, kteří jsou velcí od 7 mm do 25 mm. Všechny patří do čeledi klešťanek, latinsky Corixidae. Na první pohled mohou připomínat znakoplavky nebo člunovky, ale po pečlivějším prozkoumání jsou to velmi těžko zaměnitelní vodní bezobratlí. Většina Klešťanek má pouze latinský název, české označení je známé jen u několika málo druhů.
Potápník vroubený je představitelem brouků z čeledi potápníkovitých a jedním z největších vodních brouků světa. Patří mezi dravce, loví přiměřeně velké živočichy a to obě jeho stádia, jak larvy, tak vykuklení brouci.
Vírníky najdeme na hladině stojatých vod, jak tam krouží ve spirálách. Dovednou se i potápět, jsou to dobří plavci. Jsou charakterističtí rozdělením svých očí, kdy spodní částí pozorují vodu a život pod sebou, horní části pak sledují dění na hladině. Obě stádia, jak larvální, tak brouci jsou dravci.
Vodomil černý je největší vodní brouk žijící na světě a také vzácně u nás v Česku. Najít ho můžeme ve stojatých vodách s hustou vegetací. Larvy jsou dravé, dospělci jsou pak býložravci. Larvy jsou pak oblíbenou rybí potravou.
Znakoplavka obecná je vodní ploštice z čeledi znakoplavkovitých. Je to dravec, v přírodě loví topící se mušky. K nasávání potravy ji pomáhá pevný bodec. Dovede jím i velice citelně bodnout do ruky, jestliže je neobratně chycena, proto se jí také lidově nazývá vodní včela.