Rybářský rozcestník

Perloočky (Cladocera)

Velmi důležité, až dominantní postavení v planktonu mají perloočky (Cladocera), patřící do třídy žábronožsců (Branchiopoda).

Perloočky (Cladocera)

Rozpoznávací znaky

Perloočky jsou plovoucí korýši s tělem uzavřeným v dvojchlopňovém krunýři. Mají dva páry tykadel, první je malý a slouží jako smyslový orgán, druhý je mnohem větší, rozvětvený a používaný k pohybu. Na hlavě také mají jediné velké pigmentované složené oko z 22 omatidií vnořeno do hlavy a pokryto průhlednou pokožkou. 4-6 párů drobných hrudních nožek fungují jako filtr ke získávání částeček potravy, u většiny druhů je zadeček zakončen drápkovitou vidličkou. Dýchají celým tělem.

Výskyt

Najdeme je v čisté vodě. Důležitá je jejich mimořádná citlivost na látky typu organofosfátů, pokud se ve vodě nějaké tyto látky objeví, perloočky mizí.

Obecně

V Česku žije asi 90 druhů, nejznámější jsou hrotnatky, dafnie a ramenatky. Perloočky, společně s vířníky a klanonožci tvoří nejvýznamnější skupinu planktonních živočichů. Jako takoví jsou potravou ryb i dalších vodních tvorů.

Jedni z nejčastějších zástupců jsou rodu hrotnatka (Daphnia), nosatička (Bosmina) a čočkovec (Chydorus). Naším největším druhem je pak hrotnatka velká (Daphnia magna), která dorůstá až do 6 cm.

Nejčtenější články

5 základních rybářských uzlů, které by měl znát každý rybář

Ano, je to tak. Každý rybář by měl umět pár základních rybářských uzlů, které mu umožní si uvázat potřebné montáže a návazce. Bez znalostí alespoň několika málo uzlů to prostě nejde, stát se samostatným rybářem a to i přes to, že na rybářském trhu se objevuje čím dál více rybářských návazců navázaných přímo od jednotlivých výrobců. Montáže si nakonec rybář většinou musí umět navázat sám.

Ryba v české kuchyni – 6. díl

Zhruba před 150 lety bylo možno ulovit na jediné české řece Labi ryby, které se v jiných řekách v Čechách nevyskytovaly. Bylo to dané tím, že Labe v helgolandském zálivu v Německu ústí do Severního moře. Mnoho mořských ryb se dostalo z moře do Labe a proto se zde náhodně lovily, viz minulý díl, lososi. Ale nejen oni! Jsou zaznamenány úlovky například labských jeseterů. Šlo o jesetera obecného – Acipenser sturio, dnes nazýván jeseter velký. Že šlo o mohutné ryby, dokládají kroniky a staré zápisy.

Vytuněná umělá kukuřice

Umělá kukuřice se dá použít samostatně nebo v kombinaci s jinými nástrahami. Především při chytání ryb vlasovou metodou, tedy s montáží s háčkem, pod který umisťujeme nástrahu, udělá kus práce. Nejen, že zůstane u háčku i přes úpornou snahu drobnějších rybek ji pozřít, ale také dokáže, v Pop Up variantě, přívěs pod háčkem přizvednout a tak nástrahy na vlasu zatraktivnit. Ne každý rybář ví, že umělé nástrahy jsou také skvělým nosičem pachové stopy…