Rybářský rozcestník

Vířníci (Rotatoria) žijící v planktonu

Vířníci (Rotatoria, Rotifera, Rotifers, Radertiere) jsou považováni za samostatný živočišný podkmen nebo třídu, je jich mnoho druhů (přibližně 1000, v ČR asi 600) v různých velikostech, ale obvykle v rozměrech od 40 mikronů, vyhovujících krmení nejmenších potěrů.

Vířníci (Rotatoria) žijící v planktonu

Rozpoznávací znaky

Jsou to mnohobuněční živočichové s vytvořenými orgány. Tvar vířníků je velmi často podobný různým typům pohárků s nožkou. V horní části, kde je pohárek otevřený, jsou vířivé zatažitelné brvy, zajišťující pohyb a přihánějící potravu do hltanu, odkud se přesouvá do mastaxu. Mastax je (kvůli tvrdosti) zvápenatělý žvýkací orgán, který drtí stravu, která se do něj dostane, a odtud jde do žaludku. V těle vířníka je dále vylučovací soustava a pohlavní orgány. Tělo vířníků je obalené proteinovou vrstvou.

Výskyt

Většina je sladkovodních, někteří tolerují brakickou vodu, mírně se vyskytují na pevnině hlavně ve vlhku, omezeně žijí i v mořské vodě.

Obecně

Do skupiny zooplanktonu patří například vírníci, latinsky: Rotatoria, což jsou živočichové, které lze lidským okem vidět jen pod mikroskopem. Bývají velké do 0,5 mm. Tělo mají rozdělené na několik částí, typické je pro ně vířivé ústrojí na hlavě, které je pro ně velmi důležité, protože kromě toho, že díky němu se dokáží vířníci nakrmit a také pohybovat. V přírodě jejich hlavní potravou jsou řasy a detrit.

Do skupiny vířníci patří například krunýřenka (Brachionus) nebo vakovenka (Asplanchna), obojí patří k základní potravě plůdku ryb ve fázi váčku, také ji požírá další drobná zvířena.

Dalším zástupcem jsou vodule (Hydracarina), což je roztoč s holým, pestře zbarveným tělem s nohama přizpůsobenýma nejen k chůzi po dně, ale také k plavání. největším zástupcem vodulí v Česku je vodule obecná (Hydrachna geographica), která dorůstá do velikosti 1 cm. Patří také do oblíbeného menu menších rybek.

Nejčtenější články

Prosba všem lidem dobré vůle, nepouštějte zakoupené vánoční kapry zpět do rybníků, potoků a řek!

Mnoho lidí to dělá. Myslí to bobře. Chtějí kapříkovi zachránit život a darovat mu svobodu. Netuší však, že mu tím zajistili jen pomalou a trýznivou smrt. Důvodů, proč vánoční kapr nemá šanci své vypuštění do přírody přežít je mnoho. Pokusím se vám vysvětlit alespoň některé z nich.

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím