Rybářský rozcestník

Vířníci (Rotatoria) žijící v planktonu

Vířníci (Rotatoria, Rotifera, Rotifers, Radertiere) jsou považováni za samostatný živočišný podkmen nebo třídu, je jich mnoho druhů (přibližně 1000, v ČR asi 600) v různých velikostech, ale obvykle v rozměrech od 40 mikronů, vyhovujících krmení nejmenších potěrů.

Vířníci (Rotatoria) žijící v planktonu

Rozpoznávací znaky

Jsou to mnohobuněční živočichové s vytvořenými orgány. Tvar vířníků je velmi často podobný různým typům pohárků s nožkou. V horní části, kde je pohárek otevřený, jsou vířivé zatažitelné brvy, zajišťující pohyb a přihánějící potravu do hltanu, odkud se přesouvá do mastaxu. Mastax je (kvůli tvrdosti) zvápenatělý žvýkací orgán, který drtí stravu, která se do něj dostane, a odtud jde do žaludku. V těle vířníka je dále vylučovací soustava a pohlavní orgány. Tělo vířníků je obalené proteinovou vrstvou.

Výskyt

Většina je sladkovodních, někteří tolerují brakickou vodu, mírně se vyskytují na pevnině hlavně ve vlhku, omezeně žijí i v mořské vodě.

Obecně

Do skupiny zooplanktonu patří například vírníci, latinsky: Rotatoria, což jsou živočichové, které lze lidským okem vidět jen pod mikroskopem. Bývají velké do 0,5 mm. Tělo mají rozdělené na několik částí, typické je pro ně vířivé ústrojí na hlavě, které je pro ně velmi důležité, protože kromě toho, že díky němu se dokáží vířníci nakrmit a také pohybovat. V přírodě jejich hlavní potravou jsou řasy a detrit.

Do skupiny vířníci patří například krunýřenka (Brachionus) nebo vakovenka (Asplanchna), obojí patří k základní potravě plůdku ryb ve fázi váčku, také ji požírá další drobná zvířena.

Dalším zástupcem jsou vodule (Hydracarina), což je roztoč s holým, pestře zbarveným tělem s nohama přizpůsobenýma nejen k chůzi po dně, ale také k plavání. největším zástupcem vodulí v Česku je vodule obecná (Hydrachna geographica), která dorůstá do velikosti 1 cm. Patří také do oblíbeného menu menších rybek.

Nejčtenější články

Termíny vytírání ryb

Znalost měsíců, kdy se tře ten či onen druh ryb, se rozhodně hodí každému rybáři. Právě v době vytírání nemají ryby náladu na nic jiného, než právě na své milostné hrátky. Většinou nepřijímají potravu a tak chytnou rybu, která je právě ve tření, je téměř nemožné. Proto nemá smysl cíleně lovit ten druh, který se zrovna vytírá. Je pravda, že u ryb hájených jejich ochrana probíhá právě v době vytírání, což je logické a tak stejně v tu dobu máme zakázáno hájený druhy ryb chytat. Ovšem pozor. Například počasí některé roky může dobu vytírání opozdit, nebo naopak, při teplém jaru, urychlit. Ale jinak je tato tabulka poměrně přesná!

Drop Shot – základy

Celkově při vedení nástrahy vodou je právě u techniky vláčení zkušenost a um rybáře tou alfou a omegou úspěchu. Ale to vlastně platí pro všechny rybolovné techniky. Některé ovšem vyžadují více znalostí rybáře, než jiné. Bohužel chytat jemnou, případně střední přívlačí s montáží ukončenou olovem a umělou nástrahou upevněnou 40 až 50 cm ode dna vyžaduje ruce i hlavu již protřelého rybáře. Proto doporučuji nejprve pár kilometrů a hodin strávit klasickou vláčkou a až po té, se začít zabývat technikou Drop Shot, která je vhodná spíše pro zkušenější vláčkaře.

Základy lovu ryb pod ledem, tedy tzv. na dírkách

I přes stálé legislativní komplikace se v Česku najdou revíry, kde si lze legálně zachytat ve vyvrtaných dírách v ledu. Je to rybolovná technika, kterou každým rokem podlehne stále více rybářů, kteří se nechtějí smířit s tím, že jim mráz a ledová krusta brání využívat jiné, běžné techniky lovu ryb. Prostě někdo to doma u televize a krbu nevydrží ani v zimě! 🙂

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím