Rybářský rozcestník

Vířníci (Rotatoria) žijící v planktonu

Vířníci (Rotatoria, Rotifera, Rotifers, Radertiere) jsou považováni za samostatný živočišný podkmen nebo třídu, je jich mnoho druhů (přibližně 1000, v ČR asi 600) v různých velikostech, ale obvykle v rozměrech od 40 mikronů, vyhovujících krmení nejmenších potěrů.

Vířníci (Rotatoria) žijící v planktonu

Rozpoznávací znaky

Jsou to mnohobuněční živočichové s vytvořenými orgány. Tvar vířníků je velmi často podobný různým typům pohárků s nožkou. V horní části, kde je pohárek otevřený, jsou vířivé zatažitelné brvy, zajišťující pohyb a přihánějící potravu do hltanu, odkud se přesouvá do mastaxu. Mastax je (kvůli tvrdosti) zvápenatělý žvýkací orgán, který drtí stravu, která se do něj dostane, a odtud jde do žaludku. V těle vířníka je dále vylučovací soustava a pohlavní orgány. Tělo vířníků je obalené proteinovou vrstvou.

Výskyt

Většina je sladkovodních, někteří tolerují brakickou vodu, mírně se vyskytují na pevnině hlavně ve vlhku, omezeně žijí i v mořské vodě.

Obecně

Do skupiny zooplanktonu patří například vírníci, latinsky: Rotatoria, což jsou živočichové, které lze lidským okem vidět jen pod mikroskopem. Bývají velké do 0,5 mm. Tělo mají rozdělené na několik částí, typické je pro ně vířivé ústrojí na hlavě, které je pro ně velmi důležité, protože kromě toho, že díky němu se dokáží vířníci nakrmit a také pohybovat. V přírodě jejich hlavní potravou jsou řasy a detrit.

Do skupiny vířníci patří například krunýřenka (Brachionus) nebo vakovenka (Asplanchna), obojí patří k základní potravě plůdku ryb ve fázi váčku, také ji požírá další drobná zvířena.

Dalším zástupcem jsou vodule (Hydracarina), což je roztoč s holým, pestře zbarveným tělem s nohama přizpůsobenýma nejen k chůzi po dně, ale také k plavání. největším zástupcem vodulí v Česku je vodule obecná (Hydrachna geographica), která dorůstá do velikosti 1 cm. Patří také do oblíbeného menu menších rybek.

Nejčtenější články

Jsou rybáři sexy? A co holky u vody, rozptylují nás, ano nebo ne?

V minulém století v jednom odborném článku antropolog Mark Dyble z univerzity College v Londýně uvedl, že lovci jsou něco jako macho, tedy dominující muži, kteří se logicky ženám líbí o trochu víc než chlapi, povaleči, válející se doma u televize na kanapi. Jelikož my rybáři jsme lovci, pak by jsme měli u žen, tedy podle Marka Dybleho, velkou šanci. 🙂 Ale je to opravdu tak?

Mongolsko, ryby a ženy

Ahoj všichni, rybářky i nerybářky, rybáři i nerybáři. Jmenuji se Daniela a ačkoliv sama nerybařím, rybaření mne doprovází skoro celý život. Jen jednou jsem měla šanci se tomuto koníčku vymanit z dosahu. Ta však netrvala dlouho. Znovu jsem vstoupila do stejné řeky a to tak hluboko, že z ní není návratu. I napodruhé jsem si za manžela vzala rybáře… Každá nebo každý z Vás, kdo máte něco podobného doma, mi dáte jistě za pravdu, že život s „mokrým šílencem“ dokáže přichystat mnohá překvapení, která zaskočí i zkušenou ženu jak se říká v čase „dozrávajících malin“, čtyřnásobnou babičku a matku dospívající dcery. O jednom takovém překvapení bude pojednávat následující vyprávění…

Podzimní jednodenní lov kaprů

Někteří z nás se nemohou utrhnout na více dnů k vodě a tak jedno, nebo dvojdenní výpravy jsou jedinou možností, jak si pěkně zachytat. A i když podzim bývá na úlovek štědrý, přeci jenom to chce trochu zkušeností, aby si člověk povodil na prutu pár pěkných kapříků. Asi nejdůležitější je si vybrat to pravé místo, naložit do auta to správné krmení, místo vhodně rozkrmit a nahodit vyzkoušenou montáž s nástrahou, která bude rybám chutnat. 🙂

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím