Rybářský rozcestník

Jazyk mořský obecný

Název této ryby pochází od protáhlého tvaru těla podobajícího se jazyku. Jazyk mořský patří z gastronomického hlediska k nejcennějším a nejchutnějším ploským mořským rybám. Jeho maso je k dostání po celý rok, jak čerstvé, tak mražené. Tato platýsovitá ryba se loví v evropských vodách od jižního Norska po břehy severní Afriky a ve Středozemním moři.

Jazyk mořský obecný na bílém podkladě
The

Název latinsky

Solea solea

Jiný název

Jazyk obecný

Rozpoznávací znaky

Má tělo zploštělé, na vrchní straně tmavohnědě šedé s tmavšími skvrnami. Spodní strana je bílá. Tělo má pokryto drobnými šupinami. Mezi očima, které jsou umístěny na vrchní, pravé straně ryby, má poněkud zkroucenou, papouškovitě zakulacenou tlamu.

Výskyt

žije v evropských vodách od jižního Norska po břehy severní Afriky a ve Středozemním moři.

Obecně

Dosahuje délky do 60 cm a váhy tak 2 kg, velmi vzácně až 4 kg. Nejlepší maso má kus vážící 300-400 g. Tře se od března až do srpna, což záleží na tom, v kterých končinách moře žije. Vrcholná doba tření je v květnu.

Jazyk je aktivní většinou v noci, kdy se vydává hledat korýše, kraby a malé ryby. Jazyk má speciální schopnost, která jej chrání před predátory. Pokud je napaden vydává se za ostnatce, který je vysoce jedovatou rybou a proto se mu obyvatelé moře raději vyhýbají. Jazyk obecný je velice citlivý na teplotu a proto se v zimních měsících stěhuje do teplejších vod.

Jazyk pohlavně dospívá mezi třetím a pátým rokem. V období tření na počátku léta se jazyk přemísťuje do mělkých, pobřežních vod, kde se po krátké době vylíhnou larvy.

Kuchyňské zpracování:

Mořský jazyk se dá tepelně upravit všemi způsoby. Nejchutnější je však dušený nebo pečený. Je-li malý, tak do 250 gváhy, upravuje se v celku, větší kusy se rozdělují na filé. Má však tlustou a drsnou kůži, kterou vždy stahujeme, rozdělujeme-li rybu na filé. Upravujeme-li ji v celku, stahujeme kůži alespoň s vrchní strany ryby. Jestliže jsem ponechali spodní kůži, odstraníme z ní šupiny a kůži nožem podélně středem nakrojíme.

Rozdíl mezi jazykem obecným a platýsem červeným:

Namísto mnohem dražšího jazyka obecného se někdy prodává platýs červený, protože si jsou značně podobní. Hlava platýse červeného je však špičatější a má výrazně malá ústa. Strana těla, na které se nacházejí oči je navíc u platýse červeného žlutohnědá a určitým způsobem připomíná mramor. Jazyk obecný má oproti tomu více jednotnou barvu.

Poznámka:

Platýs velký, platýs červený, parmice nachová nebo pilobřich ostnitý jsou vhodnou náhradou jazyka. Pokud chcete jazyk obecný stahovat z kůže sami, položte jej tmavou stranou vzhůru a uřízněte hlavu za žábrami. Vezměte nůž, zapíchněte jej pod kůži a pak ji zlehka táhněte směrem k ocasu a odstraňte vcelku.

Zdroj: http://www.nordsee.com, Tepelná kuchyně II. – Vilém Vrabec

Způsob lovu

Lovíme na těžko ze dna na mrtvou rybku, ideálně na písčitém nebo bahnitém dně bez chaluh (jde to i na dně s oblázky), přičemž používáme všechny rybky (někdy jen půlky nebo třetiny), které nachytáme přes den na plavačku.

Nejčtenější články

Největší dětské rybářské závody na rybníce Konopiště

Pořádáme již třetí ročník dětských závodů pro širokou veřejnost( není třeba rybářského lístku). Loňská účast byla 108 dětí. Každý malý závodník má v ceně startovného (100 kč) zajištěné jídlo a pití a drobný prezent. Do 50tého místa garantujeme věcné a hodnotné ceny.

DIGITAL Smart Cradle – absolutní vítěz GRAND PRIX For Fishing 2023

I letos měl rybářský veletrh For Fishing 2023 bohatý doprovodný program. Kromě jiného se také vystavovatelé mohli přihlásit s nějakým zajímavým výrobkem do soutěže GRAND PRIX For Fishing 2023. Jde o prestižní záležitost a tak není divu, že se letos soutěže zúčastnily i takové rybářské celebrity, jako Karel Nikl nebo Lukáč Krása. Ovšem hlavní cena letos skončila na Slovensku!

Ryby v české kuchyni – 1. díl

Ryby se v Čechách konzumují po staletí. Dříve hlavně sladkovodní, nyní si oblibu získaly i ryby mořské. Asi nejvýznamnější rybou u nás byl odedávna kapr. Kapr se začal konzumovat již ve středověku a to díky rozmachu rybnikářství, kdy rybníky patřily k běžné součásti feudálních panství, ale i klášterů. Do výstavby rybníků se pak zapojily později i města.