Rybářský rozcestník

Jazyk mořský obecný

Název této ryby pochází od protáhlého tvaru těla podobajícího se jazyku. Jazyk mořský patří z gastronomického hlediska k nejcennějším a nejchutnějším ploským mořským rybám. Jeho maso je k dostání po celý rok, jak čerstvé, tak mražené. Tato platýsovitá ryba se loví v evropských vodách od jižního Norska po břehy severní Afriky a ve Středozemním moři.

Jazyk mořský obecný na bílém podkladě
The

Název latinsky

Solea solea

Jiný název

Jazyk obecný

Rozpoznávací znaky

Má tělo zploštělé, na vrchní straně tmavohnědě šedé s tmavšími skvrnami. Spodní strana je bílá. Tělo má pokryto drobnými šupinami. Mezi očima, které jsou umístěny na vrchní, pravé straně ryby, má poněkud zkroucenou, papouškovitě zakulacenou tlamu.

Výskyt

žije v evropských vodách od jižního Norska po břehy severní Afriky a ve Středozemním moři.

Obecně

Dosahuje délky do 60 cm a váhy tak 2 kg, velmi vzácně až 4 kg. Nejlepší maso má kus vážící 300-400 g. Tře se od března až do srpna, což záleží na tom, v kterých končinách moře žije. Vrcholná doba tření je v květnu.

Jazyk je aktivní většinou v noci, kdy se vydává hledat korýše, kraby a malé ryby. Jazyk má speciální schopnost, která jej chrání před predátory. Pokud je napaden vydává se za ostnatce, který je vysoce jedovatou rybou a proto se mu obyvatelé moře raději vyhýbají. Jazyk obecný je velice citlivý na teplotu a proto se v zimních měsících stěhuje do teplejších vod.

Jazyk pohlavně dospívá mezi třetím a pátým rokem. V období tření na počátku léta se jazyk přemísťuje do mělkých, pobřežních vod, kde se po krátké době vylíhnou larvy.

Kuchyňské zpracování:

Mořský jazyk se dá tepelně upravit všemi způsoby. Nejchutnější je však dušený nebo pečený. Je-li malý, tak do 250 gváhy, upravuje se v celku, větší kusy se rozdělují na filé. Má však tlustou a drsnou kůži, kterou vždy stahujeme, rozdělujeme-li rybu na filé. Upravujeme-li ji v celku, stahujeme kůži alespoň s vrchní strany ryby. Jestliže jsem ponechali spodní kůži, odstraníme z ní šupiny a kůži nožem podélně středem nakrojíme.

Rozdíl mezi jazykem obecným a platýsem červeným:

Namísto mnohem dražšího jazyka obecného se někdy prodává platýs červený, protože si jsou značně podobní. Hlava platýse červeného je však špičatější a má výrazně malá ústa. Strana těla, na které se nacházejí oči je navíc u platýse červeného žlutohnědá a určitým způsobem připomíná mramor. Jazyk obecný má oproti tomu více jednotnou barvu.

Poznámka:

Platýs velký, platýs červený, parmice nachová nebo pilobřich ostnitý jsou vhodnou náhradou jazyka. Pokud chcete jazyk obecný stahovat z kůže sami, položte jej tmavou stranou vzhůru a uřízněte hlavu za žábrami. Vezměte nůž, zapíchněte jej pod kůži a pak ji zlehka táhněte směrem k ocasu a odstraňte vcelku.

Zdroj: http://www.nordsee.com, Tepelná kuchyně II. – Vilém Vrabec

Způsob lovu

Lovíme na těžko ze dna na mrtvou rybku, ideálně na písčitém nebo bahnitém dně bez chaluh (jde to i na dně s oblázky), přičemž používáme všechny rybky (někdy jen půlky nebo třetiny), které nachytáme přes den na plavačku.

Nejčtenější články

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Chytání na feeder – úplné začátky

Coje je tedy ten feeder? Je to prut, který se používá na chytání metodou položená, tedy se závažím položeným na dně. Pruty na feeder jsou opatřeny tenkými, ohebnými signalizačními špičkami, podle kterých rybář pozná i jemné záběry. Pruty i celá tato metoda pochází z Anglie. U nás feeder tak zdomácněl, že si ho osvojily i starší rybářské ročníky, dříve chytající jen na krmítko a klasický kaprářský prut. Feeder je skvělý pro ty, co chtějí opravdu aktivně strávit čas u vody. Pro ty, co od prutu rádi odcházejí, nebo u chytání rádi podřimují, feeder rozhodně není!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím