Rybářský rozcestník

Jazyk mořský obecný

Název této ryby pochází od protáhlého tvaru těla podobajícího se jazyku. Jazyk mořský patří z gastronomického hlediska k nejcennějším a nejchutnějším ploským mořským rybám. Jeho maso je k dostání po celý rok, jak čerstvé, tak mražené. Tato platýsovitá ryba se loví v evropských vodách od jižního Norska po břehy severní Afriky a ve Středozemním moři.

Jazyk mořský obecný na bílém podkladě
The

Název latinsky

Solea solea

Jiný název

Jazyk obecný

Rozpoznávací znaky

Má tělo zploštělé, na vrchní straně tmavohnědě šedé s tmavšími skvrnami. Spodní strana je bílá. Tělo má pokryto drobnými šupinami. Mezi očima, které jsou umístěny na vrchní, pravé straně ryby, má poněkud zkroucenou, papouškovitě zakulacenou tlamu.

Výskyt

žije v evropských vodách od jižního Norska po břehy severní Afriky a ve Středozemním moři.

Obecně

Dosahuje délky do 60 cm a váhy tak 2 kg, velmi vzácně až 4 kg. Nejlepší maso má kus vážící 300-400 g. Tře se od března až do srpna, což záleží na tom, v kterých končinách moře žije. Vrcholná doba tření je v květnu.

Jazyk je aktivní většinou v noci, kdy se vydává hledat korýše, kraby a malé ryby. Jazyk má speciální schopnost, která jej chrání před predátory. Pokud je napaden vydává se za ostnatce, který je vysoce jedovatou rybou a proto se mu obyvatelé moře raději vyhýbají. Jazyk obecný je velice citlivý na teplotu a proto se v zimních měsících stěhuje do teplejších vod.

Jazyk pohlavně dospívá mezi třetím a pátým rokem. V období tření na počátku léta se jazyk přemísťuje do mělkých, pobřežních vod, kde se po krátké době vylíhnou larvy.

Kuchyňské zpracování:

Mořský jazyk se dá tepelně upravit všemi způsoby. Nejchutnější je však dušený nebo pečený. Je-li malý, tak do 250 gváhy, upravuje se v celku, větší kusy se rozdělují na filé. Má však tlustou a drsnou kůži, kterou vždy stahujeme, rozdělujeme-li rybu na filé. Upravujeme-li ji v celku, stahujeme kůži alespoň s vrchní strany ryby. Jestliže jsem ponechali spodní kůži, odstraníme z ní šupiny a kůži nožem podélně středem nakrojíme.

Rozdíl mezi jazykem obecným a platýsem červeným:

Namísto mnohem dražšího jazyka obecného se někdy prodává platýs červený, protože si jsou značně podobní. Hlava platýse červeného je však špičatější a má výrazně malá ústa. Strana těla, na které se nacházejí oči je navíc u platýse červeného žlutohnědá a určitým způsobem připomíná mramor. Jazyk obecný má oproti tomu více jednotnou barvu.

Poznámka:

Platýs velký, platýs červený, parmice nachová nebo pilobřich ostnitý jsou vhodnou náhradou jazyka. Pokud chcete jazyk obecný stahovat z kůže sami, položte jej tmavou stranou vzhůru a uřízněte hlavu za žábrami. Vezměte nůž, zapíchněte jej pod kůži a pak ji zlehka táhněte směrem k ocasu a odstraňte vcelku.

Zdroj: http://www.nordsee.com, Tepelná kuchyně II. – Vilém Vrabec

Způsob lovu

Lovíme na těžko ze dna na mrtvou rybku, ideálně na písčitém nebo bahnitém dně bez chaluh (jde to i na dně s oblázky), přičemž používáme všechny rybky (někdy jen půlky nebo třetiny), které nachytáme přes den na plavačku.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím