Rybářský rozcestník

Kambala

Kambaly jsou ploché mořské platýsovité ryby žijící v Severním, Středozemním a Černém moři a v Atlanském oceánu. Na trhu jsou po celý rok. Lze je krátce vařit, nebo se grilují či pečou.

Kambala velká neboli kamenáč na bílém pozadí

Jiný název

Kambala velká neboli kamenáč

Rozpoznávací znaky

Kamenáč je zploštělá, velmi žravá, dravá ryba a počítá se mezi nejcennější mořské ryby. Je tvaru skoro okrouhlého, barva vrchní strany je šedavá nebo nahnědlá se světlými mramorovatými skvrnami, spodní strana je světlá, bez šupin. Mimoto je vrchní strana poseta nestejnými zkostnatělými hrbolky, podobající se malým kaménkům, pro něž obdržela tato ryba své pojmenování.

Výskyt

Žije hlavně v Atlantickém oceánu a ve Středozemním moři.

Obecně

V Severním moři a Baltickém moři dosahuje délky 40 cm a 3-5 kg váhy, v Atlantickém oceánu a Střdozemním moři až 1 m délky a 35 kg váhy. Tím je kromě platýse obecného největší zploštělou rybou. Tře se v dubnu až srpnu.

Maso kambaly velké je pevné, sněhově bílé a velmi chutné. Kamenáče v celku ponejvíce vaříme nebo dusíme a rozděleného na porce vaříme, dusíme, pečeme, smažíme a pod., nebo jej upravujeme jako jazyk mořský.

Kambala obecná

Tato ryba žije v Severním, Středozemním a Černém moři a v Atlanském oceánu. Na trhu je po celý rok. Porcuje se na půlky, plátky nebo filé a je vhodná především k pečení.

Kambala mořská

Kambala mořská žije v Severním moři a severním Atlanském oceánu, prodává se čerstvá a mražená, celá nebo porcovaná. Smaží se nebo griluje. Je také k dostání po celý rok.

Kambala říční

V Americe se tímto názvem označuje několik druhů platýsovitých ryb. Je to také platýsovitá ryba, loví se v Baltském moři a ve vodách Atlanského oceánu při evropských březích a ve Středozemním moři. Je rovněž k dostání po celý rok. Prodává se čerstvá, mražená a uzená. Smaží se, dusí a to celá nebo porcovaná.

Úprava v kuchyni:

Vaříme-li kamenáče v celku, což přichází v úvahu jen u menší ryby, pak z ostatnatých ploutví odsekneme pouze horní část (špišky), neboť spodní část se považuje za lahůtku. Z vykuchané ryby buď hlavu odkrojíme, nebo ji ponecháme a z vrchní kůží odstraníme zkostnatělé hrbolky, načež ji od hlavy k ocasu nařízneme. Potom rybu ve studené vodě pořádně omyjeme, osušíme, bílou očištěnou spodní stranu potřeme citrónem a rovněž od hlavy k ocasu nařízneme, abychom zabránili prasknutí kůže.

K vaření ryby v celku používáme větší zvláštní nádoby, vaničky, která má tvar ryby a dírkovanou vložku. S vložkou pak uvařenou rybu upravíme na větší mísu a neseme na stůl, neboť při neopatrném přendávání na mísu by se mohla ryba snadno rozpadnout. Vaříme-li však rybu v porcích, pak kůži stáhneme a z kostí sřízneme filé, které pak příčně nakrájíme na porce.

Zdroj: Tepelná kuchyně II. – Vilém Vrabec

Způsob lovu

Obvykle se loví na kousky masa, na písečné červy, mohoštětinatce nebo na twistery v zátokách s plochým písčitobahnitým dnem na hloubkách do 5 do 20 metrů.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím