Rybářský rozcestník

Jazyk mořský červený (Platýs červený)

Vysoce kvalitní platýs červený je jedním z druhů platýsů a patří do čeledi platýsovitých. K širokému, oválnému tělu je připojena malá hlava s malými ústy. Kůže na vrchní straně těla je hladká, slizká a má červenavě hnědé zbarvení žíhané hnědými a temně oranžovými skvrnkami. Platýs červený se výborně hodí ke smažení, s kůží nebo bez, ale je také vhodný k pozvolnému vaření.

Jazyk mořský červený na bílém podkladě

Název latinsky

Microstomus kitt

Rozpoznávací znaky

Má tělo zploštělé, štíhlé, podlouhle oválné. Na vrchní straně je šedohnědý až načervenalý a spodní strana je šedobílá.

Výskyt

Je velmi rozšířená a vyskytuje se u mořských pobřeží od Norska až k jižní Francii, nejvíce však na severu norského pobřeží.

Obecně

Tato platýsovitá ryba tvoří vyjímku mezi platýsi v tom směru, že není dravá.

Tělo je pokryto malými hladkými šupinami, tlama je malá a oči jsou umístěny na vrchní, tmavší straně ryby, na pravé straně hlavy.

Dosahuje průměrné délky 40 cm a váhy 2 kg. Doba tření je od dubna až do října, vrcholná doba tření je v červenci.

Maso jazyka neboli platýse červeného je pro svoji jemnost a šťavnatost velmi oblíbeno. Většinou se stahuje a pak dělený na porce nebo v celku se uporavuje tak jako jazyk mořský (obecný).

Rozdíl mezi jazykem mořským (obecným) a jazykem mořským červeným (platýsem červeným):

Hlava platýse červeného je špičatější a má výrazně malá ústa. Strana těla, na které se nacházejí oči je navíc u platýse červeného žlutohnědá a určitým způsobem připomíná mramor. Jazyk obecný má oproti tomu více jednotnou barvu.

Kuchyňské zpracování:

Gurmáni často preferují pravého platýse červeného (pravý mořský jazyk) před běžným mořským jazykem. Jeho libové, bílé maso je o něco jemnější, avšak filety jsou silnější. Platýs červený se výborně hodí ke smažení, s kůží nebo bez, ale je také vhodný k pozvolnému vaření.

Poznámka:

Obyčejný mořský jazyk může posloužit jako vhodná náhrada platýse červeného.

 

Zdroj: http://www.nordsee.com, Tepelná kuchyně II. – Vilém Vrabec

Způsob lovu

Lovíme na těžko ze dna na mrtvou rybku, ideálně na písčitém nebo bahnitém dně bez chaluh (jde to i na dně s oblázky), přičemž používáme všechny rybky (někdy jen půlky nebo třetiny), které nachytáme přes den na plavačku.

Nejčtenější články

Největší dětské rybářské závody na rybníce Konopiště

Pořádáme již třetí ročník dětských závodů pro širokou veřejnost( není třeba rybářského lístku). Loňská účast byla 108 dětí. Každý malý závodník má v ceně startovného (100 kč) zajištěné jídlo a pití a drobný prezent. Do 50tého místa garantujeme věcné a hodnotné ceny.

Ryby v české kuchyni – 1. díl

Ryby se v Čechách konzumují po staletí. Dříve hlavně sladkovodní, nyní si oblibu získaly i ryby mořské. Asi nejvýznamnější rybou u nás byl odedávna kapr. Kapr se začal konzumovat již ve středověku a to díky rozmachu rybnikářství, kdy rybníky patřily k běžné součásti feudálních panství, ale i klášterů. Do výstavby rybníků se pak zapojily později i města.

Ryba v české kuchyni – 3. díl

Jak bylo uvedeno v minulých dílech, ryby se ve středověku objevovaly na stolech především šlechty, měšťanů a bohatších sedláků, ovšem postupem času si je mohl dopřát i chudý lid. Zakoupit se daly třeba na trzích, kde tehdy fungoval také barterový systém (směnný obchod), takže chudší vrstvy obyvatel mohly zakoupit nebo častěji směnit ryby od říčních rybářů, kteří je na trh dodávali. Rybáři občas ryby směnili za jiné zboží, za maso od řezníků, zeleninu, ale také košíky, či jiné potřeby do domácnosti, ale i pro práci.