Rybářský rozcestník

Jazyk mořský červený (Platýs červený)

Vysoce kvalitní platýs červený je jedním z druhů platýsů a patří do čeledi platýsovitých. K širokému, oválnému tělu je připojena malá hlava s malými ústy. Kůže na vrchní straně těla je hladká, slizká a má červenavě hnědé zbarvení žíhané hnědými a temně oranžovými skvrnkami. Platýs červený se výborně hodí ke smažení, s kůží nebo bez, ale je také vhodný k pozvolnému vaření.

Jazyk mořský červený na bílém podkladě

Název latinsky

Microstomus kitt

Rozpoznávací znaky

Má tělo zploštělé, štíhlé, podlouhle oválné. Na vrchní straně je šedohnědý až načervenalý a spodní strana je šedobílá.

Výskyt

Je velmi rozšířená a vyskytuje se u mořských pobřeží od Norska až k jižní Francii, nejvíce však na severu norského pobřeží.

Obecně

Tato platýsovitá ryba tvoří vyjímku mezi platýsi v tom směru, že není dravá.

Tělo je pokryto malými hladkými šupinami, tlama je malá a oči jsou umístěny na vrchní, tmavší straně ryby, na pravé straně hlavy.

Dosahuje průměrné délky 40 cm a váhy 2 kg. Doba tření je od dubna až do října, vrcholná doba tření je v červenci.

Maso jazyka neboli platýse červeného je pro svoji jemnost a šťavnatost velmi oblíbeno. Většinou se stahuje a pak dělený na porce nebo v celku se uporavuje tak jako jazyk mořský (obecný).

Rozdíl mezi jazykem mořským (obecným) a jazykem mořským červeným (platýsem červeným):

Hlava platýse červeného je špičatější a má výrazně malá ústa. Strana těla, na které se nacházejí oči je navíc u platýse červeného žlutohnědá a určitým způsobem připomíná mramor. Jazyk obecný má oproti tomu více jednotnou barvu.

Kuchyňské zpracování:

Gurmáni často preferují pravého platýse červeného (pravý mořský jazyk) před běžným mořským jazykem. Jeho libové, bílé maso je o něco jemnější, avšak filety jsou silnější. Platýs červený se výborně hodí ke smažení, s kůží nebo bez, ale je také vhodný k pozvolnému vaření.

Poznámka:

Obyčejný mořský jazyk může posloužit jako vhodná náhrada platýse červeného.

 

Zdroj: http://www.nordsee.com, Tepelná kuchyně II. – Vilém Vrabec

Způsob lovu

Lovíme na těžko ze dna na mrtvou rybku, ideálně na písčitém nebo bahnitém dně bez chaluh (jde to i na dně s oblázky), přičemž používáme všechny rybky (někdy jen půlky nebo třetiny), které nachytáme přes den na plavačku.

Nejčtenější články

Přehled svazových revírů: Lov ryb nonstop 2018

Všimli jste si, že počet revírů s nonstop rybolovem se od loňského roku zvýšil..? Nově je výjimka Ministerstva zemědělství udělena také pro revíry Labe 27, Labe 28, Labe 31, Vltava 21-22 (ÚN Hněvkovice), Stonávka 2A a Morava 17 A. U části revírů s výjimkou došlo také k rozšíření platnosti výjimky na měsíc září. Přehled revírů s udělenou výjimkou najdete v tomto článku.

Češi vypěstovali nového kapra! Doplave na stoly už na Vánoce?

Fakulta rybářství a ochrany vod (FROV) Jihočeské univerzity vyšlechtila nové plemeno kapra s názvem amurský lysec, které je odolnější vůči nemocem. Na vývoji pracovali vědci více než 17 let. Amurský lysec je podle nich odolnější především vůči koi herpes viru (KHV), který působí úhyn kaprů.

Rybáři budou moci lovit déle a koupit si lístek na doživotí. Změny chystá ministerstvo zemědělství

Od dubna by se měla změnit doba lovu ryb v mimopstruhových revírech. Od dubna do konce září by mohli rybáři lovit od čtyř do 24 hodin, ve zbytku roku od pěti do 22 hodin. Po vypořádání připomínek to předpokládá vyhláška ministerstva zemědělství, která také zavádí rybářský lístek na dobu neurčitou pro rybáře starší 15 let. Ministerstvo odstoupilo od možnosti zkrácení doby lovu podle přání jednotlivých revírů.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím