Rybářský rozcestník

Houbovci (Porifera)

Houbovci jsou zástupci bentosu, kteří vytvářejí povlaky nebo keřovité trsy nepravidelného tvaru na různých, ve vodě ponořených předmětech. Jsou to mikrofágové filtrující ve vodě vznášející se organické částice.

Houbovci - různé tvary houbovců

Rozpoznávací znaky

Houbovci žijí přisedle, často tvoří kolonie, které jsou prakticky nepohyblivé a připomínají více rostliny než živočichy. Houbovci nemají vytvořeny tkáně ani orgány a jejich buňky se vyznačují značným stupněm autonomie. Vakovité tělo je tvořeno dvěma vrstvami buněk, které jsou obdobou ektodermu a entodermu, mezi nimiž se nachází rosolovitá hmota mezoglea. Povrch hub je poset póry, jimiž živočich nasává vodu, která pak odchází větším otvorem v horní části. Z hlediska získávání potravy jsou houby mikrofágové neboli filtrátoři s intracelulárním trávením. Základem tělní stavby houbovců je váček resp. pohárek, který má různě složité vnitřní dutiny fylogeneticky odvozené zprohýbáním stěny houby. Nejjednodušší je askonový typ s jednoduchou dutinou, složitější je sykonový typ s vchlípeninami uvnitř základní dutiny a nejsložitější je leukonový typ s dutinou, která je rozdělena do mnoha komůrek propojených kanálky.

Výskyt

Jedná se pouze o vodní živočichy, z nichž většina žijew ve slané, tedy mořské vodě. V moři se vyskytují od hloubek 1000 m až k přílivové čáře a to po celém světě. V Česku se vyskytuje asi 6 druhů, které žijí pouze v čisté vodě.

Obecně

Z houbovců k nejznámějším vyskytujícím se v našich vodách patří houba rybniční (Spongilla lacustris) a houba říční (Ephydatia fluviatilis). Obě typicky smrdí, jako bahno. Jinak jde převážně o mořské živočichy, ve slané vodě jich žije nejvíce druhů.

Většina hub jsou hermafrodité. Jejich rozmnožování je nepohlavní i pohlavní. U sladkovodních druhů dochází ke vnitřnímu pučení (gemulaci), kdy archeocyty ve speciálním obalu o velikosti špendlíkové hlavičky po zániku mateřského organismu přečkávají ve stavu anabiózy a extrémní odolnosti nepříznivé podmínky (zimní mrazy, vyschnutí) a později, až se podmínky zlepší, z nich vzniká nová kolonie.

Nejčtenější články

Prosba všem lidem dobré vůle, nepouštějte zakoupené vánoční kapry zpět do rybníků, potoků a řek!

Mnoho lidí to dělá. Myslí to bobře. Chtějí kapříkovi zachránit život a darovat mu svobodu. Netuší však, že mu tím zajistili jen pomalou a trýznivou smrt. Důvodů, proč vánoční kapr nemá šanci své vypuštění do přírody přežít je mnoho. Pokusím se vám vysvětlit alespoň některé z nich.

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím