Rybářský rozcestník

Houbovci (Porifera)

Houbovci jsou zástupci bentosu, kteří vytvářejí povlaky nebo keřovité trsy nepravidelného tvaru na různých, ve vodě ponořených předmětech. Jsou to mikrofágové filtrující ve vodě vznášející se organické částice.

Houbovci - různé tvary houbovců

Rozpoznávací znaky

Houbovci žijí přisedle, často tvoří kolonie, které jsou prakticky nepohyblivé a připomínají více rostliny než živočichy. Houbovci nemají vytvořeny tkáně ani orgány a jejich buňky se vyznačují značným stupněm autonomie. Vakovité tělo je tvořeno dvěma vrstvami buněk, které jsou obdobou ektodermu a entodermu, mezi nimiž se nachází rosolovitá hmota mezoglea. Povrch hub je poset póry, jimiž živočich nasává vodu, která pak odchází větším otvorem v horní části. Z hlediska získávání potravy jsou houby mikrofágové neboli filtrátoři s intracelulárním trávením. Základem tělní stavby houbovců je váček resp. pohárek, který má různě složité vnitřní dutiny fylogeneticky odvozené zprohýbáním stěny houby. Nejjednodušší je askonový typ s jednoduchou dutinou, složitější je sykonový typ s vchlípeninami uvnitř základní dutiny a nejsložitější je leukonový typ s dutinou, která je rozdělena do mnoha komůrek propojených kanálky.

Výskyt

Jedná se pouze o vodní živočichy, z nichž většina žijew ve slané, tedy mořské vodě. V moři se vyskytují od hloubek 1000 m až k přílivové čáře a to po celém světě. V Česku se vyskytuje asi 6 druhů, které žijí pouze v čisté vodě.

Obecně

Z houbovců k nejznámějším vyskytujícím se v našich vodách patří houba rybniční (Spongilla lacustris) a houba říční (Ephydatia fluviatilis). Obě typicky smrdí, jako bahno. Jinak jde převážně o mořské živočichy, ve slané vodě jich žije nejvíce druhů.

Většina hub jsou hermafrodité. Jejich rozmnožování je nepohlavní i pohlavní. U sladkovodních druhů dochází ke vnitřnímu pučení (gemulaci), kdy archeocyty ve speciálním obalu o velikosti špendlíkové hlavičky po zániku mateřského organismu přečkávají ve stavu anabiózy a extrémní odolnosti nepříznivé podmínky (zimní mrazy, vyschnutí) a později, až se podmínky zlepší, z nich vzniká nová kolonie.

Nejčtenější články

Sumec kanibal, aneb čím vším sumci nepohrdnou. Mohou napadnout i člověka?

Kanibalismus u sumců je přirozeným jevem a setkáme se s ním všude, nejen tam, kde je moc přemnožený a má málo potravy. Pokud hájí své teritorium, klidně vystartuje po stejně velkém jedinci, který nepatří mezi jeho nejbližší rodinu. Jde o teritoriální chování. Ovšem cizí jedinci svého druhu nejsou jeho hlavní potravou. Kromě menších ryb nepohrdne ani hlodavci, menšími ptáky apod. Může si ale sumec udělat zálusk i na člověka?

Způsoby uzení ryb

Známe různé způsoby uzení ryb, liší se teplotou kouře, dobou uzení a také trvanlivostí výsledného produktu.

Koule z DECATHLONU jsou trnem v oku některým českým výrobcům

Boilies z DECATHLONU se stále probírá na diskuzních fórech na různých rybářských webech a také na Facebooku. Jde o to, že zásadně konkuruje cenou běžným výrobcům a tak někteří testeři renomovaných značek začali koule z DECATHLONU ve svých článcích hanit. My jsme byli donedávna zcela neutrální, ale po sérií negativních článků na Facebooku jsme se naštvali a zašli do obchodu a „dekatloňácké“ koule koupili. Boilies jsme pak testovali na stojaté svazové vodě, také na jednom soukromém revíru a nakonec i na proudné vodě na Labi. A jak jsme s koulemi dopadli?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím