Rybářský rozcestník

Čolek karpatský (Lissotriton montandoni)

Čolek karpatský je druh čolka z čeledi mlokovitých. Patří mezi Karpatsko-sudetské endemity. Žije v Karpatech a mimo Karpat v severovýchodních Čechách. Vyskytuje se zejména ve vyšších polohách v jehličnatých a bukových stanovištích.

Čolek karpatský (Lissotriton montandoni)
Čolek

Název latinsky

Lissotriton montandoni

Rozpoznávací znaky

Samci jsou i u tohoto druhu čolka menší, než samičky. Zatím, co samci dosahují délky do 9 cm, samice bývají často dlouhé přes 10 cm. Tento čolek má příčný průřez těla nahoře hranatý díky výrazným podélným kožním lištám po stranách hřbetu a zploštělé svrchní straně trupu. Samci mají na hřbetě jen nevýraznou mediánní hranu. Břicho a hrdlo jsou žluté až oranžové, beze skvrn. Hřbet a boky jsou pískově žluté, žlutohnědé až olivově zelené, pokryté drobnými nevýraznými skvrnami nebo tečkami. Samice jsou světlejší, skvrny nebo tečky na těle jim většinou chybějí. V terestrické fázi je tělo obou pohlaví svrchu celkově tmavší, kůže drsnější. Larva dosahuje maximální velikosti 2,5-3,5 cm. Nízký ploutevní lem začíná na hřbetě až výrazně za úrovní předních končetin a ocas je tupě zakončen.

Výskyt

Na naše území zasahuje jen okrajově v severovýchodní části republiky, kde prochází severozápadní hranice rozšíření tohoto druhu. Jeho lokality nacházíme v Beskydech, Javorníkách, Hostýnských a Vizovických vrších, případně v předhůřích karpatských pohoří. Čolek karpatský je karpatský element s přesahem do okolních pohoří. Kromě Česka žije dále na Slovensku, v Polsku, také na Ukrajině a Rumunsku.

Obecně

Čolek karpatský patří mezi tzv. malé druhy čolků. Žije v rybnících, jezírkách v lomech, drobných lesních a lučních tůňkách a rybníčcích, avšak i v zatopených příkopech, mokřadech na kalištích zvěře a v kalužích na lesních blátivých cestách.

Čolci setrvávají v rozmnožovací fázi života (tzv. vodní fázi) přibližně 2-3 měsíce. Dospělí čolci pak vodu opouštějí a žijí na souši pod kameny, padlým dřevem, v mechu apod. Rozmnožování předcházejí tance samců. Samice klade vajíčka na vodní rostliny a různé jiné vhodné předměty. Z vajíček se zhruba po dvou týdnech líhnou larvy živící se planktonem. Přibližně po dvou až třech měsících se proměňují v čolky, kteří opustí vodu a žijí na souši podobným způsobem jako dospělí čolci až do dospělosti (třetím rokem), kdy se na jaře vrátí do vody.

Čolek karpatský (Lissotriton montandoni) - druhé foto

Čolek karpatský (Lissotriton montandoni) – druhé foto

Všichni čolci zimují v zemních úkrytech, tedy různých puklinách ve skalách, v opuštěných norách hlodavců …., výjimečně i na dně vodních nádrží zahrabáni v bahně.

Nejčtenější články

Rybářské bajky, mýty, pověry a přísloví

No, co rybář, to nějaká pověra. Někdo jim věří, jiný ne. Ale občas si říkám, že na každém šprochu je pravdy trochu! 🙂 A tak jsem je začal sbírat.

Chov a skladování žížal

Dnes se dají koupit žížalky, či i jiné živé rybí nástrahy, ve specializovaných obchodech, ale leze to dost do peněz. Pak máme další možnosti, jak my rybáři přijít k žížalám. Buď si je pracně nakopeme venku na zahradě, což může být dost zdlouhavé a za sucha či mrazu marný boj, nebo můžeme žížalám vytvořit ideální podmínky a vypěstovat si je doma ve sklepě, nebo na zahradě.

Výroba závaží z kamene

Někdo se snaží celou montáž co nejvíce zneviditelnit ve vodě. Jiný zase používá klipsy na odhození zátěže při záseku, kdy je opravdu vhodné a také lacinější nechat ve vodě kus kamene, než zátěž olověnou. O šetrnosti k přírodě nemluvě! Ostatní chtějí třeba jen ušetřit. Vyrobte si tedy, za dlouhých zimních večerů, šetrné závaží z kousku drátu a kamene, v létě se jistě, tyto náhražky olova, budou hodit.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím