Rybářský rozcestník

Čolek karpatský (Lissotriton montandoni)

Čolek karpatský je druh čolka z čeledi mlokovitých. Patří mezi Karpatsko-sudetské endemity. Žije v Karpatech a mimo Karpat v severovýchodních Čechách. Vyskytuje se zejména ve vyšších polohách v jehličnatých a bukových stanovištích.

Čolek

Název latinsky

Lissotriton montandoni

Rozpoznávací znaky

Samci jsou i u tohoto druhu čolka menší, než samičky. Zatím, co samci dosahují délky do 9 cm, samice bývají často dlouhé přes 10 cm. Tento čolek má příčný průřez těla nahoře hranatý díky výrazným podélným kožním lištám po stranách hřbetu a zploštělé svrchní straně trupu. Samci mají na hřbetě jen nevýraznou mediánní hranu. Břicho a hrdlo jsou žluté až oranžové, beze skvrn. Hřbet a boky jsou pískově žluté, žlutohnědé až olivově zelené, pokryté drobnými nevýraznými skvrnami nebo tečkami. Samice jsou světlejší, skvrny nebo tečky na těle jim většinou chybějí. V terestrické fázi je tělo obou pohlaví svrchu celkově tmavší, kůže drsnější. Larva dosahuje maximální velikosti 2,5-3,5 cm. Nízký ploutevní lem začíná na hřbetě až výrazně za úrovní předních končetin a ocas je tupě zakončen.

Výskyt

Na naše území zasahuje jen okrajově v severovýchodní části republiky, kde prochází severozápadní hranice rozšíření tohoto druhu. Jeho lokality nacházíme v Beskydech, Javorníkách, Hostýnských a Vizovických vrších, případně v předhůřích karpatských pohoří. Čolek karpatský je karpatský element s přesahem do okolních pohoří. Kromě Česka žije dále na Slovensku, v Polsku, také na Ukrajině a Rumunsku.

Obecně

Čolek karpatský patří mezi tzv. malé druhy čolků. Žije v rybnících, jezírkách v lomech, drobných lesních a lučních tůňkách a rybníčcích, avšak i v zatopených příkopech, mokřadech na kalištích zvěře a v kalužích na lesních blátivých cestách.

Čolci setrvávají v rozmnožovací fázi života (tzv. vodní fázi) přibližně 2-3 měsíce. Dospělí čolci pak vodu opouštějí a žijí na souši pod kameny, padlým dřevem, v mechu apod. Rozmnožování předcházejí tance samců. Samice klade vajíčka na vodní rostliny a různé jiné vhodné předměty. Z vajíček se zhruba po dvou týdnech líhnou larvy živící se planktonem. Přibližně po dvou až třech měsících se proměňují v čolky, kteří opustí vodu a žijí na souši podobným způsobem jako dospělí čolci až do dospělosti (třetím rokem), kdy se na jaře vrátí do vody.

Čolek karpatský (Lissotriton montandoni) - druhé foto

Čolek karpatský (Lissotriton montandoni) – druhé foto

Všichni čolci zimují v zemních úkrytech, tedy různých puklinách ve skalách, v opuštěných norách hlodavců …., výjimečně i na dně vodních nádrží zahrabáni v bahně.

Nejčtenější články

Rybářský zápisník FishNote

Na Google Play je ke stažení deník pro rybáře, naše aplikace, do kterého si můžete zapisovat nejen své úlovky, ale hlavně další detaily z lovu, jako stav vody, počasí, druh montáže, nástrahy, na který ten konkrétní den ryby zrovna dobře reagovaly…. Po čase, díky zápisníčku, nezapomenete na žádný detail, který vám pomohl k nějakému trofejnímu kusu a příště tak budete moci vše zopakovat! Přesnou statistikou a zapisováním všech důležitých údajů získáte do budoucna další pomůcku, která vám umožní se zlepšit a stát se opravdu úspěšným rybářem.

Aktuálně nejstahovanější aplikace mezi českými rybáři

Již několik měsíců zpět avizovaná, ryze česká, a po všech směrech vylepšená aplikace Fishsurfing 2.0 je právě ke stažení na Google Play, App Storu ale dostupná i z webu na www.fishsurfing.com! Pokud jsi náhodou starou verzi aplikace znal a neoslovila tě, koukni se teď na tuhle novinku! Nový Fishsurfing po designové i funkční stránce posunul prostředí rybářské sociální sítě na úplně jinou úroveň.

Jak zpracovat lína v kuchyni

Lín obecný – Tinca tinca patří mezi rybáři k oblíbeným rybám, proto také jeho lov byl od roku 2021 omezen na čtyři kusy denně. Málokterý rybář však ví jak lína správně připravit ke kulinářským účelům. Hodně rybářů lína stahuje z kůže, vadí jim sliz nebo se snaží oškrábat drobné šupinky z kůže, což je ale škoda, protože po upečení šupinky změknou a jsou poživatelné, u mnoha gurmánů je pak upečená kůže z lína se šupinkami považována za lahůdku. Za lahůdku je lín považován nejen u nás v Česku ale také ve Francii, Itálii, či Německu, kam je státní rybářství před rokem 1989 vyváželo za devizy.