Rybářský rozcestník

Čolek karpatský (Lissotriton montandoni)

Čolek karpatský je druh čolka z čeledi mlokovitých. Patří mezi Karpatsko-sudetské endemity. Žije v Karpatech a mimo Karpat v severovýchodních Čechách. Vyskytuje se zejména ve vyšších polohách v jehličnatých a bukových stanovištích.

Čolek karpatský (Lissotriton montandoni)
Čolek

Název latinsky

Lissotriton montandoni

Rozpoznávací znaky

Samci jsou i u tohoto druhu čolka menší, než samičky. Zatím, co samci dosahují délky do 9 cm, samice bývají často dlouhé přes 10 cm. Tento čolek má příčný průřez těla nahoře hranatý díky výrazným podélným kožním lištám po stranách hřbetu a zploštělé svrchní straně trupu. Samci mají na hřbetě jen nevýraznou mediánní hranu. Břicho a hrdlo jsou žluté až oranžové, beze skvrn. Hřbet a boky jsou pískově žluté, žlutohnědé až olivově zelené, pokryté drobnými nevýraznými skvrnami nebo tečkami. Samice jsou světlejší, skvrny nebo tečky na těle jim většinou chybějí. V terestrické fázi je tělo obou pohlaví svrchu celkově tmavší, kůže drsnější. Larva dosahuje maximální velikosti 2,5-3,5 cm. Nízký ploutevní lem začíná na hřbetě až výrazně za úrovní předních končetin a ocas je tupě zakončen.

Výskyt

Na naše území zasahuje jen okrajově v severovýchodní části republiky, kde prochází severozápadní hranice rozšíření tohoto druhu. Jeho lokality nacházíme v Beskydech, Javorníkách, Hostýnských a Vizovických vrších, případně v předhůřích karpatských pohoří. Čolek karpatský je karpatský element s přesahem do okolních pohoří. Kromě Česka žije dále na Slovensku, v Polsku, také na Ukrajině a Rumunsku.

Obecně

Čolek karpatský patří mezi tzv. malé druhy čolků. Žije v rybnících, jezírkách v lomech, drobných lesních a lučních tůňkách a rybníčcích, avšak i v zatopených příkopech, mokřadech na kalištích zvěře a v kalužích na lesních blátivých cestách.

Čolci setrvávají v rozmnožovací fázi života (tzv. vodní fázi) přibližně 2-3 měsíce. Dospělí čolci pak vodu opouštějí a žijí na souši pod kameny, padlým dřevem, v mechu apod. Rozmnožování předcházejí tance samců. Samice klade vajíčka na vodní rostliny a různé jiné vhodné předměty. Z vajíček se zhruba po dvou týdnech líhnou larvy živící se planktonem. Přibližně po dvou až třech měsících se proměňují v čolky, kteří opustí vodu a žijí na souši podobným způsobem jako dospělí čolci až do dospělosti (třetím rokem), kdy se na jaře vrátí do vody.

Čolek karpatský (Lissotriton montandoni) - druhé foto

Čolek karpatský (Lissotriton montandoni) – druhé foto

Všichni čolci zimují v zemních úkrytech, tedy různých puklinách ve skalách, v opuštěných norách hlodavců …., výjimečně i na dně vodních nádrží zahrabáni v bahně.

Nejčtenější články

Jak na úhoře s feederovým prutem

Ten, kdo propadl chytání na feeder, si rozhodně rád zkusí s tímto prutem i lov úhořů. Feeder je k chytání úhořů stejně dobrý, jako klasické pruty na položenou. Jen se musí vědět, jak na to!

Lov kaprů i jiných bílých ryb ve větším proudu

Asi většina zkušenějších rybářů mě dá zapravdu, že chytání ryb ve stojaté vodě je o něco málo jednodušší, než lov ryb v proudné vodě. Ovšem tento článek chci věnovat především lovu bílých ryb v silnějších proudech, tedy všude tam, kde je větší proud, díky kterému musíme změnit nejen samotnou taktiku lovu, ale i přizpůsobit montáže a vlastně skoro celou rybářskou výbavu.

Chytání ryb z lodi

Díky loďce máme možnost dopravit se na lovné místo, které není přístupné ze břehu a tak tato místa nejsou prochytaná rybáři, to je asi největší výhoda chytání ryb z lodí. Také díky driftování dokážeme z lodě pokrýt větší kvadrant vody, než při pouhém pohybu po břehu. A to nemluvím a romantice, adrenalinu a dalších výhodách při chytání ryb z lodí.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím