Rybářský rozcestník

Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)

Blatnice skvrnitá, dříve také blatnice česneková, je druh žáby z čeledi blatnicovití, která se vyskytuje v širokém pásu od západního Německa po Kazachstán včetně ČR. Blatnice, jako jediná česká žába, má svislou oční zřítelnici, díky čemu se také jednoduše pozná od jiných druhů.

VývajováPulciBlatnice

Název latinsky

Pelobates fuscus

Jiný název

blatnice česneková

Rozpoznávací znaky

Dorůstá do 8 cm délky. Má zavalité tělo, pokožku hladkou. Kožní sekret ji páchne po česneku, proto se dříve jmenovala blatnice česneková. Zbarvení hřbetní strany těla je často proměnlivé. Většinou je však zbarvená do šeda, nebo mírně do béžova, po těle má pak tmavší skvrny v odstínech hnědé, hnědozelené až šedohnědé. Tyto skvrny jsou někdy spojené a tvoří podélné pruhy. Na hřbetě, bocích i končetinách se pak také objevují tečky nebo skvrnky stejně zbarvené, jako ty na hřbetě. Břišní stranu těla má pak žlutou až do odstínu světle šedé. Blatnice, jako jediná česká žába, má svislou oční zřítelnici, duhovka je pak žlutá až zlatá. Na chodidlech zadních končetin má silně vyvinutý patní hrbolek, který sloužící k zahrabávání do země. Také u blatnic jsou samci menší, jako samice. Samci mají mezi ramenem a loktem přední končetiny tuhý žláznatý útvar, díky kterému se v době páření ozývá slabým zvukem, protože nemá vyvinutý rezonanční měchýřek.

Výskyt

V Česku de blatnice skvrnitá vyskytuje mozaikovitě, žije převážně v nížinách, ve středních polohách, až po pahorkatiny. Ve světě ji nalezneme v některých dalších částech Evropy.

Obecně

Blatnice skvrnitá žije na písečných a lehkých hlinitých lokalitách. V době páření pak vyhledává zatopené pískovny či malé rybníčky v zemědělsky neobdělávaných oblastech. Mimo páření se vyskytuje ve vlhkém travnatém prostředí, často dost vzdáleném od nějaké vodní plochy. Blatnice zimuje pod kameny nebo hluboko zahrabaná v půdě. Potravu tvoří směs různých bezobratlých (pavouci, žížaly, brouci, slimáci či korýši). Pulci jsou omnivorní, v přirozených podmínkách se živí řasami.

Vývajová stádia žab ....

Vývojová stádia žab…

K páření blatnic dochází z jara, kdy také opouští zimoviště. Samice klade vajíčka v provazcích, kterého mohou být u starších samic dlouhé více jak 1 metr. Pulci se většinou líhnou do 1 týdne. Po vylíhnutí se přichycují k vodním rostlinám co nejblíže ke hladině, v této době měří sotva 4 mm, teprve po čase začínají aktivně plavat. Ovšem je třeba říci, že právě blatnice má největší pulce ze všech žab žijících v Česku! Dosahují velikosti až 10 cm. Při prodloužení vývoje, tedy, kde ve formě pulce přežívají do druhého roku,  mohou dorůst až do obřích rozměrů, je zaznamenána a potvrzena délka pulce blatnice velká 17 cm. Při metamorfóze, tedy po převtělení pulce do tvaru žáby, pak ale dochází ke zpětné redukci tělesných proporcí.

Text: Roman „Dědek“ Kováč, redaktor webu, foto: fotobanka fotky-foto, obrázek Filip Woody Langer

Nejčtenější články

Dipovací kleště, jejich použití

Moderní doba přináší na rybářský trh stále více různých nových produktů. Také v kategorii „rybářská bižuterie“ se stále objevují nové a nové pomůcky pro nás rybáře. Například dipovací kleště. Víte jak vypadají a k čemu slouží?

FOR FISHING 2021

12. rybářský veletrh se letos koná v podzimních dnech a to od 21.10 do 24.10. 2021. Jde o největší rybářský veletrh v ČR. Co tam najdete v heslech: Prezentace nových trendů, představení novinek pro rok 2021, prezentace jednotlivých rybolovných technik, vytvoření rybářského prostředí pro všechny, co propadli krásám rybolovu, vytvoření obchodního prostředí pro vystavovatele v ekonomicky nejsilnějším regionu ČR, doprovodný program, přednášky, soutěže, propagace péče o životní prostředí a čistotu vod…

Novomlýnská nádrž vydala dosud největšího kapra v historii Evropského šampionátu v lovu kaprů!

Na Novomlýnské nádrži se pořádá již pátý ročník Evropského šampionátu v lovu kaprů „Stairs2Hell“. Jejím pořadatelem je společnost European Carp Fishing Association, která se organizací závodů zabývá již řadu let, ve spolupráci s Moravským rybářským svazem a Povodím Moravy. V čele této společnosti stojí manažerka projektu Tereza Asterová, na závodech dále spolupracují ambasador projektu, známý rybář Jakub Vágner a zkušení organizátoři, rybáři a ředitelé závodů, Petr Šurek a Vít Černý. Tento závod má tradici již od roku 2017 a letos se ho účastní 100 tříčlenných týmů z celé Evropy. Vítěz získá 500 000 Kč a věcné ceny v hodnotě přes 200 000 Kč. Jednou z hlavních myšlenek závodu je podpora mladých rybářů při jejich cestě k úžasnému koníčku, proto pořadatel poskytuje dar rybářského vybavení v hodnotě 200 000 Kč na chod dětských rybářských kroužků v rámci Moravského rybářského svazu. Tímto je tento závod naprosto unikátní v rámci celosvětového měřítka.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím