Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)
30.8.2021 • Rybářský rozcestník.cz
Blatnice skvrnitá, dříve také blatnice česneková, je druh žáby z čeledi blatnicovití, která se vyskytuje v širokém pásu od západního Německa po Kazachstán včetně ČR. Blatnice, jako jediná česká žába, má svislou oční zřítelnici, díky čemu se také jednoduše pozná od jiných druhů.
Název latinsky
Pelobates fuscus
Jiný název
blatnice česneková
Rozpoznávací znaky
Dorůstá do 8 cm délky. Má zavalité tělo, pokožku hladkou. Kožní sekret ji páchne po česneku, proto se dříve jmenovala blatnice česneková. Zbarvení hřbetní strany těla je často proměnlivé. Většinou je však zbarvená do šeda, nebo mírně do béžova, po těle má pak tmavší skvrny v odstínech hnědé, hnědozelené až šedohnědé. Tyto skvrny jsou někdy spojené a tvoří podélné pruhy. Na hřbetě, bocích i končetinách se pak také objevují tečky nebo skvrnky stejně zbarvené, jako ty na hřbetě. Břišní stranu těla má pak žlutou až do odstínu světle šedé. Blatnice, jako jediná česká žába, má svislou oční zřítelnici, duhovka je pak žlutá až zlatá. Na chodidlech zadních končetin má silně vyvinutý patní hrbolek, který sloužící k zahrabávání do země. Také u blatnic jsou samci menší, jako samice. Samci mají mezi ramenem a loktem přední končetiny tuhý žláznatý útvar, díky kterému se v době páření ozývá slabým zvukem, protože nemá vyvinutý rezonanční měchýřek.
Výskyt
V Česku de blatnice skvrnitá vyskytuje mozaikovitě, žije převážně v nížinách, ve středních polohách, až po pahorkatiny. Ve světě ji nalezneme v některých dalších částech Evropy.
Obecně
Blatnice skvrnitá žije na písečných a lehkých hlinitých lokalitách. V době páření pak vyhledává zatopené pískovny či malé rybníčky v zemědělsky neobdělávaných oblastech. Mimo páření se vyskytuje ve vlhkém travnatém prostředí, často dost vzdáleném od nějaké vodní plochy. Blatnice zimuje pod kameny nebo hluboko zahrabaná v půdě. Potravu tvoří směs různých bezobratlých (pavouci, žížaly, brouci, slimáci či korýši). Pulci jsou omnivorní, v přirozených podmínkách se živí řasami.
Vývojová stádia žab…
K páření blatnic dochází z jara, kdy také opouští zimoviště. Samice klade vajíčka v provazcích, kterého mohou být u starších samic dlouhé více jak 1 metr. Pulci se většinou líhnou do 1 týdne. Po vylíhnutí se přichycují k vodním rostlinám co nejblíže ke hladině, v této době měří sotva 4 mm, teprve po čase začínají aktivně plavat. Ovšem je třeba říci, že právě blatnice má největší pulce ze všech žab žijících v Česku! Dosahují velikosti až 10 cm. Při prodloužení vývoje, tedy, kde ve formě pulce přežívají do druhého roku, mohou dorůst až do obřích rozměrů, je zaznamenána a potvrzena délka pulce blatnice velká 17 cm. Při metamorfóze, tedy po převtělení pulce do tvaru žáby, pak ale dochází ke zpětné redukci tělesných proporcí.
Text: Roman „Dědek“ Kováč, redaktor webu, foto: fotobanka fotky-foto, obrázek Filip Woody Langer
