Rybářský rozcestník

Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)

Blatnice skvrnitá, dříve také blatnice česneková, je druh žáby z čeledi blatnicovití, která se vyskytuje v širokém pásu od západního Německa po Kazachstán včetně ČR. Blatnice, jako jediná česká žába, má svislou oční zřítelnici, díky čemu se také jednoduše pozná od jiných druhů.

Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)
VývajováPulciBlatnice

Název latinsky

Pelobates fuscus

Jiný název

blatnice česneková

Rozpoznávací znaky

Dorůstá do 8 cm délky. Má zavalité tělo, pokožku hladkou. Kožní sekret ji páchne po česneku, proto sedříver jmenovala blatnice česneková. Zbarvení hřbetní strany těla je často proměnlivé. Většinou je však zbarvená do šeda, nebo mírně do béžova, po tělě má pak tmavější skvrny v odstínech hnědé, hnědozelené až šedohnědé. Tyto skvrny jsou někdy spojené a tvoří podélné pruhy. Na hřbetě, bocích i končetinách se pak také objevují tečky nebo skvrnky stejěn zbarvené, jako ty na hřbetě. Břišní stranu těla má pak žlutou až do odstínu světle šedé. Blatnice, jako jediná česká žába, má svislou oční zřítelnici, duhovka je pak žlutá až zlatá. Na chodidlech zadních končetin má silně vyvinutý patní hrbolek, který sloužící k zahrabávání do země. Také u blatnic jsou samci menší, jako samice. Samci mají mezi ramenem a loktem přední končetiny tuhý žláznatý útvar, díky kterému se v době páření ozývá slabým zvukem, protože nemá vyvinutý rezonanční měchýřek.

Výskyt

V Česku de blatnice skvrnitá vyskytuje mozaikovitě, žije převážně v nížinách, ve středních polohách, až po pahorkatiny. Ve světě ji nalezneme v některých dalších částech Evropy.

Obecně

Blatnice skvrnitá žije na písečných a lehkých hlinitých lokalitách. V době páření pak vyhledává zatopené pískovny či malé rybníčky v zemědělsky neobdělávaných oblastech. Mimo páření se vyskytuje ve vlhkém travnatém prostředí, často dost vzdáleném od nějaké vodní plochy.Blatnice zimuje pod kameny nebo hluboko zahrabaná v půdě. Potravu tvoří směs různých bezobratlých (pavouci, žížaly, brouci, slimáci či korýši). Pulci jsou omnivorní, v přirozených podmínkách se živí řasami.

Vývajová stádia žab ....

Vývajová stádia žab ….

K páření blatnic dochází z jara, kdy také opouští zimoviště. Samice klade vajíčka v provazcích, kterého mohou být u starších samic dlouhé více jak 1 metr. Pulci se většinou líhnou do 1 tádne. Po vylíhnutí se přichycují k vodním rostlinám co nejblíže ke hladině, v této době měří sotva 4 mm, teprve po čase začínají aktivně plavat. Ovšem je třeba říci, že právě blatnice má největší pulce ze všech žab žijících v Česku! Dosahují velikosti až 10 cm. Při prodloužení vývoje, tedy, kde ve formě pulce přežívají do druhého roku,  mohou dorůst až do obřích rozměrů, je zaznamenána a potvrzena délka pulce blatnice velká 17 cm. Při metamorfóze, tedy po převtělení pulce do tvaru žáby, pak ale dochází ke zpětné redukci tělesných proporcí.

Nejčtenější články

Ryby v českých řekách jsou na kokainu, nejvíce sjetí jsou úhoři

Vědci zjistili, že v řekách u velkých měst je poměrně velká koncentrace kokainu. Ten ohrožuje populaci některých ryb. Kokain a další drogy ve vodě představuje velký problém například pro úhoře říčního.

Kolíčky na boilies z drátu

Mikro kolíčky na boilies, které se používají tak, že je zavrtáme do boilie, se dají samozřejmě koupit, ale jejich ceny v rybářských obchodech jsou dost vysoké. Lze si je ale rychle a jednoduše vyrobit doma z tenkého drátu.

Při chytání v režimu „nonstop“ nezapomínejte na osvětlení!

Je třeba si přečíst podmínky lovu v rybářském řádu při režimu, kdy smíme na některých revírech lovit i po 24:00. Jedna z podmínek je ta, že rybář lovící od půlnoci do čtyř musí mít osvětlené místo lovu bílým světlem.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím