Rybářský rozcestník

Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)

Blatnice skvrnitá, dříve také blatnice česneková, je druh žáby z čeledi blatnicovití, která se vyskytuje v širokém pásu od západního Německa po Kazachstán včetně ČR. Blatnice, jako jediná česká žába, má svislou oční zřítelnici, díky čemu se také jednoduše pozná od jiných druhů.

Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)
VývajováPulciBlatnice

Název latinsky

Pelobates fuscus

Jiný název

blatnice česneková

Rozpoznávací znaky

Dorůstá do 8 cm délky. Má zavalité tělo, pokožku hladkou. Kožní sekret ji páchne po česneku, proto sedříver jmenovala blatnice česneková. Zbarvení hřbetní strany těla je často proměnlivé. Většinou je však zbarvená do šeda, nebo mírně do béžova, po tělě má pak tmavější skvrny v odstínech hnědé, hnědozelené až šedohnědé. Tyto skvrny jsou někdy spojené a tvoří podélné pruhy. Na hřbetě, bocích i končetinách se pak také objevují tečky nebo skvrnky stejěn zbarvené, jako ty na hřbetě. Břišní stranu těla má pak žlutou až do odstínu světle šedé. Blatnice, jako jediná česká žába, má svislou oční zřítelnici, duhovka je pak žlutá až zlatá. Na chodidlech zadních končetin má silně vyvinutý patní hrbolek, který sloužící k zahrabávání do země. Také u blatnic jsou samci menší, jako samice. Samci mají mezi ramenem a loktem přední končetiny tuhý žláznatý útvar, díky kterému se v době páření ozývá slabým zvukem, protože nemá vyvinutý rezonanční měchýřek.

Výskyt

V Česku de blatnice skvrnitá vyskytuje mozaikovitě, žije převážně v nížinách, ve středních polohách, až po pahorkatiny. Ve světě ji nalezneme v některých dalších částech Evropy.

Obecně

Blatnice skvrnitá žije na písečných a lehkých hlinitých lokalitách. V době páření pak vyhledává zatopené pískovny či malé rybníčky v zemědělsky neobdělávaných oblastech. Mimo páření se vyskytuje ve vlhkém travnatém prostředí, často dost vzdáleném od nějaké vodní plochy.Blatnice zimuje pod kameny nebo hluboko zahrabaná v půdě. Potravu tvoří směs různých bezobratlých (pavouci, žížaly, brouci, slimáci či korýši). Pulci jsou omnivorní, v přirozených podmínkách se živí řasami.

Vývajová stádia žab ....

Vývajová stádia žab ….

K páření blatnic dochází z jara, kdy také opouští zimoviště. Samice klade vajíčka v provazcích, kterého mohou být u starších samic dlouhé více jak 1 metr. Pulci se většinou líhnou do 1 tádne. Po vylíhnutí se přichycují k vodním rostlinám co nejblíže ke hladině, v této době měří sotva 4 mm, teprve po čase začínají aktivně plavat. Ovšem je třeba říci, že právě blatnice má největší pulce ze všech žab žijících v Česku! Dosahují velikosti až 10 cm. Při prodloužení vývoje, tedy, kde ve formě pulce přežívají do druhého roku,  mohou dorůst až do obřích rozměrů, je zaznamenána a potvrzena délka pulce blatnice velká 17 cm. Při metamorfóze, tedy po převtělení pulce do tvaru žáby, pak ale dochází ke zpětné redukci tělesných proporcí.

Nejčtenější články

Jarní chytání kaprů, aneb lov ve studené jarní vodě

Časně z jara je lov ryb o něco náročnější, než v prohřátých letních měsících. Je to logické, protože po roztátí ledu je voda, díky jarnímu tání sněhu na horách, pořád ledová. A proto jen díky znalosti chování ryb na přelomu zimy a jara lze ulovit nějakého pěkného kapříka, ale i jinou kaprovitou rybu. O všem při určité nástraze se vám na prutu může náhodou objevit i pěkný úhoř nebo okoun …

Chytání kaprů ve vodním sloupci

Cílený lov kaprů i v dalších vrstvách vody, nejen u dna a na hladině, je vlastně poměrně mladé odvětví kaprařiny, ale hlavně v letních měsících, takto chytat kapry, stojí za to vyzkoušet. Když jsem před 35 lety začínal s rybařinou, nikdy mě nenapadlo, že někdy na kapry půjdu s umělými plovoucími muškami a dalšími nástrahami, které by jste spíše čekali u rybářů chytajících s muškařským náčiním. A chytat je na dipovanou umělou hmotu? Tak to by rybářům z minulého století asi propadla spodní čelist. 🙂

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím