Rybářský rozcestník

Mlok skvrnitý (Salamandra slamandra)

Mlok skvrnitý je středně velký ocasatý obojživelník. Je to nejrozšířenější evropský zástupce čeledi mlokovitých. Jinak ho najdeme také v západní Asii a v Africe. V zajetí se mloci dožívají 40-50 let, ve volné přírodě žijí méně, maximálně 20 let.

Mloksalamander-mloksalamander-mloksalamander-mloksalamander-mloksalamander-mlok

Název latinsky

Salamandra slamandra

Rozpoznávací znaky

Mlok je jednoduše poznatelný tvor. Má na sobě nepravidelně tvarované žluté, či oranžovým skvrny, které slouží na zastrašení potencionálního nepřítele. Tyto skvrny mnohdy přecházející ve dva na hřbetě splývající pruhy, které jsou na lesklé černé kůži velmi zřetelné. Hlavu má mlok širokou, shora částečně zploštělou. Mločí trup je válcovitě protažen, přechází v ocas, který je u kořene zřetelně zesílený a na konci tupě zakončený. Dospělí jedinci dorůstají délky kolem 20 centimetrů. Kromě velkých vystouplých očí na hlavě jsou patrné příušní žlázy. Jde o párové zduřeniny, které vyměšují jedovatou látku (samandarin). Světlé, žluté nebo oranžové, zbarvení má mlok vždy právě na těchto parotidách, dále na horním očním víčku a na končetinách. Samčí a samičí zbarvení se nijak výrazně neliší. Samci mívají delší a štíhlejší končetiny. U kořene ocasu mají zduřelý kloakální vak.

Výskyt

Kromě Evropy mloka skvrnitého najdeme také v jihozápadní Africe a je také nejrozšířenějším zástupcem mlokovitých v celé západní Asii. V Česku tohoto mloka najdeme ve všech pásmech.

Obecně

Mlok skvrnitý je obojživelník s převažující noční aktivitou. Ve dne a za suchého počasí se schovává pod kořeny či kůrou stromů, pod pařezy, zdržuje se také v norách hlodavců nebo ve skalních štěrbinách, či na jiném podobném místě. Ve dne mloka tedy většinou nepotkáme, snad jen po dešti, kdy vylízá z úkrytu a hledá si potravu. Aktivní je od konce března až do října, někdy i do listopadu, záleží na tom, jak brzy se ochladí. Mrazy nemá rád, proto se přes zimu se ukrývá ve větších skupinkách pod zemí, například v jeskyních, štolách apod.

Obvykle se mlok skvrnitý zabydluje ve vlhkých listnatých a smíšených lesích, zejména v bučinách. Obývá místa u vody, u potoků, či studánek, kam každoročně naklade i snůšku vajec.

Na hlavě má mlok umístěné příušní žlázy. Jde o párové zduřeniny, které vyměšují jedovatou látku – samandarin. Tento jed není pro člověka nikterak nebezpečný, nedostane-li se např. do očí, kde může způsobit silné pálení, ale pro drobnou kořist, či pro případného nepřítele z řady menších živočichů, může být samandarin i smrtelný. Vyvolává totiž silné svalové křeče a navyšuje činnost krevního oběhu celého těla, čímž znesnadňuje dýchání. Kvůli této obranné pomůcce, kterou si během evoluce vytvořil tak nemá takřka žádného přirozeného nepřítele. Takže hlavním nepřítelem mloků je, jak to tak bývá, člověk.

Mlok skvrnitý (Salamandra slamandra)

Mlok skvrnitý (Salamandra slamandra)

Mloci se živí hlavně suchozemskými bezobratlými. Rád si pochutná na žížalách, pavoucích, stonožkách, slimácích, ale i na drobném hmyzu.

Většinou až čtvrtým rokem života mločí jedinci pohlavně dospívají. Páření u mloků probíhá během léta. Vlastní akt rozmnožování probíhá tak, že sameček přenáší samičku na zádech, cestou naklade na zem spermie v podobě váčku. Samička ho sebere do svého kloakálního otvoru, kde následně probíhá vývoj oplozených vajíček. Během března a dubna následujícího roku, nebo také až dalšího roku je klade do vody v podobě vyvinutých larev ve vaječných obalech. Samička naklade přibližně 40 larev ročně. Larvy se pak vyvíjí až do listopadu téhož roku, nebo do jara roku následujícího.

Vývojové stádium – larvy

Larvy mloků mají až 6 cm velké hlavy s tělíčkem zbarveným do hněda, černo-hněda s mramorováním. Za hlavou, po stranách, mají vnější keříčkovité žábry. Zřetelné jsou oba páry končetin. Ploutevní lem se táhne od ocasu až na hřbet. Na rozdíl od larev čolků je ukončen asi v polovině trupu. Čolci jej mají až k ramennímu kloubu.  Jinak larvy jsou masožravé, ve svém okolí loví rybí potěr, drobné korýše a členovce. Také se běžně požírají navzájem, jsou to tedy kanibalové.

Text: George, Rybářský rozcestník.cz, foto: fotky-foto.cz a pixabay.com

Nejčtenější články

Háček v prstě, či jiné části těla, jak ho dostat ven?

Není větší nepříjemnosti u vody při chytání ryb, než když si rybář zarazí háček hluboko do prstu, či dokonce do jiné části těla. Pak je každá rada drahá, co v tu chvíli dělat. Zabalit nádobíčko a vyrazit ihned na pohotovost, nebo se pokusit háček si sám vytáhnout hned u vody? Ano, někdy si můžeme pomoci sami.

Výroba zakrmovacího praku z petláhve

Zakrmovací prak se používá především na dopravení koulí připravených z lepivé zakrmovací směsi na lovné místo. Je to šikovná pomůcka především pro kapráře. Dá se koupit, ovšem jeho cena je, ve většině rybářských obchodů, poměrně vysoká. Přitom se dá vyrobit téměř bez nákladů, jen z toho, co najdete doma.

Jak nastražit tvrdé pelety na háček, které nemají dírku?

Chytání na peletky je především u krátkodobého lovu ryb často úspěšnější, než na kuličky boilies, proto patří mezi oblíbené nástrahy. Ovšem jak je nastražit, když jsou moc tvrdé a nemají dírku, aby se mohly navázat na přívěs pod háček stejně, jako boilie koule?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím