Rybářský rozcestník

Čolek velký (Triturus cristatus)

Čolek velký je robustní ocasatý obojživelník. Do roku 1983 byl spojován do jednoho druhu s čolkem dravým z Jižní Evropy. Oba druhy se spolu běžně kříží. Je typickým obyvatelem větších a hlubších vodních nádrží jak přirozeného, tak i umělého původu.

Čolek velký
Čolek

Rozpoznávací znaky

Největší u nás žijící zástupce čolků. Hlavu má v předu širokou, z vrchu mírně zploštělou, tělo poměrně štíhlé, dlouhé v průměru až 15 cm (18 cm). Samci pak bývají menší než samice. Nohy jsou u samců poměrně delší než u samic, v larválním stadiu je mají nejdelší ze všech našich čolků. Kůže hrubě zrnitá, jen u larev hladká. U samců se na jaře vytváří na hřbetě a na ocase až 10 mm vysoký, zubatý, na spodním okraji ocasu celokrajný kožní hřeben, mezi hřbetem a ocasem zcela nebo téměř zcela přerušený hlubokým zářezem. Koncem léta se tento hřeben snižuje. Vrchní část jeho těla je tmavá, hnědá nebo šedá, spodní část a hlavně břicho má zbarvené žlutě, nebo orenžově, často s černými fleky. Vrcholky kožních bradavek má bělavé. Hrdlo má čolek velký hnědé, mramorované nebo zcela tmavé.

Výskyt

V současnosti je počet lokalit, kde žije čolek velký, značně zredukovaný. Hojný je jen místě, v některých částech Česka, jinde chybí, nebo je vzácný. Těžiště jeho výskytu v ČR se nalézá ve výškách 200-800 m n.m. Ve světě je rozšířený ve střední a severní Evropě, ovšem né všude, někdy chybí.

Obecně

Čolek velký žije především v rybnících, jezírkách v lomech a pískovnách, tůních, vzácněji i v zatopených příkopech, závlahových kanálech, požárních nádržích i vybetonovaných koupalištích. Je druhem spíše nižších poloh. Čolci žijí ve dvou životních stádiech. Ve stádiu larválním, kdy jsou aktivní po celý den. Později dospělí jedinci žijí suchozemským životem, to pak bývají přes den schovaní v úkrytech pod kameny, kmeny, v děrách v zemi a podobně. V noci se vydávají na lov různých členovců, červů či plžů …

Čolci zimují v různých puklinách, opuštěných norách po menších tvorech, na dně vodních nádrží v bahně apod.

Čolek velký - jeho spodní část

Čolek velký – jeho spodní část

Rozmnožování začíná pro čolky typickým tancem, pak spanilou jízdou, kdy samička ochotná k páření přijme samečkův spermatofor, který jí zůstane viset na kloace a pak do ní vnikne. Samička začne s kladením vajíček několik dnů po oplodnění, klade je na vodní rostliny, ale i jinde, na vhodné místo do vody. Z vajíček se zhruba po 2 týdnech líhnou larvy, které se živí planktonem a přibližně po 3 i více měsících z nich vyrostou čolci.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím