Rybářský rozcestník

Mé zahájení pstruhové sezóny 2017

Pro vášnivé rybáře, pstruhaře, patří jistě datum 16. dubna k významným svátkům. Každý rok totiž, podle rybářského řádu, mohou tento den poprvé vyrazit na pstruhové revíry a začít vláčet či muškařit. I já se hrdě hlásím k této skupině 🙂

Ano, ani já jsem včera neodolal a jako každý rok vyrazil na pstruhy a siveny. Tentokrát jsem zkusil vodu, co mám hned u domu, kde bydlím, tedy Zlatý potok. Z Chábor směrem k Mělčanům se „Zlaťák“ krásně klikatí a je plný tůní a padlých stromů, také podemletých kořenů a drobných peřejí. Prostě je to ta pravá pstruhová voda.

Letošní první potočák …

Bohužel již několik let, právě v tomto úseku, ryby mizí i přesto, že je revír místní organizací poměrně hojně osazován. V loni sivenem, letos se do tohoto revíru vysadilo skoro 100 kusů pstruha duhového. A myslíte si, že jsem nějakého chytil? Ani náhodou! Potvory asi díky ledové vodě a aprílovému počasí, kdy chvíli padaly kroupy, pak hřmělo a nakonec svítilo slunce, které ovšem po chvíli opět vystřídal déšť … prostě pstruha duhového jsem nepotkal.

První letošní kus ještě ve vodě

Asi největším problémem tohoto úseku jsou totiž volavky, na které narazíte v létě hned za první zatáčkou a pak vyplašíte další kusy cca po sto metrech po proudu. Také se mluví o vydře, která tu prý kraluje. Tak nevím. Ale rozhodně voda je to krásná, bohužel si zde člověk moc nezachytá …

Letošní druhý kousek

Ale vraťme se k letošní zahájené! Hned druhý nához mě přinesl reakci jedné menší rybky, která sice na mou nástrahu, drobného smáčka, nezaútočila, ale alespoň si ho přijela prohlédnout. Za zatáčkou pak v první tůni, u nás se jí říká „pod skalou“ protože se nad ní z jedné strany tyčí velká sklála, mě zabral pěkný potočák. Ten den největší, co jsem chytil. Ale to není podstatné, jak moc byl velký, důležité je, že jsem s ním úspěšně zahájil letošní sezónu. Měl 25 cm a tak mazal zpět do vody.

Další ze pstruhů, co jsem letos chytil při zahájení sezóny

Šel jsem úsek dlouhý asi 1 až 1,5 km, který se krásně kroutí malebným údolím. Postupně jsem chytil další menší „potočáky“. Nejmenšího 12 cm, ostatní byli kolem 20 cm. Zajímavé je, že na pstruha duhového jsem nenarazil i když vím, že tam jsou, vždyť je tam před týdnem vysadili, ale kluci se prostě nenechali přemluvit ani na jednu z mých nástrah. Ale ti potočási mě opravdu potěšili, protože ještě před dvěma roky jsem zde vyšel úplně na prázdno! Tak snad se tento revír vzpamatuje a bude zde v budoucnu zase pěkné pochytání.

Zlatý potok – letošní místo mé zahájené

Doufám, že někteří z vás chytili i větší kusy než já, ale hlavně gratulace všem, co vyrazili, i za poměrně nepříznivého počasí, ke pstruhové vodě právě v den zahájení. Kdo byl letos 16.4 na prstruzích, patří mezi tu hrstku nás rybářů, co si prostě zahájení rybářské sezóny nenechá v žádném případě utéci. A je jedno, kolik pstruhů ten den chytil, spíše je důležitější, kolik jich pustil. A kdo chytání na pstruhové vodě nezkusil, pánové a dámy, vřele doporučuji! Pstruhařina je krásná aktivní rybařina, u které si nejen napravíte karmu, odpočinete si a vyčistíte mysl, ale i pěkně potrénujete po zimě zhýčkané tělo. Je to něco jiného, než celý ted čekat na záběr kapra, i když nic proti kaprařům, také je rád chytám. 🙂

Kousky ledu na ruce, pak slunce a zase déšť, prostě aprílové počasí ….

Petrův zdar přeje George

Nejčtenější články

Sumec kanibal, aneb čím vším sumci nepohrdnou. Mohou napadnout i člověka?

Kanibalismus u sumců je přirozeným jevem a setkáme se s ním všude, nejen tam, kde je moc přemnožený a má málo potravy. Pokud hájí své teritorium, klidně vystartuje po stejně velkém jedinci, který nepatří mezi jeho nejbližší rodinu. Jde o teritoriální chování. Ovšem cizí jedinci svého druhu nejsou jeho hlavní potravou. Kromě menších ryb nepohrdne ani hlodavci, menšími ptáky apod. Může si ale sumec udělat zálusk i na člověka?

Způsoby uzení ryb

Známe různé způsoby uzení ryb, liší se teplotou kouře, dobou uzení a také trvanlivostí výsledného produktu.

Koule z DECATHLONU jsou trnem v oku některým českým výrobcům

Boilies z DECATHLONU se stále probírá na diskuzních fórech na různých rybářských webech a také na Facebooku. Jde o to, že zásadně konkuruje cenou běžným výrobcům a tak někteří testeři renomovaných značek začali koule z DECATHLONU ve svých článcích hanit. My jsme byli donedávna zcela neutrální, ale po sérií negativních článků na Facebooku jsme se naštvali a zašli do obchodu a „dekatloňácké“ koule koupili. Boilies jsme pak testovali na stojaté svazové vodě, také na jednom soukromém revíru a nakonec i na proudné vodě na Labi. A jak jsme s koulemi dopadli?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím