Rybářský rozcestník

Auto zapadlé v bahně, aneb i pondělí 13tého může být smolné

Tak pánové i vy dámy, přiznejte se, kdo při jízdě k vodě již zapadl v bahně a musel ho tahat traktor? Mě se to povedlo již několikrát, ale záchranu traktorem, to jsem včera zažil poprvé!

Tak kdyby byl včera pátek 13tého, asi bych začal věřit na pověry. Po třech dnech práce jsem se konečně dostal k tomu, naložit auto a vyrazit k vodě. Bohužel, k vodě jsem nedojel! I když jsem na tom stejném místě byl letos snad dvacetkrát, i za deště a také po vydatných deštích, vždy jsem po polní cestě bez problému dojel až na místo. Ovšem tentokráté jsem silně podcenil počasí, kdy u nás sice nepršelo každý den, ale když pršelo, tak poměrně dlouho a hustě. Přesto mě ani náhodou nenapadlo, že by mohla být polní rybářská cesta tak promáčená, že tam zapadnu.

Mám sice náhon 4×4, ale toho času trvale vypnutý, protože nějak zlobí diferenciál. Bože, jak moc by se tentokrát náhon na všechny čtyři kola hodil! Přijel jsem na mostek, který spojuje asfaltovou cestu s cestou polní, na konci uviděl pěkné rozježděné bahýnko, ale dále už čistou polňačku bez děr, výmolů a kaluží. Bez rozmyslu jsem přidal plyn, abych ten krátky úsek bahna projel a dostal se na pevnou půdu kousek za mostkem. Ale ouha, i když auto mělo dostatečnou rychlost, stejně zpomalilo, ale jelo. Řídím desítky let a vím, že jsou místa a situace, kdy člověk musí držet nohu na plynu a jet, nezastavovat … a tak jsem jel, ale auto stále zpomalovalo, až jsem musel dát levou nohu na spojku, aby mě motor „nechcípl“. No a bylo to. Nejprve jsem nechápal, proč auto uvázlo, když jsem již byl kus za tím bahnem, ale vše jsem pochopil, jak jsem vystoupil. Tráva a půda nebyla tráva, ale jedna velká nekonečná nacucaná houba! Na pohled bylo vše ok, ale jakmile člověk mírně zatížil místo, objevila se voda …

Zrada, na pohled sjízdný terén, kde jsem byl mockrát, tentokrát prostě sjízdný nebyl. Snad s náhonem 4×4 by auto jelo dál, ale kdo ví. Ani jsem se nepokoušel vyjet, nemělo to smysl. Zamčel jsem auto a vydal se do vesnice prosit o pomoc u nějakého zemědělce. Samozřejmě až na konci nekonečně dlouhé vesnice jsem našel traktoristu „Kudláčka“. Moc radost ze mě neměl, ale přesto vzal čistý, nedávno umytý traktor a hurá k mému autu. Samotné vytažení bylo dílem malé chvilky, ale stačilo to, aby byl traktor pěkně zablácený. Aby toho nebylo málo neměl jsem u sebe peníze. Přesto jsem se zeptal, co mě tato legrace bude stát. Dostal jsem jasnou odpověď. Dostanu 400,-. I když se mě to zdálo dost, nesmlouval jsem, důležité bylo, že je auto venku z bahna, sedl jsem do něj a hurá k nejbližšímu automatu, tedy musel jsem ujet 15 km tam a 15 km zpět. Naštěstí mě traktorista věřil, že mu peníze dovezu, ani jsem mu nemusel dát nic do zástavy. 🙂 Dal jsem mu rovnou 500,-, protože musel traktor opláchnout hadicí a hlavně když jsem se objevil, všeho nechal a jel mě vysvobodit.

Pěškobusem jsem se konečně vydal, ověšen náčiním, na ryby, hurá na štiky. A hádejte jak to dopadlo. Samozřejmě smolný den pokračoval. I když lovily jako divé, mých karásků na háčku si vůbec nevšímali. A tak při setmění jsem zbalil fidlátka a hurá domů. Asi to znáte, někdy je to u vody pěkná pohodička, ale někdy i pěkný očistec a tak doufám, že já jsem si svůj příděl špatných dnů na rybách, vybral, tedy myslím letos a na příští výpravě dopadnu lépe.

Poznámka autora:

Foto je jen ilustrační! Neměl jsem náladu fotit své auto zapadlé v bahně. 🙂

Uložit

Uložit

Nejčtenější články

Sumec kanibal, aneb čím vším sumci nepohrdnou. Mohou napadnout i člověka?

Kanibalismus u sumců je přirozeným jevem a setkáme se s ním všude, nejen tam, kde je moc přemnožený a má málo potravy. Pokud hájí své teritorium, klidně vystartuje po stejně velkém jedinci, který nepatří mezi jeho nejbližší rodinu. Jde o teritoriální chování. Ovšem cizí jedinci svého druhu nejsou jeho hlavní potravou. Kromě menších ryb nepohrdne ani hlodavci, menšími ptáky apod. Může si ale sumec udělat zálusk i na člověka?

Způsoby uzení ryb

Známe různé způsoby uzení ryb, liší se teplotou kouře, dobou uzení a také trvanlivostí výsledného produktu.

Koule z DECATHLONU jsou trnem v oku některým českým výrobcům

Boilies z DECATHLONU se stále probírá na diskuzních fórech na různých rybářských webech a také na Facebooku. Jde o to, že zásadně konkuruje cenou běžným výrobcům a tak někteří testeři renomovaných značek začali koule z DECATHLONU ve svých článcích hanit. My jsme byli donedávna zcela neutrální, ale po sérií negativních článků na Facebooku jsme se naštvali a zašli do obchodu a „dekatloňácké“ koule koupili. Boilies jsme pak testovali na stojaté svazové vodě, také na jednom soukromém revíru a nakonec i na proudné vodě na Labi. A jak jsme s koulemi dopadli?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím