Rybářský rozcestník

Jak ovlivňuje teplota vody život ryb a opravdu spí ryby v zimě?

Asi nejdůležitější veličinou, která bezprostředně ovlivňuje chování a biorytmus ryb, je právě teplota vody. Je dokázané, že ryby zvládají přežívat v teplotním rozmezí od -2 °C, což je hraniční teplota, pod kterou zamrzá dokonce i slaná voda, tedy moře, až do 48 °C , to je zase teplota, ve které dokáží žít některé rybky žijící ve světě v horkých pramenech. Ovšem není ryba na světě, která by dokázala přežít v celém, výše vyjmenovaném rozsahu teplot. Proto také ryby dělíme na teplomilné a studenomilné. My se ale dnes budeme bavit o rybách žijících u nás, tedy o rybách žijících v chladnější vodě.

Jak ovlivňuje teplota vody život ryb

Pokud se bavíme o studenomilných rybách, i mezi nimi jsou velké rozdíly. Některé ryby sice mají rády chladnou vodu, ale jen do určité teploty, pak se snižuje jejich aktivita, která může dokonce přejít, při extrémně nízkých teplotách, až do tzv. hibernace. Což je stav, kdy ryby dokáží zásadně snížit fiziologické procesy v těle, což jim umožňuje schopnost snížit svoji vlastní teplotu těla. Toto provádějí většinou v úkrytech a pozvolna, tedy hibernaci předchází dlouhá klidová fáze, kdy už ryba tzv. spí zimním spánkem.

Spí tedy ryby v zimě?

Ve skutečnosti ryby nespí! A to ani v zimě, jen zásadně omezují svůj pohyb a aktivitu, většinou v těch nejhlubších částech vody, často v hejnech, ve větším počtu. Některé ryby, jako kapři, si pohybem těla udělají na dně důlek, takové hnízdo, jiné se zase chrání před zimou například zavrtáním do bahna, jako například lín. Voda má totiž tu vlastnost, že při teplotě kolem 4 °C má svoji největší hustotu a klasá ke dnu, kde vytváří stálé prostředí vhodné právě pro tzv „spánek ryb“ a právě proto se ryby schovávají v zimním období na dně v hloubkách.

Mníkovití (Lotidae)

Mníkovití (Lotidae) – Mník jednovousí

Ovšem není ryba, jako ryba. Jsou vyjímky. U nás žije například mník jednovousí, ten miluje zimu a stává se v chladnější vodě aktivnější. Naopak kapr, či sumec, ledovou vodu moc nemiluje, ti se před ní schovávají do hloubek a v zimě zásadně snižují svoji aktivitu. A mník v létě, ten to má právě otočené a v teplé vodě zaleze do úkrytu do hloubky a upadá do klidové fáze, podobné, jakou mají jiné druhy ryb v zimě.

Ale i jiné druhy ryb jsou v zimě aktivnější, než jiné. Více aktivní je například také štika, okoun, bolen, ale i plotice či jelec tloušť.

A od jaké teploty je tedy většina ryb více aktivní?

Běžně se v literatuře uvádí, že pokud má po dobu 2 až 3 dnů voda teplotu 8 °C a více, ryby se začnou pomalu zajímat o potravu a stanou se trochu aktivní. Ale jde to pomalu, než začnou z jara přijímat a hledat potravu tak aktivně, jako během léta. To trvá i několik týdnů a záleží opět na čem jiném, než na rychlosti, jakou se voda z jara prohřívá.

Řeka v zimě - ilustrační foto

Řeka v zimě – ilustrační foto

Teplota vody ovlivňuje i rozmnožovací schopnosti ryb. Právě při extrémních teplotách se může stát, že k vítěru nemusí vůbec dojít, případně se sice ryby vytřou, ale nevznikne životaschopné potomstvo.

Ovšem ryby jsou chytré a dokáží posunout dobu tření podle teploty vody. Jiné si k vytírání vybírají jiná místa, než kde běžně žijí, jsou to tzv. tažné ryby, mezi které patří například losos nebo úhoř. Prostě matka příroda je mocná a dala rybám instinkt, který jim umožní přežít i v době, kdy jim zrovna počasí nepřeje.

Nejčtenější články

Bivakování u vody aneb problémy kolem pobytu u vody a to nejen v nočních hodinách

Bohužel stanovat si nemůžeme, kde se nám zachce. I když dnes legislativou není obecně zakázané bivakovat na státních pozemcích, přesto si nemůžeme všude rozložit stan a přenocovat. Buď to místně zakazují obecní nebo městské vyhlášky, nebo i některé zákony na ochranu přírody. Pak také musíme ctít soukromé pozemky, kde jen vlastník pozemku nám může povolit tento užívat, například také k přenocování. A co my rybáři? Máme nějakou výjimku nebo legislativa na nás nemyslí? Obecně má rybář právo se skrýt před deštěm a větrem, ovšem bližší specifikace v zákonech není, myslím tím upřesnění, kde je hranice mezi přístřeškem proti dešti a stanem, který již mnohým vadí…

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná především v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Chleba či rohlík nastražený pomocí gumičky a roztahovače kroužků

Nastražit pomocí gumiček a roztahovače kroužků lze jak peletky, tak po mírné úpravě i bolies koule. Ale co tak zkusit nastražit chlebovou kůrku či jiné pečivo? Jde to!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím