Rybářský rozcestník

Jak ovlivňuje teplota vody život ryb a opravdu spí ryby v zimě?

Asi nejdůležitější veličinou, která bezprostředně ovlivňuje chování a biorytmus ryb, je právě teplota vody. Je dokázané, že ryby zvládají přežívat v teplotním rozmezí od -2 °C, což je hraniční teplota, pod kterou zamrzá dokonce i slaná voda, tedy moře, až do 48 °C , to je zase teplota, ve které dokáží žít některé rybky žijící ve světě v horkých pramenech. Ovšem není ryba na světě, která by dokázala přežít v celém, výše vyjmenovaném rozsahu teplot. Proto také ryby dělíme na teplomilné a studenomilné. My se ale dnes budeme bavit o rybách žijících u nás, tedy o rybách žijících v chladnější vodě.

ŘekaNemáÚvodníMník

Pokud se bavíme o studenomilných rybách, i mezi nimi jsou velké rozdíly. Některé ryby sice mají rády chladnou vodu, ale jen do určité teploty, pak se snižuje jejich aktivita, která může dokonce přejít, při extrémně nízkých teplotách, až do tzv. hibernace. Což je stav, kdy ryby dokáží zásadně snížit fyziologické procesy v těle, což jim umožňuje schopnost snížit svoji vlastní teplotu těla. Toto provádějí většinou v úkrytech a pozvolna, tedy hibernaci předchází dlouhá klidová fáze, kdy už ryba tzv. spí zimním spánkem.

Spí tedy ryby v zimě?

Ve skutečnosti ryby nespí! A to ani v zimě, jen zásadně omezují svůj pohyb a aktivitu, většinou v těch nejhlubších částech vody, často v hejnech, ve větším počtu. Některé ryby, jako kapři, si pohybem těla udělají na dně důlek, takové hnízdo, jiné se zase chrání před zimou například zavrtáním do bahna, jako například lín. Voda má totiž tu vlastnost, že při teplotě kolem 4 °C má svoji největší hustotu a klesá ke dnu, kde vytváří stálé prostředí vhodné právě pro tzv „spánek ryb“ a právě proto se ryby schovávají v zimním období na dně v hloubkách.

Mníkovití (Lotidae)

Mníkovití (Lotidae) – Mník jednovousí

Ovšem není ryba, jako ryba. Jsou výjimky. U nás žije například mník jednovousí, ten miluje zimu a stává se v chladnější vodě aktivnější. Naopak kapr, či sumec, ledovou vodu moc nemiluje, ti se před ní schovávají do hloubek a v zimě zásadně snižují svoji aktivitu. A mník v létě, ten to má právě otočené a v teplé vodě zaleze do úkrytu do hloubky a upadá do klidové fáze, podobné, jakou mají jiné druhy ryb v zimě.

Ale i jiné druhy ryb jsou v zimě aktivnější, než jiné. Více aktivní je například také štika, okoun, bolen, ale i plotice či jelec tloušť.

A od jaké teploty je tedy většina ryb více aktivní?

Běžně se v literatuře uvádí, že pokud má po dobu 2 až 3 dnů voda teplotu 8 °C a více, ryby se začnou pomalu zajímat o potravu a stanou se trochu aktivní. Ale jde to pomalu, než začnou z jara přijímat a hledat potravu tak aktivně, jako během léta. To trvá i několik týdnů a záleží opět na čem jiném, než na rychlosti, jakou se voda z jara prohřívá.

Řeka v zimě - ilustrační foto

Řeka v zimě – ilustrační foto

Teplota vody ovlivňuje i rozmnožovací schopnosti ryb. Právě při extrémních teplotách se může stát, že k vítěru nemusí vůbec dojít, případně se sice ryby vytřou, ale nevznikne životaschopné potomstvo.

Ovšem ryby jsou chytré a dokáží posunout dobu tření podle teploty vody. Jiné si k vytírání vybírají jiná místa, než kde běžně žijí, jsou to tzv. tažné ryby, mezi které patří například losos nebo úhoř. Prostě matka příroda je mocná a dala rybám instinkt, který jim umožní přežít i v době, kdy jim zrovna počasí nepřeje.

Autor: George, Rybářský rozcestník.cz

Nejčtenější články

Lov sumců pomocí tyčové bójky tzv. činky

Lov sumců patří mezi vrcholné rybářské disciplíny, nejen proto, že sumec je velká a chytrá ryba, ale také proto, že bez kvalitního náčiní cíleně nastražit na sumce je hloupost. I u nás se nacházejí kusy velké přes 2 metry a tak vytáhnout takového macka, ještě když se brání, to vyžaduje opravdu dobrou výbavu. Ale pojďme si popovídat o tyčové bójce, šikovné to pomůcce na chytání větších dravců, tedy nejen sumců, ale například i velkých štik.

Matjesy ze sladkovodních ryb – postup přípravy ve fotografii

Matjesy můžeme vyrobit i ze sladkovodních ryb. Vhodné jsou masitější ryby, které mají dostatek masa ve hřbetu, osvědčil se například karas nebo kapr velký do 50 cm.

Rybářská technika chytání – lov přívlačí (vláčka)

Přívlač je rybolovná technika, kdy se snaží rybář přelstít rybu pomocí umělé, nebo přirozené nástrahy (mrtvé rybky) tak, že ji vede cukavými pohyby, snažíce se co nejvíce napodobit zraněnou rybu, případně jiné vodní živočichy, které mají v oblibě dravé ryby. Cíl je jasný, vyprovokovat dravce k útoku a pak po zaseknutí ho vytáhnout z vody.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím