Rybářský rozcestník

Migrace ryb

Ryby migrují z několika příčin. Asi nejhlavnější důvod je rozmnožování, tedy období, kdy ryby ze svého domoviště cestují na trdliště, kde se pak páří. Některé to mají jen kousek, jiné i stovky kilometrů daleko. Ovšem ryby nemigrují jen v období páření, mají i jiné důvody, kdy mění svá obvyklá stanoviště. Například také často migrují za potravou.

Již naši předkové věděli o migraci ryb, vypozorovali, že na některých místech se pravidelně objevují ryby, které se tam jindy nevyskytují, nebo jen v menším množství. To začalo v období úbytku ryb, tedy někdy v polovině 19 století zajímat i tehdejší vědce. Právě v tomto století byly odhaleny daleké cesty úhořů i lososů, tyto poznatky pak byly využity k jejich ochraně a chovu.

Nejprve vědci a rybáři ryby jen tak pozorovali, zkoumali stavy ryb chycených v sítích, později je začali značkovat, nejdříve jim odstřihovali malé částo ploutví, později jim k tělu přidělávali neškodné značky s údaji. Dnes se ryby čipují a díky počítačům a jiným vyspělým technologiím mohou vědci důkladně zmapovat pobyt, chování i cestování ryb velmi detailně.

Medvědi loví lososy na Aljašce

Medvědi loví lososy na Aljašce při jejich migraci proti proudu.

Co se týče migrování ryb, to se dělí takto:

  • aktivní migrace – cílená migrace ryb – ryby plují za určitým cílem, například se chtějí rozmnožovat, nebo díky stavu vody mění své běžné stanoviště, nebo se vydávají na hojnější loviště
  • pasivní migrace ryb – využití proudů, například v moři, kdy jikry úhoře jsou unášeny proudem

Podle doby konání pak dělíme migrace na pravidelné, například pravidelné sezónní migrace do trdlišť v době tření, nebo na místa, kde ryby přezimují a na nepravidelné, které jsou většinou zapříčiněny vnějšími okolnostmi, například při povodních, kdy voda příliš stoupne, nebo naopak při drastickém snížení vody v údolních nádržích v době veder apod.

Dále rozlišujeme migrování ryb proti proudu, migrování ryb po proudu a také obousměrné migrace ryb (daidromní), například, když ryby ze sladké vody migrují do moře (katadromní migrace), nebo naopak (anadromní migrace), tedy ryby z moře migrují do ramen sladkovodních řek. V našich podmínkách kromě lososa a úhoře mluvíme o migraci potamodromní, tedy o migraci ryb v rámci jednoho toku.

Rybovody - rybí přechody

Rybovody – rybí přechody

Co se týče lososů a úhořů v Česku, konec migrace nastal v 19. a 20. století díky velkým stavbám přehrad, které zapříčinily nemožnost ryb cestovat na svá přirozená stanoviště přes tyto stavby. Vše se dohánělo vysazováním ryb, tedy lososů a úhořů, ale ukázalo se, že pouze vysazování ryb není dlouhodobě řešením. Až ke konci 20. století a na začátku 21. století lidé pochopili, že se dá rybám pomoci rybími přechody a začaly je postupně budovat. Nová vodní díla tak dnes pak již neprojdou schvalovacím stavebním řízením bez vyprojektování rybích přechodů.

Rybí přechody se nebudují jen u velkých přehrad, ale i u menších vodních děl, jako u mokrých či suchých poldrů, malých elektráren apod., přes které vedou také migrační cesty ryb.

Slovo závěrem

Je dobře, že lidé pochopili, že by měl být obnoven přirozený běh života i u ryb a tak začali při stavbách vodních děl brát ohledy i na ryby a jejich potřeby. Také u stávajících přehrad a jiných vodních překážek se postupně dobudovávají rybí přechody tak, aby časem mohl být plně obnoven migrační tah i těch největších cestovatelů žijících přechodně i u nás v Česku, tedy lososů a úhořů. Snad se časem dočkáme úplné obnovy těchto cest a možná i díky tomu budeme v budoucnu moci chytat i na našem území krásné, bojovné lososi, jako ti medvědi nahoře na obrázku :).

Nejčtenější články

Lov úhořů – jak na ně

Někdo nechytne úhoře za celý život, jiný ho dostane na háček při chytání kaprů. Ovšem cílený lov úhořů není zase tak složitý, jen se stačí řídit pár radami a tipy našich pradědů a vyrazit k vodě tehdy, když ostatní od vody utíkají. 🙂

Cílený lov tolstolobiků

Mnoho rybářů si myslí, že se tolstolobici nedají chytat klasicky na háček. Ale pozor, je to omyl! V tomto článku si povíme o dvou způsobech, jak jít štěstí naproti a cíleně lovit tolstolobiky. A nepůjde o rady, jak je nezákonně podsekávat! Dají se totiž přechytračit a ulovit i legální cestou. A jak? Pomůže nám montáž do vodního sloupce, či montáž s kaprovým krmítkem a kačenkou, vzlínavé krmení, nebo naopak krmení, co se pomalu vznáší ke dnu a zakrmovací mrak. Máme tu pro vás dvě varianty a montáže, na které lze přemluvit i jinak netečné tolstolobiky.

Vlasec nebo pletenka, aneb co vlastně namotat na cívku navijáku?

Dříve, než zajdeme do obchodu a koupíme si nějaký vlasec nebo pletenou šňůru, měli by jsem si dobře rozmyslet, jaké ryby a s jakým vybavením půjdeme chytat a také jakou metodou. Je rozdíl, zda vyrazíme na kapry a nástrahu budeme chtít nastražit dalekým náhozem, či zda budeme nástrahu zavážet lodí v hodně zatravněném prostředí, nebo jestli například budeme chytat drobnější ryby přímo pod nohama. Také na jemnou plavanou jistě zvolíme jiný vlasec, než na položenou, nebo když půjdeme lovit dravce. Uvědomte si, že vlasec nebo pletenka je jediná věc, která dělí rybáře od montáže a potažmo chycené ryby. Drahý prut a naviják jen usnadní a zpříjemní rybáři život a samotný lov, ale stejně pak rybu od rybáře po záběru nakonec spojuje jen ten dobrý, nebo špatný vlasec!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím