Rybářský rozcestník

Migrace ryb

Ryby migrují z několika příčin. Asi nejhlavnější důvod je rozmnožování, tedy období, kdy ryby ze svého domoviště cestují na trdliště, kde se pak páří. Některé to mají jen kousek, jiné i stovky kilometrů daleko. Ovšem ryby nemigrují jen v období páření, mají i jiné důvody, kdy mění svá obvyklá stanoviště. Například také často migrují za potravou.

Lososovití (Salmonidae)

Již naši předkové věděli o migraci ryb, vypozorovali, že na některých místech se pravidelně objevují ryby, které se tam jindy nevyskytují, nebo jen v menším množství. To začalo v období úbytku ryb, tedy někdy v polovině 19 století zajímat i tehdejší vědce. Právě v tomto století byly odhaleny daleké cesty úhořů i lososů, tyto poznatky pak byly využity k jejich ochraně a chovu.

Nejprve vědci a rybáři ryby jen tak pozorovali, zkoumali stavy ryb chycených v sítích, později je začali značkovat, nejdříve jim odstřihovali malé částo ploutví, později jim k tělu přidělávali neškodné značky s údaji. Dnes se ryby čipují a díky počítačům a jiným vyspělým technologiím mohou vědci důkladně zmapovat pobyt, chování i cestování ryb velmi detailně.

Medvědi loví lososy na Aljašce

Medvědi loví lososy na Aljašce při jejich migraci proti proudu.

Co se týče migrování ryb, to se dělí takto:

  • aktivní migrace – cílená migrace ryb – ryby plují za určitým cílem, například se chtějí rozmnožovat, nebo díky stavu vody mění své běžné stanoviště, nebo se vydávají na hojnější loviště
  • pasivní migrace ryb – využití proudů, například v moři, kdy jikry úhoře jsou unášeny proudem

Podle doby konání pak dělíme migrace na pravidelné, například pravidelné sezónní migrace do trdlišť v době tření, nebo na místa, kde ryby přezimují a na nepravidelné, které jsou většinou zapříčiněny vnějšími okolnostmi, například při povodních, kdy voda příliš stoupne, nebo naopak při drastickém snížení vody v údolních nádržích v době veder apod.

Dále rozlišujeme migrování ryb proti proudu, migrování ryb po proudu a také obousměrné migrace ryb (daidromní), například, když ryby ze sladké vody migrují do moře (katadromní migrace), nebo naopak (anadromní migrace), tedy ryby z moře migrují do ramen sladkovodních řek. V našich podmínkách kromě lososa a úhoře mluvíme o migraci potamodromní, tedy o migraci ryb v rámci jednoho toku.

Rybovody - rybí přechody

Rybovody – rybí přechody

Co se týče lososů a úhořů v Česku, konec migrace nastal v 19. a 20. století díky velkým stavbám přehrad, které zapříčinily nemožnost ryb cestovat na svá přirozená stanoviště přes tyto stavby. Vše se dohánělo vysazováním ryb, tedy lososů a úhořů, ale ukázalo se, že pouze vysazování ryb není dlouhodobě řešením. Až ke konci 20. století a na začátku 21. století lidé pochopili, že se dá rybám pomoci rybími přechody a začaly je postupně budovat. Nová vodní díla tak dnes pak již neprojdou schvalovacím stavebním řízením bez vyprojektování rybích přechodů.

Rybí přechody se nebudují jen u velkých přehrad, ale i u menších vodních děl, jako u mokrých či suchých poldrů, malých elektráren apod., přes které vedou také migrační cesty ryb.

Slovo závěrem

Je dobře, že lidé pochopili, že by měl být obnoven přirozený běh života i u ryb a tak začali při stavbách vodních děl brát ohledy i na ryby a jejich potřeby. Také u stávajících přehrad a jiných vodních překážek se postupně dobudovávají rybí přechody tak, aby časem mohl být plně obnoven migreační tah i těch největších cestovatelů žijících přechodně i u nás v Česku, tedy lososů a úhořů. Snad se časem dočkáme úplné obnovy těchto cest a možná i díky tomu budeme v budoucnu moci chytat i na našem území krásné, bojovné lososi, jako ti medvědi nahoře na obrázku :).

Nejčtenější články

Jsou rybáři sexy? A co holky u vody, rozptylují nás, ano nebo ne?

V minulém století v jednom odborném článku antropolog Mark Dyble z univerzity College v Londýně uvedl, že lovci jsou něco jako macho, tedy dominující muži, kteří se logicky ženám líbí o trochu víc než chlapi, povaleči, válející se doma u televize na kanapi. Jelikož my rybáři jsme lovci, pak by jsme měli u žen, tedy podle Marka Dybleho, velkou šanci. 🙂 Ale je to opravdu tak?

Mongolsko, ryby a ženy

Ahoj všichni, rybářky i nerybářky, rybáři i nerybáři. Jmenuji se Daniela a ačkoliv sama nerybařím, rybaření mne doprovází skoro celý život. Jen jednou jsem měla šanci se tomuto koníčku vymanit z dosahu. Ta však netrvala dlouho. Znovu jsem vstoupila do stejné řeky a to tak hluboko, že z ní není návratu. I napodruhé jsem si za manžela vzala rybáře… Každá nebo každý z Vás, kdo máte něco podobného doma, mi dáte jistě za pravdu, že život s „mokrým šílencem“ dokáže přichystat mnohá překvapení, která zaskočí i zkušenou ženu jak se říká v čase „dozrávajících malin“, čtyřnásobnou babičku a matku dospívající dcery. O jednom takovém překvapení bude pojednávat následující vyprávění…

Podzimní jednodenní lov kaprů

Někteří z nás se nemohou utrhnout na více dnů k vodě a tak jedno, nebo dvojdenní výpravy jsou jedinou možností, jak si pěkně zachytat. A i když podzim bývá na úlovek štědrý, přeci jenom to chce trochu zkušeností, aby si člověk povodil na prutu pár pěkných kapříků. Asi nejdůležitější je si vybrat to pravé místo, naložit do auta to správné krmení, místo vhodně rozkrmit a nahodit vyzkoušenou montáž s nástrahou, která bude rybám chutnat. 🙂

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím