Rybářský rozcestník

Migrace ryb

Ryby migrují z několika příčin. Asi nejhlavnější důvod je rozmnožování, tedy období, kdy ryby ze svého domoviště cestují na trdliště, kde se pak páří. Některé to mají jen kousek, jiné i stovky kilometrů daleko. Ovšem ryby nemigrují jen v období páření, mají i jiné důvody, kdy mění svá obvyklá stanoviště. Například také často migrují za potravou.

Již naši předkové věděli o migraci ryb, vypozorovali, že na některých místech se pravidelně objevují ryby, které se tam jindy nevyskytují, nebo jen v menším množství. To začalo v období úbytku ryb, tedy někdy v polovině 19 století zajímat i tehdejší vědce. Právě v tomto století byly odhaleny daleké cesty úhořů i lososů, tyto poznatky pak byly využity k jejich ochraně a chovu.

Nejprve vědci a rybáři ryby jen tak pozorovali, zkoumali stavy ryb chycených v sítích, později je začali značkovat, nejdříve jim odstřihovali malé částo ploutví, později jim k tělu přidělávali neškodné značky s údaji. Dnes se ryby čipují a díky počítačům a jiným vyspělým technologiím mohou vědci důkladně zmapovat pobyt, chování i cestování ryb velmi detailně.

Medvědi loví lososy na Aljašce

Medvědi loví lososy na Aljašce při jejich migraci proti proudu.

Co se týče migrování ryb, to se dělí takto:

  • aktivní migrace – cílená migrace ryb – ryby plují za určitým cílem, například se chtějí rozmnožovat, nebo díky stavu vody mění své běžné stanoviště, nebo se vydávají na hojnější loviště
  • pasivní migrace ryb – využití proudů, například v moři, kdy jikry úhoře jsou unášeny proudem

Podle doby konání pak dělíme migrace na pravidelné, například pravidelné sezónní migrace do trdlišť v době tření, nebo na místa, kde ryby přezimují a na nepravidelné, které jsou většinou zapříčiněny vnějšími okolnostmi, například při povodních, kdy voda příliš stoupne, nebo naopak při drastickém snížení vody v údolních nádržích v době veder apod.

Dále rozlišujeme migrování ryb proti proudu, migrování ryb po proudu a také obousměrné migrace ryb (daidromní), například, když ryby ze sladké vody migrují do moře (katadromní migrace), nebo naopak (anadromní migrace), tedy ryby z moře migrují do ramen sladkovodních řek. V našich podmínkách kromě lososa a úhoře mluvíme o migraci potamodromní, tedy o migraci ryb v rámci jednoho toku.

Rybovody - rybí přechody

Rybovody – rybí přechody

Co se týče lososů a úhořů v Česku, konec migrace nastal v 19. a 20. století díky velkým stavbám přehrad, které zapříčinily nemožnost ryb cestovat na svá přirozená stanoviště přes tyto stavby. Vše se dohánělo vysazováním ryb, tedy lososů a úhořů, ale ukázalo se, že pouze vysazování ryb není dlouhodobě řešením. Až ke konci 20. století a na začátku 21. století lidé pochopili, že se dá rybám pomoci rybími přechody a začaly je postupně budovat. Nová vodní díla tak dnes pak již neprojdou schvalovacím stavebním řízením bez vyprojektování rybích přechodů.

Rybí přechody se nebudují jen u velkých přehrad, ale i u menších vodních děl, jako u mokrých či suchých poldrů, malých elektráren apod., přes které vedou také migrační cesty ryb.

Slovo závěrem

Je dobře, že lidé pochopili, že by měl být obnoven přirozený běh života i u ryb a tak začali při stavbách vodních děl brát ohledy i na ryby a jejich potřeby. Také u stávajících přehrad a jiných vodních překážek se postupně dobudovávají rybí přechody tak, aby časem mohl být plně obnoven migrační tah i těch největších cestovatelů žijících přechodně i u nás v Česku, tedy lososů a úhořů. Snad se časem dočkáme úplné obnovy těchto cest a možná i díky tomu budeme v budoucnu moci chytat i na našem území krásné, bojovné lososi, jako ti medvědi nahoře na obrázku :).

Nejčtenější články

Jarní chytání kaprů, aneb lov ve studené jarní vodě

Časně z jara je lov ryb o něco náročnější, než v prohřátých letních měsících. Je to logické, protože po roztátí ledu je voda, díky jarnímu tání sněhu na horách, pořád ledová. A proto jen díky znalosti chování ryb na přelomu zimy a jara lze ulovit nějakého pěkného kapříka, ale i jinou kaprovitou rybu. O všem při určité nástraze se vám na prutu může náhodou objevit i pěkný úhoř nebo okoun …

Chytání kaprů ve vodním sloupci

Cílený lov kaprů i v dalších vrstvách vody, nejen u dna a na hladině, je vlastně poměrně mladé odvětví kaprařiny, ale hlavně v letních měsících, takto chytat kapry, stojí za to vyzkoušet. Když jsem před 35 lety začínal s rybařinou, nikdy mě nenapadlo, že někdy na kapry půjdu s umělými plovoucími muškami a dalšími nástrahami, které by jste spíše čekali u rybářů chytajících s muškařským náčiním. A chytat je na dipovanou umělou hmotu? Tak to by rybářům z minulého století asi propadla spodní čelist. 🙂

Lov línů, víte, jak na ně?

Lín je krásná ryba zdržující se nejčastěji v zarostlých a bahnitých částech řek, ale i na stojatých vodách, v rybnících, na mělčinách větších vodních nádrží … prostě všude tam, kde je teplá voda a hodně zarostlé dno, ale i vodní sloupec. Miluje místa, kde se rostliny pnou vodním sloupcem ze dna až na hladinu. Kdo nemá moc rád lov v zarostlých vodách, pro toho cílený lov línů moc není. Líny lovíme spíše na jemné náčiní, slabší, ale kvalitní vlasce, které zvládnou i nějakou tu vázku. Vytáhlý lín na břehu určitě udělá radost snad každému rybáři i když to nebude zrovna obr. Ale pozor, líni mohou dorůst úctyhodných rozměrů, ale o tom až v samotném článku.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím