Rybářský rozcestník

Jak nasbírat žížaly

Evropská dešťovka, žížala obecná, či hnoják, vše to jsou potvůrky, které ryby mají hodně rády, proto se hodí při výpravě k vodě jich mít pár v zásobě. Dají se koupit, ale jejich cena je každým rokem vyšší a vyšší a proč je vlastně kupovat, když vám lezou v noci na zahradě po trávě? Jen člověk nesmí být líny na ně vyrazit a posbírat je, nebo vykopat, záleží, zda chcete nastražit rousnici nebo třeba menšího hnojáčka.

worm-zizala5ŽížalaŽivéZpůsoby

Na rousnice jdeme s baterkou pěkně po dešti

Rousnice, je delší, silnější žížala. Patří mezi naše nejběžnější žížaly. Její umělý chov je velmi problematický, tak je jednodušší si ji po dešti nasbírat pod různými kameny, či na chodnících. Většinou se vyskytuje v zásaditých nebo neutrálních půdách, mnohem méně už v kyselých půdách rašelinišť euroasijského kontinentu. Dává přednost otevřeným stanovištím jako jsou louky, pole, zahrady …

Právě rousnice nejlépe nasbíráme pěkně po dešti na betonové ploše i přes den, večer, či v noci pak v nízkém posekaném provlhlém trávníku. Aby rousnice z půdy vůbec vylezly, musí být půda vlhká, buďto tedy po dešti, nebo když padne rosa. Za sucha si můžeme pomoci konví či hadicí, trávník vydatně pokropíme a to i opakovaně. Ovšem samotné sbírání není vůbec jednoduché! Musíme se chovat tiše, svítit si těsně pod nohy, na to je dobrá čelovka, jakmile uvidíme rousnici, stiskneme ji dvěma prsty k sobě, nebo jedním k zemi, ale silně, jinak okamžitě zaleze do díry. Prsty taháme, pokud to nejde, chvíli počkáme, ona po chvíli povolí a pak jde lépe vytáhnout. Pokud ji jedním prstem tiskneme k zemi, druhou rukou se ji snažíme uchopit v části, kde je zalezlá v díře a tou také tahat rousnici ven. Chce to praxi, ze začátku jich pár uteče, než na ten fígl přijdete.

Další možnosti, jak dostat rousnice ze země (neověřené rady!):

  • saponátová voda, po rozlití vody žížaly vylezou
  • pomocí elektriky, stačí vzít prodlužovací šňůru a do levé zdířky strčit drát, ten propojit s vidlemi. Dřevo nevodí, stačí vidle zapíchnout do země. Doporučují se holínky a rukavice, ale obecně je to nebezpečné si hrát s elektřinou!
  • vybrace, tyč v zemi, na kterou se položí nastartovaná pila
  • klacek zabodnutý v zemi o který se tře další klacek, podobně, jako když se snažíme rodělast oheň

Na hnojáky jdeme s vidlemi či rýčem!

Žížala hnojní je červenohnědá žížala s výrazným žlutým kroužkováním. Pokud ji vezmete mezi prsty, okamžitě se začne divoce svíjet a vypouštět z těla silně páchnoucí tekutinu. Hnojáčky nejčastěji najdeme v uleželém hnoji a kompostu. Stačí rýč či vidle, plivnout si do rukou a kopat …

Na dendrobeny si vezměte rukavice! Najdeme je především pod kameny či deskami ležícími na trávě…

Oblíbená nástraha na feeder, plavanou i klasickou položenou je také Dendrobeana. Je o něco větší jak žížala hnojní, ale menší než klasická rousnice. Jsou to drobnější červené žížaly, které jsou oproti klasickým rousnicím výrazně „aromatičtější“. Dendrobeny najdeme na okraji starších kompostů a hnojišť. Mají rády mírně zvlhčený substrát a ve velkém se vyskytují především pod kameny nebo starými deskami. Skvělá jsou místa, kde se skladuje dřevo, místa pod plachtou, starou rohožkou, kusem PVC, také místa pod různým haraburdím a podobně. Máte-li na zahradě takové místo, stačí jen přizvednout a sbírat.

Další články k tématu: Žížaly, DendrobenyChov a skladování žížal…

Nejčtenější články

Rybářská technika chytání – lov na položenou (tzv. na těžko)

Položená, neboli „chytání na těžko“, je oblíbená metoda chytání ryb především u dna, nebo těsně nade dnem, i když poslední dobou začíná být oblíbené chytání ve vodním sloupci, pomocí vznášejících se nástrah. Po nahození montáže se prut odloží do vidliček, rybář vypne vlasec, pak jej mírně povolí a pověsí se na něj signalizátor záběru. Jakmile ryba nasaje nástrahu a chce s ní odplavat, její pohyb se přenese přes napnutý vlasec na signalizátor a záběr se projeví jeho stoupáním, či klesáním, případně také poskakováním. Zbývá zaseknout a vytáhnout rybu, nebo také ne.

Lov sumců na položenou na pelety a boilies

Když lov sumců na pelety, pak asi nejúčinější jsou tzv. „halibutky“ tedy pelety, které, kromě jiného, obsahují maso sardinek. A kdyby náhodou někdo nevěděl, co jsou pelety, pak pelety jsou lisované válečky, které se od boilies kuliček liší právě jejich způsobem výroby a také tvarem. A nutno podotknout, pokud lovné místo několik dní zakrmíte, můžete se dočkat i na pelety pěkných úlovků a to nejen sumců, ale i kaprů, případně i dalších ryb. Ovšem díky masivnímu zakrmování kaprů boilies koulemi dnes můžeme úspěšně chytat sumce na položenou také na oblíbené boilies.

Jak ovlivňuje teplota vody život ryb a opravdu spí ryby v zimě?

Asi nejdůležitější veličinou, která bezprostředně ovlivňuje chování a biorytmus ryb, je právě teplota vody. Je dokázané, že ryby zvládají přežívat v teplotním rozmezí od -2 °C, což je hraniční teplota, pod kterou zamrzá dokonce i slaná voda, tedy moře, až do 48 °C , to je zase teplota, ve které dokáží žít některé rybky žijící ve světě v horkých pramenech. Ovšem není ryba na světě, která by dokázala přežít v celém, výše vyjmenovaném rozsahu teplot. Proto také ryby dělíme na teplomilné a studenomilné. My se ale dnes budeme bavit o rybách žijících u nás, tedy o rybách žijících v chladnější vodě.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím