Rybářský rozcestník

Jak nasbírat žížaly

Evropská dešťovka, žížala obecná, či hnoják, vše to jsou potvůrky, které ryby mají hodně rády, proto se hodí při výpravě k vodě jich mít pár v zásobě. Dají se koupit, ale jejich cena je každým rokem vyšší a vyšší a proč je vlastně kupovat, když vám lezou v noci na zahradě po trávě? Jen člověk nesmí být líny na ně vyrazit a posbírat je, nebo vykopat, záleží, zda chcete nastražit rousnici nebo třeba menšího hnojáčka.

worm-zizala5ŽížalaŽivéZpůsoby

Na rousnice jdeme s baterkou pěkně po dešti

Rousnice, je delší, silnější žížala. Patří mezi naše nejběžnější žížaly. Její umělý chov je velmi problematický, tak je jednodušší si ji po dešti nasbírat pod různými kameny, či na chodnících. Většinou se vyskytuje v zásaditých nebo neutrálních půdách, mnohem méně už v kyselých půdách rašelinišť euroasijského kontinentu. Dává přednost otevřeným stanovištím jako jsou louky, pole, zahrady …

Právě rousnice nejlépe nasbíráme pěkně po dešti na betonové ploše i přes den, večer, či v noci pak v nízkém posekaném provlhlém trávníku. Aby rousnice z půdy vůbec vylezly, musí být půda vlhká, buďto tedy po dešti, nebo když padne rosa. Za sucha si můžeme pomoci konví či hadicí, trávník vydatně pokropíme a to i opakovaně. Ovšem samotné sbírání není vůbec jednoduché! Musíme se chovat tiše, svítit si těsně pod nohy, na to je dobrá čelovka, jakmile uvidíme rousnici, stiskneme ji dvěma prsty k sobě, nebo jedním k zemi, ale silně, jinak okamžitě zaleze do díry. Prsty taháme, pokud to nejde, chvíli počkáme, ona po chvíli povolí a pak jde lépe vytáhnout. Pokud ji jedním prstem tiskneme k zemi, druhou rukou se ji snažíme uchopit v části, kde je zalezlá v díře a tou také tahat rousnici ven. Chce to praxi, ze začátku jich pár uteče, než na ten fígl přijdete.

Další možnosti, jak dostat rousnice ze země (neověřené rady!):

  • saponátová voda, po rozlití vody žížaly vylezou
  • pomocí elektriky, stačí vzít prodlužovací šňůru a do levé zdířky strčit drát, ten propojit s vidlemi. Dřevo nevodí, stačí vidle zapíchnout do země. Doporučují se holínky a rukavice, ale obecně je to nebezpečné si hrát s elektřinou!
  • vybrace, tyč v zemi, na kterou se položí nastartovaná pila
  • klacek zabodnutý v zemi o který se tře další klacek, podobně, jako když se snažíme rodělast oheň

Na hnojáky jdeme s vidlemi či rýčem!

Žížala hnojní je červenohnědá žížala s výrazným žlutým kroužkováním. Pokud ji vezmete mezi prsty, okamžitě se začne divoce svíjet a vypouštět z těla silně páchnoucí tekutinu. Hnojáčky nejčastěji najdeme v uleželém hnoji a kompostu. Stačí rýč či vidle, plivnout si do rukou a kopat …

Na dendrobeny si vezměte rukavice! Najdeme je především pod kameny či deskami ležícími na trávě…

Oblíbená nástraha na feeder, plavanou i klasickou položenou je také Dendrobeana. Je o něco větší jak žížala hnojní, ale menší než klasická rousnice. Jsou to drobnější červené žížaly, které jsou oproti klasickým rousnicím výrazně „aromatičtější“. Dendrobeny najdeme na okraji starších kompostů a hnojišť. Mají rády mírně zvlhčený substrát a ve velkém se vyskytují především pod kameny nebo starými deskami. Skvělá jsou místa, kde se skladuje dřevo, místa pod plachtou, starou rohožkou, kusem PVC, také místa pod různým haraburdím a podobně. Máte-li na zahradě takové místo, stačí jen přizvednout a sbírat.

Další články k tématu: Žížaly, DendrobenyChov a skladování žížal…

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím