Ten, kdo propadl chytání na feeder, si rozhodně rád zkusí s tímto prutem i lov úhořů. Feeder je k chytání úhořů stejně dobrý, jako klasické pruty na položenou. Jen se musí vědět, jak na to!
Na menších řekách, potocích, nebo při chytání hned u břehu nám stačí pruty kratší, dlouhé tak 2,7 metrů, což u feederových prutů znamená, že musíme sáhnout po tom nejsilnějším z winclepickerů s odhozovou váhou na špičce 40 g. Pokud pak půjdeme na větší toky, či do pískoven nebo na údolní nádrže, pak se bude hodit větší prut něco přes 3 metry, nebo i delší, z řady light o gramáží na špičce 60 g. Řadu prutů heavy použijeme jen tehdy, pokud chceme chytat přímo u vázek, nebo ve velkém proudu, jinak postačí jemnější náčiní.
Vlasec pak můžeme použít o průměru 0,25 mm, nebo také pletenky. Naviják stačí na chytání úhořů menší, protože stejně při chytání úhořů většinou nenahazujeme dále od břehu.
Ideální montáž na úhoře je s průběžným olovem, což platí i pro navázání u feeder prutu. Kromě průběžné zátěže lze použít olovo na konci montáže, tzv. páternoster. A váha olova? Zátěž dáváme jen tak velkou, abychom byli i v proudu nebo za větru schopni dopnout prut. Zbytečně velkou nedáváme, nejen že by jsem zbytečně trápili špičku prutu, ale i sebe. Vždy pak na kmenový vlasec na konec uvazujeme obratlík s karabinkou, na kterou pak připínáme samotnou montáž. Pokud utrhneme, nebo nám montáž zůstane v hubě úhoře, pak ji díky karabince dokážeme rychle vyměnit a to i za tmy, kdy nejčastěji úhoře lovíme.
Tato monáž se dá uvázat poměrně jednoduše tak, že uděláme velkou smyčku, kterou pak rozstříhneme v poměru 1:3, na delší návazec navážeme obratlík s krmítkem, na kratší navážeme háček, nebo naopak, pokud budete chtít chytat s nástrahou na dně nebo háček zapichovat do krmítka tzv. na cucačku.
Z jara chytáme nejčastěji na žížaly, ale i červy, pijavky, případně na larvy vodního hmyzu, později, během sezóny funguje i živá nebo mrtvá rybka. V pozdním létě úhoř zabere spíše na živou rybku, nebo její filet. Z rybek jsou na úhoře nejvhodnější ty druhy ryb, které žijí v jeho okolí. Volíme rybky ne větší jak 10 cm, ale skvěle fungují jen části čerstvě vykuchané ryby, nebo jejich ocásek.
Když úhoř zabere, většinou toto bez problémů poznáme, neohne se jen špička, ale často i celý prut. Se zásekem pak nemusíte příliš spěchat. Klidně počkáme, až se pořádně ohne celá špička prutu. Mírné chvění a poškubávání si nevšímáme, to je pro úhoře typické! A co po záseku? Úhoře nijak nezdoláváme, prostě ho silným tahem vedeme z vody ven. V tom jsme důslední, protože pokud zaváháme, úhoř se nám může dostat ke dnu a tam se přichytit k nějaké vázce. Pak ho většinou nedokážeme vytáhnout.
Při nočním chytání na špičku prutu připevníme chemické světélko, nebo si můžeme prut osvětlit červeným světlem, například z čelovky, to nám zajistí, že záběr nepřehlédneme a špičku prutu budeme moci i za tmy pozorovat.