Rybářský rozcestník

Želva bahenní (Emys orbicularis)

Želva bahenní je jediná želva volně se vyskytující ve střední Evropě a tedy i u nás, v Česku. U nás je to původní druh! Žije podél větších řek, kde preferuje především slepá ramena a klidné zátočiny. Je známo 16 poddruhů.

Želva bahenní (Emys orbicularis)

Název latinsky

Emys orbicularis

Jiný název

European pond turtle

Rozpoznávací znaky

Krunýř dospělých želv je černý, načernalý nebo hnědý. Obvykle se vzorem tvořeným světlými, často žlutými či bílými tečkami nebo paprsky. Zespodu je krunýř žlutavý. Hlavu má pokrytou souvislou vrstvou rohoviny, ocas je kuželovitý, dosti dlouhý, na prstech s plovacími blánami má drápky. Samci se od samic odlišují délkou a šířkou ocasu a zakřivením spodní části krunýře, kdy u samic je plochý. Samci mají hnědou duhovku, samice a mláďata žlutou. Samice jsou většinou větší, jak samci.

Výskyt

U nás žije v nejjižnějších částech naší republiky. Ve světě žije téměř v celé Evropě, na Blízkém východě a v severní Africe.

Obecně

Živí se převážně bezobratlými, drobnými obratlovci a mršinami. Je to dravec, takže kořist si loví. Želva bahenní obývá nejrůznější biotopy. Nalézáme ji většinou ve slepých ramenech řek, v pomalu tekoucím potocích, mokřadech, větších tůních, i stokách. Aktivní je ve dne. Tyto želvy přečkávají zimu ve stavu hibernace a to většinou od října do dubna. V Česku je želva bahenní chráněna zákonem, je to u nás kriticky ohrožený druh.

Nejčtenější články

Jsou rybáři sexy? A co holky u vody, rozptylují nás, ano nebo ne?

V minulém století v jednom odborném článku antropolog Mark Dyble z univerzity College v Londýně uvedl, že lovci jsou něco jako macho, tedy dominující muži, kteří se logicky ženám líbí o trochu víc než chlapi, povaleči, válející se doma u televize na kanapi. Jelikož my rybáři jsme lovci, pak by jsme měli u žen, tedy podle Marka Dybleho, velkou šanci. 🙂 Ale je to opravdu tak?

Mongolsko, ryby a ženy

Ahoj všichni, rybářky i nerybářky, rybáři i nerybáři. Jmenuji se Daniela a ačkoliv sama nerybařím, rybaření mne doprovází skoro celý život. Jen jednou jsem měla šanci se tomuto koníčku vymanit z dosahu. Ta však netrvala dlouho. Znovu jsem vstoupila do stejné řeky a to tak hluboko, že z ní není návratu. I napodruhé jsem si za manžela vzala rybáře… Každá nebo každý z Vás, kdo máte něco podobného doma, mi dáte jistě za pravdu, že život s „mokrým šílencem“ dokáže přichystat mnohá překvapení, která zaskočí i zkušenou ženu jak se říká v čase „dozrávajících malin“, čtyřnásobnou babičku a matku dospívající dcery. O jednom takovém překvapení bude pojednávat následující vyprávění…

Podzimní jednodenní lov kaprů

Někteří z nás se nemohou utrhnout na více dnů k vodě a tak jedno, nebo dvojdenní výpravy jsou jedinou možností, jak si pěkně zachytat. A i když podzim bývá na úlovek štědrý, přeci jenom to chce trochu zkušeností, aby si člověk povodil na prutu pár pěkných kapříků. Asi nejdůležitější je si vybrat to pravé místo, naložit do auta to správné krmení, místo vhodně rozkrmit a nahodit vyzkoušenou montáž s nástrahou, která bude rybám chutnat. 🙂

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím