Rybářský rozcestník

Želva bahenní (Emys orbicularis)

Želva bahenní je jediná želva volně se vyskytující ve střední Evropě a tedy i u nás, v Česku. U nás je to původní druh! Žije podél větších řek, kde preferuje především slepá ramena a klidné zátočiny. Je známo 16 poddruhů.

Želva bahenní (Emys orbicularis)

Název latinsky

Emys orbicularis

Jiný název

European pond turtle

Rozpoznávací znaky

Krunýř dospělých želv je černý, načernalý nebo hnědý. Obvykle se vzorem tvořeným světlými, často žlutými či bílými tečkami nebo paprsky. Zespodu je krunýř žlutavý. Hlavu má pokrytou souvislou vrstvou rohoviny, ocas je kuželovitý, dosti dlouhý, na prstech s plovacími blánami má drápky. Samci se od samic odlišují délkou a šířkou ocasu a zakřivením spodní části krunýře, kdy u samic je plochý. Samci mají hnědou duhovku, samice a mláďata žlutou. Samice jsou většinou větší, jak samci.

Výskyt

U nás žije v nejjižnějších částech naší republiky. Ve světě žije téměř v celé Evropě, na Blízkém východě a v severní Africe.

Obecně

Živí se převážně bezobratlými, drobnými obratlovci a mršinami. Je to dravec, takže kořist si loví. Želva bahenní obývá nejrůznější biotopy. Nalézáme ji většinou ve slepých ramenech řek, v pomalu tekoucím potocích, mokřadech, větších tůních, i stokách. Aktivní je ve dne. Tyto želvy přečkávají zimu ve stavu hibernace a to většinou od října do dubna. V Česku je želva bahenní chráněna zákonem, je to u nás kriticky ohrožený druh.

Nejčtenější články

Jarní chytání kaprů, aneb lov ve studené jarní vodě

Časně z jara je lov ryb o něco náročnější, než v prohřátých letních měsících. Je to logické, protože po roztátí ledu je voda, díky jarnímu tání sněhu na horách, pořád ledová. A proto jen díky znalosti chování ryb na přelomu zimy a jara lze ulovit nějakého pěkného kapříka, ale i jinou kaprovitou rybu. O všem při určité nástraze se vám na prutu může náhodou objevit i pěkný úhoř nebo okoun …

Chytání kaprů ve vodním sloupci

Cílený lov kaprů i v dalších vrstvách vody, nejen u dna a na hladině, je vlastně poměrně mladé odvětví kaprařiny, ale hlavně v letních měsících, takto chytat kapry, stojí za to vyzkoušet. Když jsem před 35 lety začínal s rybařinou, nikdy mě nenapadlo, že někdy na kapry půjdu s umělými plovoucími muškami a dalšími nástrahami, které by jste spíše čekali u rybářů chytajících s muškařským náčiním. A chytat je na dipovanou umělou hmotu? Tak to by rybářům z minulého století asi propadla spodní čelist. 🙂

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím