Rybářský rozcestník

Užovka obojková (Natrix natrix)

Užovka obojková je evropský nejedovatý had z čeledi užovkovitých, podčeledi Natricinae a rodu Natrix. Nejradši obývá břehy jezer, řek, potoků a tůní. Díky absenci jedového kanálku je naprosto neškodná i pro člověka.

Užovka obojková (Natrix natrix)
UžovkaUžovkauzovka-obojkova5uzovka-obojkova6

Název latinsky

Natrix natrix

Rozpoznávací znaky

Užovku obojkovou bezpečně poznáme podle žlutých až oranžových půlměsíčků za hlavou. Zbytek těla má zbarvený podle toho, kde žije. Většina užovek tohoto druhu má na zádech kýlnaté šupiny v různých odstínech šedé a na břiše žluté až oranžové. Hlavu má zřetelně oddělenou od zbytku těla, to mají dospělí jedinci dlouhé až 1,5 metru, ale v průměru dorůstají menších délek. Celé její tělo má na omak suché, šupinaté a příjemně chladivé.

Výskyt

V Česku ji najdeme spíše v níže položených polohách, ale občas ji lze zahlédnout i ve vyšších nadmořských výškách. Ve světě je známá v celé Evropě, také v západní Asii a severní Africe.

Obecně

Užovka obojková patří mezi známé obyvatele mokřadů a bažin. Je výborný plavec a potápěč. Ve vodě tráví poměrně hodně času, protože mezi její hlavní potravu patří vodní živočichové jako menší rybky nebo čolci, nepohrdne ani žábou či dešťovkou. Pro zpestření jídelníčku si občas uloví nějakou tu ještěrku či hlodavce. Ačkoli jako většina užovek má i užovka obojková jed, není schopna ho použít. Chybí ji totiž funkční jedový kanálek s vývodem do zubů. Užovka nepatří mezi škrtiče, takže má jedinou možnost, jak konzumovat svoji kořist a to polykat ji živou.

Užovka obojková - Natrix natrix

Užovka obojková – (Natrix natrix)

Užovka nejvíce spoléhají na svůj hmat a cit pro otřesy půdy. Lovecká technika užovek spočívá v tom, že se snaží svoji kořist vyplašit, aby se pro ni stala lépe viditelnou. Ve většině případů užovky polykají svoji kořist tak, jak ji chytí. Nesnaží se ji nějak obracet. Pouze u ryb, díky ostrým šupinám, upřednostňují polykání po směru růstu šupin, a u žab, které se nafoukly, raději spolkou nejprve zadní a pak přední část, lépe tak ze žáby dostanou všechen vzduch.

Pokud jsou užovky vyplašené, nebo se dostanou do situace, kdy se musí bránit, většinou nekousají, spíše se snaží zahnat vetřelce hlasitým syčením, zploštěním těla, nafukováním krku a zvláštními zuřivými pohyby. Také se rády vydávají za mrtvé, otočí se břichem nahoru, otevřou tlamu a jazyk nechají volně viset. Zornice vytočí k okraji a z kloaky začnou vylučovat sekret, který svým pachem připomíná mršinu. Někdy jim tato technika zachrání kůži, jindy ne. Největším nepřítelem užovek je kuna, liška, jezevec, ježek, nebo větší ptáci. Na mláďatech užovky si často pochutnají i ryby nebo potkani. Snůšku vajec pak dokáží zdecimovat i docela malí mravenci.

Užovka obojková (Natrix natrix)

Užovka obojková (Natrix natrix)

Užovky se rozmnožují většinou v květnu. O samici většinou bojuje více samců. Jen tak se přetlašují a ten nejsilnější samici oplodní. Asi za 2 měsíce pak samice naklade vejce. Bývá jich poměrně hodně, záleží na velikosti samice, ale obvykle klade tak 30 až 40 vajíček. Mláďata se líhnou po 8 dnech, někdy o 2 až 3 dny později. Měří kolem 18 cm.

Nejčtenější články

Jarní chytání kaprů, aneb lov ve studené jarní vodě

Časně z jara je lov ryb o něco náročnější, než v prohřátých letních měsících. Je to logické, protože po roztátí ledu je voda, díky jarnímu tání sněhu na horách, pořád ledová. A proto jen díky znalosti chování ryb na přelomu zimy a jara lze ulovit nějakého pěkného kapříka, ale i jinou kaprovitou rybu. O všem při určité nástraze se vám na prutu může náhodou objevit i pěkný úhoř nebo okoun …

Chytání kaprů ve vodním sloupci

Cílený lov kaprů i v dalších vrstvách vody, nejen u dna a na hladině, je vlastně poměrně mladé odvětví kaprařiny, ale hlavně v letních měsících, takto chytat kapry, stojí za to vyzkoušet. Když jsem před 35 lety začínal s rybařinou, nikdy mě nenapadlo, že někdy na kapry půjdu s umělými plovoucími muškami a dalšími nástrahami, které by jste spíše čekali u rybářů chytajících s muškařským náčiním. A chytat je na dipovanou umělou hmotu? Tak to by rybářům z minulého století asi propadla spodní čelist. 🙂

Lov línů, víte, jak na ně?

Lín je krásná ryba zdržující se nejčastěji v zarostlých a bahnitých částech řek, ale i na stojatých vodách, v rybnících, na mělčinách větších vodních nádrží … prostě všude tam, kde je teplá voda a hodně zarostlé dno, ale i vodní sloupec. Miluje místa, kde se rostliny pnou vodním sloupcem ze dna až na hladinu. Kdo nemá moc rád lov v zarostlých vodách, pro toho cílený lov línů moc není. Líny lovíme spíše na jemné náčiní, slabší, ale kvalitní vlasce, které zvládnou i nějakou tu vázku. Vytáhlý lín na břehu určitě udělá radost snad každému rybáři i když to nebude zrovna obr. Ale pozor, líni mohou dorůst úctyhodných rozměrů, ale o tom až v samotném článku.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím