Rybářský rozcestník

Užovka podplamatá (Natrix tessellata)

Užovka podplamatá je evropský nejedovatý had z čeledi užovkovitých, podčeledi Natricinae a rodu Natrix. Je vázána na vodní prostředí. U nás žije na několika místech poměrně hojně, jinde naopak úplně chybí.

Užovka podplamatá (Natrix tessellata)

Jiný název

grass snake, wurfelnatter

Rozpoznávací znaky

Užovka podplamatá bývá až 1 metr dlouhá. Její hlava má trojúhelníkovitý tvar a je znatelně oddělena od trupu. Oči má postavené vysoko, jsou velké a mají kruhovou zornici. U většiny jedinců jsou šupiny uspořádány v 19 řadách. Zbarvení u tohoto druhu užovky je značně proměnlivé. Hřbetní strana těla je v různých odstínech, od hnědé, šedé, až po olivově zelenou, někdy hlinito-žlutou či okrovou. Na hřbetu má tmavé skvrny, které jsou často uspořádány do šachovnice či příčných nebo podélných pruhů. Břicho má světlé, bělavé, žlutavé či oranžové s tmavými skvrnami, které tvoří jemně kostkovaný vzor nebo někdy splývají v pruhy. Někdy lze nalézt černou užovku podplamatou, což je také její možná barevná mutace.

Výskyt

Užovka podplamatá je jihoevropský a jihoasijský druh hada. V Česku se tyto užovky vyskytují na několika místech, u řeky Berounky a u Vltavy od Orlíku po Mělník, pak u řeky Ohře a také u Dyje, dále byly zaznamenány kusy žijící na Brněnsku v okolí řeky Svitavy, Svratky a Jihlavy a také na Ostravsku a Karvinsku.

Obecně

Užovka podplamatá je druh plaza, který je vázán na vodní prostředí, proto se zařazuje mezi vodní užovky (rod Natrix). U nás obývá okolí vodní toků, slepá říční ramena, přehradní nádrže apod. Tam kde žije voda většinou nabízí hodně ryb. Má ráda sluncem prohřívané mělčiny a střídání volných a zarostlých břehů. Přezimování pak probíhá v blízkých skalnatých svazích či suťových lesích.  Aktivní jsou nejvíce od dubna do konce října. Hlavní složkou potravy jsou ryby, menším měřítku obojživelníci a jejich larvy.

A jaký je jejich dení režim? Ráno a dopoledne se užovky vyhřívají na slunci, poté následuje lov ve vodě a opětovný návrat na místo odpočinku. Vše je závislé na teplotě, při vysokých teplotách se prodlužuje doba, kdy tráví svůj čas ve vodě. Užovky jsou dobré plavkyně a také se rády potápí. Loví drobné rybky otevřenou tlamou, tak, že si je přidrží zuby, kolem kořisti se neobtáčí. Pod vodou vydrží cca čtvrt hodiny. Pokud se brání, většinou nekouší, ale syčí, široce zvětšují hlavu a vypouští páchnoucí trus a kloakální výměšky. Další projevem jejich obrany je hra na mrtvého, což umí dokonale.

Páření probíhá na souši, tesně před tím, než se ze zimního stanoviště přemístí k vodě. Samice klade do tlejících zbytků a rostlin nebo říčních naplavenin během června nebo července od 6 až po 30 vajec, někdy i více. Mláďata se líhnou ke konci srpna a v září.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím