Rybářský rozcestník

Čolek horský (Triturus alpestris)

Čolek horský je středně velký ocasatý obojživelník. Podobně jako u jiných čolků je poměrně velký vzhledový rozdíl mezi vodní a suchozemskou formou. U čolka horského je pak známo mnoho poddruhů.

Čolek horský (Triturus alpestris)

Název latinsky

Triturus alpestris

Rozpoznávací znaky

Čolek horský dorůstá do délky 12 cm. Samečci jsou pak menší, nemají většinou více jak 8 cm. V době mimo páření, je hřbetní strana samečka šedá, někdy až černavá, matně skvrnitá. Ze spodu je naopak barevný, má ostře žluté, někdy žluto-oranžové, až oranžové břicho. Po bocích se mu táhne od předních končetin po zadní úzký, blankytně modrý pruh, nad kterým ještě často bývá světlý, bílý nebo žlutavý pás probíhající od zadních končetin až po čenich, na kterých jsou malé černé skvrny. Zbarvení hřbetu samečka je v době páření šedé, šedomodré až světle modré. Sameček má na hřbetě žlutočerný lem, který se táhne od zátylku po špičku ocasu. Ocasní lem je trošičku širší s tmavými skvrnami a ve středu ocasu můžeme vidět světle modrý pruh. Samičky mají hřbet naopak zelený, mramorově světlý nebo tmavě šedý až černý. Zbarvení doplňují tmavé skvrny. Samičky mají břicho také pestře zbarvené, ale ne tak sytě, jako samci. Velmi nízký ocasní lem samičky má spodní hranu žlutooranžovou.

Výskyt

Tohoto čolka najdeme převážně v lesích na vlhkých místech v blízkosti vody a to hlavně v horském a podhorském pásmu a středním pásmu. Ve světě ho pak najdeme v různých částech Evropy.

Obecně

Všichni dospělí obojživelníci jsou masožravci. Mají mimořádně velkou tlamu, která jim dovoluje pozřít kořist bez kousání. Často se stane, že je ještě živá. Mnohé druhy čolků a mloků mají silné čelisti opatřené drobnými zoubky. Mezi každodenní jídelníček obojživelníku lze považovat hmyz, pavouky, červy aj.

Po zimním spánku, z jara se přesouvají čolci ze sucha zpět do vody, kde se samečkům začíná tvořit pestrobarevný šat, začíná doba námluv a páření. Časně po páření se jim začínají ztrácet lemy a barvy začínají blednout. V tuto dobu opouštějí vodu a začínají žít na souši. V suchozemském stádiu se čolci ve dne schovávají pod různými pařezy, spadlými kmeny stromů a v jiných úkrytech. Přes den nejsou vůbec vidět jen tehdy, když prší. Jinak jsou to aktivní noční obyvatelé naší přírody. Zimu přežívají v úkrytech v zemi, ve skalách a pod.

Rozmnožování probíhá vždy ve vodě, ale stačí jim opravdu jen malá kaluž, či jiné místo s trochou vody. Samička klade při jedné snůšce až 300 vajíček na jednotlivé listy vodních rostlin, nebo jinam, na jiná vhodná místa. Larvy se líhnou přibližně kolem 15 dne. Záleží také na tom jaká je teplota vody. Vylíhnuté larvy se zezačátku živí prvoky, později nitěnkami a jinými drobnými živočichy. K jejich přeměně dochází přibližně za 3-4 měsíce. Ale v chladných vodách, kde nemají dostatek potravy mohou larvy přezimovat a metamorfózu (přeměnu) prodělat až další rok. Pak se malí čolci loučí s vodou a žijí až do dospělosti na souši. Do vody se opět vracejí asi až po třech letech, aby se mohli poprvé rozmnožovat.

Nejčtenější články

Základní návazce a koncové sestavy pro boilie a pelety

D-Rig, S-rig, plovoucí návazec s Pop Up bolie nebo peletkou, návazce pro lov ve vodním sloupci …. no, pro začínající, ale i mírně pokročilé rybáře těch názvů je až moc! 🙂 Moderní kaprařina má opravdu rozmanité názvosloví různých důmyslných sestav koncových návazců. Jejich použití bývá závislé nejen na typu revíru, ale také na dalších okolnostech, například na hloubce vodního sloupce v místě lovného místa, zda je dno bahnité nebo naopak písečné, mírně zarostlé nebo naopak s hojným rostlinstvem na dně… Ani v tomto článku nedokážeme ukázat všechny možnosti, jak uvázat a nabídnout nástrahu rybám. Najdete zde ale takový základní výběr návazců, které se v dnešní době nejvíce používají při lovu kaprovitých ryb na boilies a pelety.

Honza Hubka a Jakub Kolář se stali mistry světa v lovu dravých ryb z lodě!

Přátelé, naše reprezentace získala tento víkend v Anglii stříbrné medaile a posádka Honza Hubka a Jakub Kolář se stali mistry světa v lovu dravých ryb z lodě. Skvělý úspěch a velká gratulace celému týmu. 👍🎸🍀💪🙏👌

Devadesát tun ryb z Buňkova na Pardubicku musí zlikvidovat kvůli viru

Ryby v rybníce Buňkov v Břehách na Pardubicku jsou nakažené herpes virem. Není přenosný na člověka, ale mohl by se rozšířit do dalších chovů. Veterináři proto nařídili usmrcení ryb z celé chovné plochy. Výlov začne ve středu.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím