Rybářský rozcestník

Slunka stříbřitá (Leucaspius delineatus)

Hojně rozšířený druh mírně tekoucích a stojatých vod. Bez hospodářského významu. Potrava pro dravé druhy, nástraha při lovu dravců. V některých atlasech je uváděna pod názvem Slunka obecná.

doba hájení Nemá
zákonná míra Není stanovena
Slunka stříbřitá v akváriu
SlunkaSlunka

Název latinsky

Leucaspius delineatus

Jiný název

Belica, Moderlieschen, Ovsienka striebristá, Verchovka, L´able du heckel

Rozpoznávací znaky

Malá rybka se štíhlým, po bocích zploštělým tělem. Ústa má posazená v horní části hlavy. Od malých ouklejí ji rozeznáme především díky nedokončené postranní čáře, která začíná od hlavy a pokračuje jen na několika šupinách, dál se ztrácí. Šupiny má na velikost rybky poměrně velké. Hřbet má nazelenalou bravu, po bocích bývá často umístěný namodralý, či našedlý pás, z vrchu světle orámovaný, jinak má boky stříbřité, až bílé. Ploutve má až průhledné, nepárové pak zbarvené mírně do šeda. Lze zaměnit za malé oukleje a také za střevličku východní, která má však dokonanou postranní čáru lemovanou tmavým pruhem.

Výskyt

Má ráda stojaté a vody s mírným tokem. Žije v ramenech řek a v rybnících.

Obecně

Tato malá, čilá hejnová rybka se živí především zooplanktonem u hladiny, nebo na ní. Rybky se vytírají v dubnu až červnu, opakovaně, jikry pak kladou na spodní část listů vodních rostlin, také na spadenou kůru ponořenou kousek pod hladinou, nebo na kořeny pod vodou.

Dorůstá do délky 10 cm, dožívá se nejvíce 5 let.

Někteří rybáři ji s oblibou používají jako nástražnou rybku na dravce, ovšem je dost křehká.

Příprava slunky v kuchyni:

Díky své velikosti je pro účely gastronomické rybkou bezvýznamnou. Její maso není příliš dobré a tak si raději v kuchyni připravíme jiný, větší a chutnější typ kaprovité ryby. Je pravda, že v minulosti se zapékala do těsta. Drobné rybky se pak také upravují v celku, nevykuchané, pomoučené, okořeněné o opečením v oleji. Jsou to tzv. grundle.

Způsob lovu

Lze chytat na tu nejjemnější plavačkovou výbavu, na malé mušky, kousek těsta či drobné červy. Ovšem nejčastěji ji běžný rybář chytne při čeřínkování.

Nejčtenější články

Rybářské bajky, mýty, pověry a přísloví

No, co rybář, to nějaká pověra. Někdo jim věří, jiný ne. Ale občas si říkám, že na každém šprochu je pravdy trochu! 🙂 A tak jsem je začal sbírat.

Chov a skladování žížal

Dnes se dají koupit žížalky, či i jiné živé rybí nástrahy, ve specializovaných obchodech, ale leze to dost do peněz. Pak máme další možnosti, jak my rybáři přijít k žížalám. Buď si je pracně nakopeme venku na zahradě, což může být dost zdlouhavé a za sucha či mrazu marný boj, nebo můžeme žížalám vytvořit ideální podmínky a vypěstovat si je doma ve sklepě, nebo na zahradě.

Výroba závaží z kamene

Někdo se snaží celou montáž co nejvíce zneviditelnit ve vodě. Jiný zase používá klipsy na odhození zátěže při záseku, kdy je opravdu vhodné a také lacinější nechat ve vodě kus kamene, než zátěž olověnou. O šetrnosti k přírodě nemluvě! Ostatní chtějí třeba jen ušetřit. Vyrobte si tedy, za dlouhých zimních večerů, šetrné závaží z kousku drátu a kamene, v létě se jistě, tyto náhražky olova, budou hodit.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím