Rybářský rozcestník

Amur bílý (Ctenopharyngodon idella)

Pochází z Číny, k nám byl dovezen z bývalé SSSR v roce 1961. Obývá střední a dolní úseky řek. Přizpůsobil se podmínkám v rybnících, v melioračních kanálech a v mimopstruhových údolních nádržích. Jeho vlastností, že požírá makrovegetaci, se využívá k melioraci zarostlých rybníků, velkých údolních nádrží apod. zvláště v teplejších oblastech. Je velmi ceněnou hospodářskou i sportovní rybou (z rybníků unikl do tekoucích vod). Kříží se s tolstolobcem pestrým. Průměrná váha u nás lovených ryb se pohybuje mezi 2-7 kg.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra 50 cm, ale pozor, míra amura je také řešena vyhláškou o bližších podmínkách rybářského práva!
Pěkný úlovek amura bílého
AmurGrassPrávěAmurAmurAmuramur-60-mojeamur55-cm-hradecamur-srpen-2018-1grass

Název latinsky

Ctenopharyngodon idella

Jiný název

Grass carp, Grasskarpfen, Amur biely, Carpe chinoise, Belyj amur

Rozpoznávací znaky

Amur má šupinaté tělo hodně válcovité, protáhlé se širokou, svrchu zploštělou hlavou. Ústa má široká, bez jakýchkoli vousků, plná mohutných požerákových zubů sloužících k drcení tvrdých porostů. Oči má postavené z boku, trochu níže, než bývá zvykem. Hřbet těla je zbarvený do tmavě zeleno-olovové, boky má pak světlejší, na podzim se zbarvují dozlata, v zimě jsou pak až stříbřitě bílé. Břicho je světlé po celý rok. Hřbetní ploutev a řitní je rovná, u ocasní ploutve je spodní lalok o trochu delší, než vrchní. Hřbetní ploutev je umístěna na pomyslené svislí čáře těsně před břišními ploutvemi. Ploutve jsou tmavě černo-šedé. Hlavně nedorostlé kusy lze na první pohled splést s tloušti, ovšem ti mají jiný tvar hlavy (amur má ploché čelo) a hlavně níže položené oči.

Výskyt

Je to u nás nepůvodní druh ryby. Byl dovezen z Ruska v minulém století. Od té doby byl pravidelně vysazován do svazové vody, kde se mu poměrně daří. Vyskytuje se především ve středních a dolních tocích povodí, daří se mu i v rybnících a údolních nádržích. Snese zakalenou vodu i vodu s menším obsahem kyslíku.

Obecně

Amur je hejnová ryba, žijící ve vodním sloupci. Jen v zimě si nachází hluboké tůně, kde přezimuje. Má rád teplou vodu, proto je nejaktivnější v teplé vodě. Rád se vyhřívá u hladiny na sluníčku. Ovšem je to velmi plachá ryba živící se především rostlinou stravou. Ovšem tam, kde se chytají kapři, při větším zakrmování, je schopný se naučit a zabrat i na kapří návnadu, především na boilies.

Dožívá se maximálně 10 let. Je to, na naše podmínky, velká ryba dorůstající délky až 1,5 metru, o hmotnosti do 50 kg! Ovšem průměrná délka bývá jen 50 až 80 cm, průměrná váha pak 2 až 6 kg.

O umělém výtěru amura se dozvíte zde:

Kuchyňské zpracování amura bílého:

V edici voda a život – Ryby (vydal Rybář, s.r.o.) se uvádí, že amuří maso je dobré, nikoli však výtečné. Přesto můžeme říci, že amur má velmi dobré bílé maso a neprávem je často v našich kuchyních opomíjeno. Vždyť amur patří do čeledi kaprovitých ryb, má podobné maso jako kapr, akorát je více tučnější. Můžeme ho tedy upravovat stejně jako maso kapří či karasí, či maso línů. Amura tedy nejen vaříme a dusíme, ale skvělý je především pečený a hodí se i na gril. Nejlepší je pak vyuzený.

Důležité je vědět, že pokud získáte čerstvého nevykuchaného amura, je dobré ho po vykuchání nechat 2 dny v lednici odležet.

Způsob lovu

Dá se chytit na plavanou, nebo také na těžko, na položenou, jak na pečivo, tak na mléčnou kukuřici, na těsto, kolínka nebo salátový list. Na těžko se nejvíce osvědčilo sladké, ovocné boilies, nebo v sezóně přímo ovoce, jako špendlíky, třešně apod. Pozor! Je to velký bojovník, proto je potřeba vybavení, jako na velké kapry.

Text: Jiří Langer, foto: Langer, Hájek, Bílek, fotky-foto.cz

Zajímavosti

Jsou známi kříženci amura s kaprem nebo tolstolobcem pestrým.

Nejčtenější články

Lisovaný rohlík s libečkem

Tento fígl používali již staří labští rybáři na začátku minulého století. Jde o to rohlík napařit vodou, do které dáme několik stonků libečku, po vylisování pak nakrájený rohlík s listy čerstvého libečku ještě skladujeme.

Čarování s toustovým chlebem na rybách

Použití toustového chleba na rybách jsem si zamiloval. Jde totiž o atraktivní nástrahu pro téměř všechny býložravé druhy ryb, tedy například karasy, cejny, plotice, tlouště, ale také kapry. Ale jak ho nastražit, aby na háčku, případně i na vlasu pod ním, vydržel co nejdéle? Možností je mnoho, vyzkoušejte některé naše tipy.

Vodní plocha Písková Lhota u Poděbrad (rybářský revír 411 983) očima Rybářského rozcestníku

Nedávno jsem měl možnost strávit několik dní na pískovně u Poděbrad, kam mě pozval předseda SÚS Dušan Hýbner. Uskutečnili se tam totiž rybářské závody, konkrétně klání „O pohár předsedy Středočeského územního svazu“. Po samotných závodech jsem měl pak možnost čtyři dny zůstat v tomto krásném prostředí a také si zachytat. Hned první den jsem zažil setkání nejen s pěkným kaprem, ale především s úžasným jeseterem měřícím více jak 1 metr. A to jsem netušil, že si během mého pobytu, na této vodní ploše, vytáhnu ještě další dva metrové jesetery.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím