Rybářský rozcestník

Slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus)

U nás nepůvodní druh ryby. Žije v pomalu tekoucích vodách, v tůních, odvodňovacích kanálech. Je bez hospodářského významu. U nás se vyskytuje jen zřídka. Do Česka zavlečena s plůdkem kapra v roce 1929.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Zdravá rybka plná síly ...
Slunečniceslunecnice-pestra-duben-2018-1slunecnice-pestra-duben-2018-2slunecnice2-spravcakslunecnice-dalsi2

Název latinsky

Lepomis gibbosus

Jiný název

Pumpkinseed, Sunfish, Sonnenbarsch, Slnečnica pestrá, Crappie, Perche-soleil, Carek

Rozpoznávací znaky

Má vysoké tělo, placaté, úžasně zbarvené. Má malá, koncová ústa, oko postaveno dál za pomyslnou svislicí konce úst. Skřele vybíhají v kožovitý lalok. Má jednu hřbetní ploutev, první část je nižší, druhá, směrem k ocasu je vyšší. Ocas má zaoblený, jen mírně vykrojený. Jsou žlutavé, měkká, zadní část hřbetní ploutve a řitní ploutev mají světlý lem po okrajích. Hřbetní, řitní a ocasní ploutve mají také nevýrazné tmavé skvrny, umístěné v několika vrstvách za sebou. vrchní část, tedy hlava, hřbet a vrchní boky jsou zlato-hnědě zbarvené, někdy olivově-zelené, přes boky jsou nepravidelně umístěny vlnité, zeleno-modré pásky. Po bocích těla jsou pak zřetelné i červené, nebo pomerančovo-červené skvrny. Z boku hlavy se objevují výrazné vlnité zeleno-modré proužky. Na skřeli, v jejím nejvzdálenějším konci od oka, je umístěná skvrna lemovaná různými barevnými pruhy, která je ukončená jasnou, podstatně menší skvrnou. Nejevíce barevní, jak to tak bývá, jsou vyspělí mlíčňáci, jirknačky jsou méně zbarvené, mladé rybky pak jsou spíše zeleno-olivové, bez ostřejších barevných odstínů.

Výskyt

Tuto malou rybku najdeme jen místně, v pomalu tekoucích, čistých vodách s měkkým dnem a dostatkem vegetace u dna. Ve své domovině preferuje mrtvá ramena řek, zavodňovací kanály či menší jezera. K nám byla neúmyslně dovezena téměř před 100 lety spolu s násadou kapra, ale poměrně se aklimatizovala. Pochází ze Severní Ameriky.

Obecně

Tato hejnová rybka v mládí miluje slunce (možná proto se tak jmenuje), žije v hejnech u břehů, na mělčině, těsně pod hladinou. Dospělí, starší jedinci pak žijí spíše v menších skupinách a raději u dna. Živí se korýši, larvami hmyzu, vodními plži, větší ryby pak loví i malé rybky.

U nás dorůstá do délky 1,6 cm a váhy do 200 g, v zahraničí však dorůstá až do 40 cm o váze přes 0,5 kg. Dožívá se asi 12 let.

Při tření mlíčňáci budují hnízda na prosluněných místech, mezi rostlinami, ale v blízkosti břehů. Tření má zvláštní rituál, kdy mlíčňák honí jikrnačku kolem hnízda. Mlíčňák je vzorný otec, chrání nejen snůšku jiker, ale i vylíhnutý plůdek. Často útočí na kolem plující ryby, které jsou i několikanásobně větší jak on.

Příprava v kuchyni:

Slunečnice pestrá je malá rybka, která v našich podmínkách málo kdy dosahuje více jak 16 cm délky. Ani její maso nepatří mezi nejchutnější. Vzhledem k jejímu nepatrnému výskytu, chuti masa i velikosti je v Česku zcela bez gastronomického významu.

Způsob lovu

Jelikož u nás není tak rozšířená, můžeme ji ulovit pouze náhodou na plavanou, nebo i na jemnou položenou, na drobnou živočišnou návnadu.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím