Rybářský rozcestník

Slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus)

U nás nepůvodní druh ryby. Žije v pomalu tekoucích vodách, v tůních, odvodňovacích kanálech. Je bez hospodářského významu. U nás se vyskytuje jen zřídka. Do Česka zavlečena s plůdkem kapra v roce 1929.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Zdravá rybka plná síly ...
Slunečniceslunecnice-pestra-duben-2018-1slunecnice-pestra-duben-2018-2slunecnice2-spravcakslunecnice-dalsi2

Název latinsky

Lepomis gibbosus

Jiný název

Pumpkinseed, Sunfish, Sonnenbarsch, Slnečnica pestrá, Crappie, Perche-soleil, Carek

Rozpoznávací znaky

Má vysoké tělo, placaté, úžasně zbarvené. Má malá, koncová ústa, oko postaveno dál za pomyslnou svislicí konce úst. Skřele vybíhají v kožovitý lalok. Má jednu hřbetní ploutev, první část je nižší, druhá, směrem k ocasu je vyšší. Ocas má zaoblený, jen mírně vykrojený. Jsou žlutavé, měkká, zadní část hřbetní ploutve a řitní ploutev mají světlý lem po okrajích. Hřbetní, řitní a ocasní ploutve mají také nevýrazné tmavé skvrny, umístěné v několika vrstvách za sebou. vrchní část, tedy hlava, hřbet a vrchní boky jsou zlato-hnědě zbarvené, někdy olivově-zelené, přes boky jsou nepravidelně umístěny vlnité, zeleno-modré pásky. Po bocích těla jsou pak zřetelné i červené, nebo pomerančovo-červené skvrny. Z boku hlavy se objevují výrazné vlnité zeleno-modré proužky. Na skřeli, v jejím nejvzdálenějším konci od oka, je umístěná skvrna lemovaná různými barevnými pruhy, která je ukončená jasnou, podstatně menší skvrnou. Nejevíce barevní, jak to tak bývá, jsou vyspělí mlíčňáci, jirknačky jsou méně zbarvené, mladé rybky pak jsou spíše zeleno-olivové, bez ostřejších barevných odstínů.

Výskyt

Tuto malou rybku najdeme jen místně, v pomalu tekoucích, čistých vodách s měkkým dnem a dostatkem vegetace u dna. Ve své domovině preferuje mrtvá ramena řek, zavodňovací kanály či menší jezera. K nám byla neúmyslně dovezena téměř před 100 lety spolu s násadou kapra, ale poměrně se aklimatizovala. Pochází ze Severní Ameriky.

Obecně

Tato hejnová rybka v mládí miluje slunce (možná proto se tak jmenuje), žije v hejnech u břehů, na mělčině, těsně pod hladinou. Dospělí, starší jedinci pak žijí spíše v menších skupinách a raději u dna. Živí se korýši, larvami hmyzu, vodními plži, větší ryby pak loví i malé rybky.

U nás dorůstá do délky 1,6 cm a váhy do 200 g, v zahraničí však dorůstá až do 40 cm o váze přes 0,5 kg. Dožívá se asi 12 let.

Při tření mlíčňáci budují hnízda na prosluněných místech, mezi rostlinami, ale v blízkosti břehů. Tření má zvláštní rituál, kdy mlíčňák honí jikrnačku kolem hnízda. Mlíčňák je vzorný otec, chrání nejen snůšku jiker, ale i vylíhnutý plůdek. Často útočí na kolem plující ryby, které jsou i několikanásobně větší jak on.

Příprava v kuchyni:

Slunečnice pestrá je malá rybka, která v našich podmínkách málo kdy dosahuje více jak 16 cm délky. Ani její maso nepatří mezi nejchutnější. Vzhledem k jejímu nepatrnému výskytu, chuti masa i velikosti je v Česku zcela bez gastronomického významu.

Způsob lovu

Jelikož u nás není tak rozšířená, můžeme ji ulovit pouze náhodou na plavanou, nebo i na jemnou položenou, na drobnou živočišnou návnadu.

Nejčtenější články

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Chytání na feeder – úplné začátky

Coje je tedy ten feeder? Je to prut, který se používá na chytání metodou položená, tedy se závažím položeným na dně. Pruty na feeder jsou opatřeny tenkými, ohebnými signalizačními špičkami, podle kterých rybář pozná i jemné záběry. Pruty i celá tato metoda pochází z Anglie. U nás feeder tak zdomácněl, že si ho osvojily i starší rybářské ročníky, dříve chytající jen na krmítko a klasický kaprářský prut. Feeder je skvělý pro ty, co chtějí opravdu aktivně strávit čas u vody. Pro ty, co od prutu rádi odcházejí, nebo u chytání rádi podřimují, feeder rozhodně není!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím