Rybářský rozcestník

Slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus)

U nás nepůvodní druh ryby. Žije v pomalu tekoucích vodách, v tůních, odvodňovacích kanálech. Je bez hospodářského významu. U nás se vyskytuje jen zřídka, ovšem poslední dobou někde místně poměrně hojně. Do Česka zavlečena s plůdkem kapra v roce 1929.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Slunečniceslunecnice-pestra-duben-2018-1slunecnice-pestra-duben-2018-2slunecnice2-spravcakslunecnice-dalsi2Zdravá

Název latinsky

Lepomis gibbosus

Jiný název

Pumpkinseed, Sunfish, Sonnenbarsch, Slnečnica pestrá, Crappie, Perche-soleil, Carek

Rozpoznávací znaky

Má vysoké tělo, placaté, úžasně zbarvené. Má malá, koncová ústa, oko postaveno dál za pomyslnou svislicí konce úst. Skřele vybíhají v kožovitý lalok. Má jednu hřbetní ploutev, první část je nižší, druhá, směrem k ocasu je vyšší. Ocas má zaoblený, jen mírně vykrojený. Jsou žlutavé, měkká, zadní část hřbetní ploutve a řitní ploutev mají světlý lem po okrajích. Hřbetní, řitní a ocasní ploutve mají také nevýrazné tmavé skvrny, umístěné v několika vrstvách za sebou. vrchní část, tedy hlava, hřbet a vrchní boky jsou zlato-hnědě zbarvené, někdy olivově-zelené, přes boky jsou nepravidelně umístěny vlnité, zeleno-modré pásky. Po bocích těla jsou pak zřetelné i červené, nebo pomerančovo-červené skvrny. Z boku hlavy se objevují výrazné vlnité zeleno-modré proužky. Na skřeli, v jejím nejvzdálenějším konci od oka, je umístěná skvrna lemovaná různými barevnými pruhy, která je ukončená jasnou, podstatně menší skvrnou. Nejevíce barevní, jak to tak bývá, jsou vyspělí mlíčňáci, jikrnačky jsou méně zbarvené, mladé rybky pak jsou spíše zeleno-olivové, bez ostřejších barevných odstínů.

Výskyt

Tuto malou rybku najdeme jen místně, v pomalu tekoucích, čistých vodách s měkkým dnem a dostatkem vegetace u dna. Ve své domovině preferuje mrtvá ramena řek, zavodňovací kanály či menší jezera. K nám byla neúmyslně dovezena téměř před 100 lety spolu s násadou kapra, ale poměrně se aklimatizovala. Pochází ze Severní Ameriky.

Obecně

Tato hejnová rybka v mládí miluje slunce (možná proto se tak jmenuje), žije v hejnech u břehů, na mělčině, těsně pod hladinou. Dospělí, starší jedinci pak žijí spíše v menších skupinách a raději u dna. Živí se korýši, larvami hmyzu, vodními plži, větší ryby pak loví i malé rybky.

U nás dorůstá do délky 1,6 cm a váhy do 200 g, v zahraničí však dorůstá až do 40 cm o váze přes 0,5 kg. Dožívá se asi 12 let.

Při tření mlíčňáci budují hnízda na prosluněných místech, mezi rostlinami, ale v blízkosti břehů. Tření má zvláštní rituál, kdy mlíčňák honí jikrnačku kolem hnízda. Mlíčňák je vzorný otec, chrání nejen snůšku jiker, ale i vylíhnutý plůdek. Často útočí na kolem plující ryby, které jsou i několikanásobně větší jak on.

Příprava v kuchyni:

Slunečnice pestrá je malá rybka, která v našich podmínkách málo kdy dosahuje více jak 16 cm délky. Ani její maso nepatří mezi nejchutnější. Vzhledem k jejímu nepatrnému výskytu, chuti masa i velikosti je v Česku zcela bez gastronomického významu.

Způsob lovu

Jelikož u nás není tak rozšířená, můžeme ji ulovit pouze náhodou na plavanou, nebo i na jemnou položenou, na drobnou živočišnou návnadu.

Autor: George, Rybářský rozcestník.cz
Foto: Rybářský rozcestník.cz a fotobanka Pixabay

Nejčtenější články

Feederování s žebrovými krmítky

Když se řekne feederové krmítko, každý rybář si většinou v hlavě zobrazí drátěné krmítko hranaté či oválné, popřípadě method feeder krmítko. Ovšem existuje velký výběr dalších variant krmítek určených pro lov s feederovými pruty. Mezi mé nejoblíbenější patří tzv. žebrová krmítka.

Jak se náš „lážo plážo fishing“ proměnil v hororový zážitek

Aby jste věděli, lážo plážo fishing, tak říkáme pohodovému chytání ryb, v klidu, bez nervů, pěkně v zázemí našeho provizorního kempu u vody. Klídek, pohoda, žádný stres, jen klidné bivakování u vody s pruty, studenými nápoji, dobrým jídlem s cílem si klasickou rybařinu opravdu hodně užít. Ovšem ne vždy to vyjde podle představ. O tom, jak se náš lážo plážo fishing proměnil v hororový zážitek, tak o tom je tento pravdivý příběh z letošní zahájené dravců.

Hliníkové schody jako přístavní molo pro lodě

Je mnoho revírů, kde je přístup k vodě velmi zkomplikovaný výškou břehu. V momentě, kdy potřebujeme nasednout do lodě, nebo například vytáhnout z vody velkého sumce, je strmý břeh velký problém a proto mě nadchnul nedávný nápad mého kamaráda vytvořit si provizorní molo se schůdky ze starých hliníkových schůdků.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím