Rybářský rozcestník

Slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus)

U nás nepůvodní druh ryby. Žije v pomalu tekoucích vodách, v tůních, odvodňovacích kanálech. Je bez hospodářského významu. U nás se vyskytuje jen zřídka. Do Česka zavlečena s plůdkem kapra v roce 1929.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Zdravá rybka plná síly ...
Slunečniceslunecnice-pestra-duben-2018-1slunecnice-pestra-duben-2018-2slunecnice2-spravcakslunecnice-dalsi2

Název latinsky

Lepomis gibbosus

Jiný název

Pumpkinseed, Sunfish, Sonnenbarsch, Slnečnica pestrá, Crappie, Perche-soleil, Carek

Rozpoznávací znaky

Má vysoké tělo, placaté, úžasně zbarvené. Má malá, koncová ústa, oko postaveno dál za pomyslnou svislicí konce úst. Skřele vybíhají v kožovitý lalok. Má jednu hřbetní ploutev, první část je nižší, druhá, směrem k ocasu je vyšší. Ocas má zaoblený, jen mírně vykrojený. Jsou žlutavé, měkká, zadní část hřbetní ploutve a řitní ploutev mají světlý lem po okrajích. Hřbetní, řitní a ocasní ploutve mají také nevýrazné tmavé skvrny, umístěné v několika vrstvách za sebou. vrchní část, tedy hlava, hřbet a vrchní boky jsou zlato-hnědě zbarvené, někdy olivově-zelené, přes boky jsou nepravidelně umístěny vlnité, zeleno-modré pásky. Po bocích těla jsou pak zřetelné i červené, nebo pomerančovo-červené skvrny. Z boku hlavy se objevují výrazné vlnité zeleno-modré proužky. Na skřeli, v jejím nejvzdálenějším konci od oka, je umístěná skvrna lemovaná různými barevnými pruhy, která je ukončená jasnou, podstatně menší skvrnou. Nejevíce barevní, jak to tak bývá, jsou vyspělí mlíčňáci, jirknačky jsou méně zbarvené, mladé rybky pak jsou spíše zeleno-olivové, bez ostřejších barevných odstínů.

Výskyt

Tuto malou rybku najdeme jen místně, v pomalu tekoucích, čistých vodách s měkkým dnem a dostatkem vegetace u dna. Ve své domovině preferuje mrtvá ramena řek, zavodňovací kanály či menší jezera. K nám byla neúmyslně dovezena téměř před 100 lety spolu s násadou kapra, ale poměrně se aklimatizovala. Pochází ze Severní Ameriky.

Obecně

Tato hejnová rybka v mládí miluje slunce (možná proto se tak jmenuje), žije v hejnech u břehů, na mělčině, těsně pod hladinou. Dospělí, starší jedinci pak žijí spíše v menších skupinách a raději u dna. Živí se korýši, larvami hmyzu, vodními plži, větší ryby pak loví i malé rybky.

U nás dorůstá do délky 1,6 cm a váhy do 200 g, v zahraničí však dorůstá až do 40 cm o váze přes 0,5 kg. Dožívá se asi 12 let.

Při tření mlíčňáci budují hnízda na prosluněných místech, mezi rostlinami, ale v blízkosti břehů. Tření má zvláštní rituál, kdy mlíčňák honí jikrnačku kolem hnízda. Mlíčňák je vzorný otec, chrání nejen snůšku jiker, ale i vylíhnutý plůdek. Často útočí na kolem plující ryby, které jsou i několikanásobně větší jak on.

Příprava v kuchyni:

Slunečnice pestrá je malá rybka, která v našich podmínkách málo kdy dosahuje více jak 16 cm délky. Ani její maso nepatří mezi nejchutnější. Vzhledem k jejímu nepatrnému výskytu, chuti masa i velikosti je v Česku zcela bez gastronomického významu.

Způsob lovu

Jelikož u nás není tak rozšířená, můžeme ji ulovit pouze náhodou na plavanou, nebo i na jemnou položenou, na drobnou živočišnou návnadu.

Nejčtenější články

Jsou rybáři sexy? A co holky u vody, rozptylují nás, ano nebo ne?

V minulém století v jednom odborném článku antropolog Mark Dyble z univerzity College v Londýně uvedl, že lovci jsou něco jako macho, tedy dominující muži, kteří se logicky ženám líbí o trochu víc než chlapi, povaleči, válející se doma u televize na kanapi. Jelikož my rybáři jsme lovci, pak by jsme měli u žen, tedy podle Marka Dybleho, velkou šanci. 🙂 Ale je to opravdu tak?

Mongolsko, ryby a ženy

Ahoj všichni, rybářky i nerybářky, rybáři i nerybáři. Jmenuji se Daniela a ačkoliv sama nerybařím, rybaření mne doprovází skoro celý život. Jen jednou jsem měla šanci se tomuto koníčku vymanit z dosahu. Ta však netrvala dlouho. Znovu jsem vstoupila do stejné řeky a to tak hluboko, že z ní není návratu. I napodruhé jsem si za manžela vzala rybáře… Každá nebo každý z Vás, kdo máte něco podobného doma, mi dáte jistě za pravdu, že život s „mokrým šílencem“ dokáže přichystat mnohá překvapení, která zaskočí i zkušenou ženu jak se říká v čase „dozrávajících malin“, čtyřnásobnou babičku a matku dospívající dcery. O jednom takovém překvapení bude pojednávat následující vyprávění…

Podzimní jednodenní lov kaprů

Někteří z nás se nemohou utrhnout na více dnů k vodě a tak jedno, nebo dvojdenní výpravy jsou jedinou možností, jak si pěkně zachytat. A i když podzim bývá na úlovek štědrý, přeci jenom to chce trochu zkušeností, aby si člověk povodil na prutu pár pěkných kapříků. Asi nejdůležitější je si vybrat to pravé místo, naložit do auta to správné krmení, místo vhodně rozkrmit a nahodit vyzkoušenou montáž s nástrahou, která bude rybám chutnat. 🙂

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím