Rybářský rozcestník

Okounek pstruhový (Micropterus salmoides)

U nás nepůvodní druh ryby, vysazen v roce 1889 do třeboňských rybníků. Byl u něho propracován umělý výtěr. Ojediněle se s ním můžete setkat v revírech okolo jižních Čech. Snáší i teplotu kolem 28 °C. Hospodářský význam zatím malý.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
OkounekOkounek

Název latinsky

Micropterus salmoides

Jiný název

Okoun černý, Okoun maloústý, Largemouth bass, Forellenbarsch, Perche truitée, Ostračka veľkoústa...

Rozpoznávací znaky

Okounek pstruhový má robusnější, vyšší tělo, než okoun říční s velkou hlavou se svrchními ústy s velkými pysky. Oči má umístěné v horní části hlavy. Hřbetní ploutev se skládá ze dvou částí, ta přední, nižší, je tvořena z tvrdých kosticových paprsků, zadní část je vyšší. Zadní ploutev má pak homocerkní, tedy zaoblenou s mírným náznakem vykrojení. Jsou olivově-žlutě zbarvené, hřbetní a řitní někdy s náznakem mramorování. Při pohledu z boku, přímo pod prsními ploutvemi jsou umístěny ploutve břišní. Šupiny má ktenoidní. Zbarvení hřbetu je nazelenalé, tmavě-hnědo-zelené, někdy s mramorováním, boky jsou více světlé, zbarvené až do stříbřita, středem celého těla se pak táhne pás, tmavě-zelený, který je zřetelně vidět. Na střeli má nápadnou černou skvrnu. Od okouna říčního se liší především velikostí, zbarvením a nemá tak typické boční pruhy, jako okoun říční.

Výskyt

U nás nepůvodní druh ryby. Tam kde žije, preferuje mělčí části vodních toků, většinou pomalu tekoucí, žije hlavně ve velkých nádržích. Ve stojatých vodách preferuje částečně zarostlé dno, kde se schovává. Nejvíce byl v minulém století loven v Třeboňských rybnících.

Obecně

Okounek pstruhový je sice dravec, ale poměrně klidný, zdržující se na dohled od svého stanoviště. Loví pomocí očí, tedy vidí skvěle. Loví v menších hejnech, kdy vytváří tzv. rojnice a snaží se potenciální kořist zahnat do míst, odkud nemá úniku. Má rád vyšší teplotu vody, kolem 27-28 °C. Jakmile teplota vody klesne pod 10 °C, nežere. Živí se nejprve planktonem, pak až poporoste, tak vodním hmyzem, měkkýši, dospělý pak převážně rybami, ale smlsne si i na žábě nebo pulci.

Dorůstá do průměrné délky 30-35 cm o váze do 1 kg, v zahraničí však byly chyceny kusy velké 1 metr, vážící přes 10 kg! Dožívá se 23 let.

Vytírá se ke konci jara, někdy až do začátku léta, vytváří hnízda v písku, nebo detritu, mlíčňák pak hnízdo hlídá a to plůdek, asi 1 měsíc po vylíhnutí.

Kuchyňské využití:

Okounek pstruhový má velmi chutné maso a málo kostí. Upravuje se jako všechny ryby s řádu ostnoploutvých (candát, okoun …). Může se tedy grilovat, péci, smažit, dusit i vařit.

Způsob lovu

V zahraničí je to oblíbená ryba, která se loví přívlačí. U nás se loví stejně, jako okoun říční.

Text: George, rybářský rozcestník.cz, foto: fotky-foto.cz

Nejčtenější články

Houbička na mytí nádobí se hodí i na rybách!

Asi každý již držel v ruce houbičku na nádobí, i když se třeba vyhýbá kuchyni, jak jen může. Přesto se vyplatí si ji brát na ryby a to nejen na mytí nádobí. Můžeme ji použít třeba jako nosič vůní a chutí, nebo na ni lze dokonce chytat. Ovšem také se hodí jako pomocník při vyvážení krmení a nástrahy například s dálkově ovládanou lodičkou.

Použití PVA šňůrky (nitě) v praxi

PVA materiál (polyvinylalkohol) je pro rybáře velmi prospěšný. Vyrábějí se z něj totiž sáčky, punčochy, ale také pásky či šňůrky, které rybáři využívají na několik způsobů. Pomocí PVA sáčků či punčoch můžeme například dopravit na lovné místo přímo k háčku zakrmovací směs, pomocí šňůrek pak lze zafixovat nástrahy nebo dokonce části koncových sestav tak, aby se během nahazování nezamotaly, což rybáři zajistí jistotu, že má nastraženo přesně podle jeho představ a záběr může být velmi reálný. Dnes se ale zaměříme právě na PVA šňůrky a možnosti, jak je u vody využít.

Pozvánka na dětské závody do Příbrami

Místní organizace Příbram pořádá dětské náborové rybářské závody, které se konají 6. 10. 2024 na rybníku Horní Obora….