Rybářský rozcestník

Okounek pstruhový (Micropterus salmoides)

U nás nepůvodní druh, vysazen v roce 1889 do třeboňských rybníků. Byl u něho propracován umělý výtěr. Ojediněle se s ním můžete setkat v revírech okolo jižních Čech. Snáší i teplotu kolem 28 °C. Hospodářský význam zatím malý.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Okounek pstruhový - právě chycený kus
OkounekOkounek

Název latinsky

Micropterus salmoides

Jiný název

Largemouth bass, Forellenbarsch, Perche truitée, Ostračka veľkoústa

Rozpoznávací znaky

Okounek pstruhový má robusnější, vyšší tělo, než okoun říční s velkou hlavou se svrchními ústy s velkými pysky. Oči má umístěné v horní části hlavy. Hřbetní ploutev se skládá ze dvou částí, ta přední, nižší, je tvořena z tvrdých kosticových paprsků, zadní část je vyšší. Zadní ploutev má pak homocerkní, tedy zaoblenou s mírným náznakem vykrojení. Jsou olivově-žlutě zbarvené, hřbetní a řitní někdy s náznakem mramorování. Při pohledu z boku, přímo pod prsními ploutvemi jsou umístěny ploutve břišní. Šupiny má ktenoidní. Zbarvení hřbetu je nazelenalé, tmavě-hnědo-zelené, někdy s mramorováním, boky jsou více světlé, zbarvené až do stříbřita, středem celého těla se pak táhne pás, tmavě-zelený, který je zřetelně vidět. Na střeli má nápadnou černou skvrnu. Od ukouna říčního se liší především velikostí, zbarvením a nemá tak typické boční pruhy, jako okoun říční.

Výskyt

U nás nepůvodní druh ryby. Tam kde žije, preferuje mělčí části vodních toků, většinou pomalu tekoucí, žije hlavně ve velkých nádržích. Ve stojatých vodách preferuje částečně zarostlé dno, kde se schovává. Nejvíce byl v minulém století loven v Třeboňských rybnících.

Obecně

Okounek pstruhový je sice dravec, ale poměrně klidný, zdržující se na dohled od svého stanoviště. Loví pomocí očí, tedy vidí skvěle. Loví v menších hejnech, kdy vytváří tzv. rojnice a snaží se potenciální kořist zahnat do míst, odkud nemá úniku. Má rád vyšší teplotu vody, kolem 27-28 °C. Jakmile teplota vody klesne pod 10 °C, nežere. Živí se nejprve planktonem, pak až poporoste, tak vodním hmyzem, měkkýši, dospělý pak převážně rybami, ale smlsne si i na žábě nebo pulci.

Dorůstá do průměrné délky 30-35 cm o váze do 1 kg, v zahraničí však byly chyceny kusy velké 1 metr, vážící přes 10 kg! Dožívá se 23 let.

Vytírá se ke konci jara, někdy až do začátku léta, vytváří hnízda v písku, nebo detritu, mlíčňák pak hnízdo hlídá a to plůdek, asi 1 měsíc po vylíhnutí.

Kuchyňské využití:

Okounek pstruhový má velmi chutné maso a málo kostí. Upravuje se jako všechny ryby s řádu ostnoploutvích (candát, okoun …). Může se tedy grilovat, péci, smažit, dusit i vařit.

Způsob lovu

V zahraničí je to oblíbená ryba, která se loví přívlačí. U nás se loví stejně, jako okoun říční.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím