Rybářský rozcestník

Okounek pstruhový (Micropterus salmoides)

U nás nepůvodní druh, vysazen v roce 1889 do třeboňských rybníků. Byl u něho propracován umělý výtěr. Ojediněle se s ním můžete setkat v revírech okolo jižních Čech. Snáší i teplotu kolem 28 °C. Hospodářský význam zatím malý.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Okounek pstruhový - právě chycený kus
OkounekOkounek

Název latinsky

Micropterus salmoides

Jiný název

Largemouth bass, Forellenbarsch, Perche truitée, Ostračka veľkoústa

Rozpoznávací znaky

Okounek pstruhový má robusnější, vyšší tělo, než okoun říční s velkou hlavou se svrchními ústy s velkými pysky. Oči má umístěné v horní části hlavy. Hřbetní ploutev se skládá ze dvou částí, ta přední, nižší, je tvořena z tvrdých kosticových paprsků, zadní část je vyšší. Zadní ploutev má pak homocerkní, tedy zaoblenou s mírným náznakem vykrojení. Jsou olivově-žlutě zbarvené, hřbetní a řitní někdy s náznakem mramorování. Při pohledu z boku, přímo pod prsními ploutvemi jsou umístěny ploutve břišní. Šupiny má ktenoidní. Zbarvení hřbetu je nazelenalé, tmavě-hnědo-zelené, někdy s mramorováním, boky jsou více světlé, zbarvené až do stříbřita, středem celého těla se pak táhne pás, tmavě-zelený, který je zřetelně vidět. Na střeli má nápadnou černou skvrnu. Od ukouna říčního se liší především velikostí, zbarvením a nemá tak typické boční pruhy, jako okoun říční.

Výskyt

U nás nepůvodní druh ryby. Tam kde žije, preferuje mělčí části vodních toků, většinou pomalu tekoucí, žije hlavně ve velkých nádržích. Ve stojatých vodách preferuje částečně zarostlé dno, kde se schovává. Nejvíce byl v minulém století loven v Třeboňských rybnících.

Obecně

Okounek pstruhový je sice dravec, ale poměrně klidný, zdržující se na dohled od svého stanoviště. Loví pomocí očí, tedy vidí skvěle. Loví v menších hejnech, kdy vytváří tzv. rojnice a snaží se potenciální kořist zahnat do míst, odkud nemá úniku. Má rád vyšší teplotu vody, kolem 27-28 °C. Jakmile teplota vody klesne pod 10 °C, nežere. Živí se nejprve planktonem, pak až poporoste, tak vodním hmyzem, měkkýši, dospělý pak převážně rybami, ale smlsne si i na žábě nebo pulci.

Dorůstá do průměrné délky 30-35 cm o váze do 1 kg, v zahraničí však byly chyceny kusy velké 1 metr, vážící přes 10 kg! Dožívá se 23 let.

Vytírá se ke konci jara, někdy až do začátku léta, vytváří hnízda v písku, nebo detritu, mlíčňák pak hnízdo hlídá a to plůdek, asi 1 měsíc po vylíhnutí.

Kuchyňské využití:

Okounek pstruhový má velmi chutné maso a málo kostí. Upravuje se jako všechny ryby s řádu ostnoploutvích (candát, okoun …). Může se tedy grilovat, péci, smažit, dusit i vařit.

Způsob lovu

V zahraničí je to oblíbená ryba, která se loví přívlačí. U nás se loví stejně, jako okoun říční.

Nejčtenější články

Rybářská technika chytání – lov na položenou (tzv. na těžko)

Položená, neboli „chytání na těžko“, je oblíbená metoda chytání ryb především u dna, nebo těsně nade dnem, i když poslední dobou začíná být oblíbené chytání ve vodním sloupci, pomocí vznášejících se nástrah. Po nahození montáže se prut odloží do vidliček, rybář vypne vlasec, pak jej mírně povolí a pověsí se na něj signalizátor záběru. Jakmile ryba nasaje nástrahu a chce s ní odplavat, její pohyb se přenese přes napnutý vlasec na signalizátor a záběr se projeví jeho stoupáním, či klesáním, případně také poskakováním. Zbývá zaseknout a vytáhnout rybu, nebo také ne.

Jak ovlivňuje teplota vody život ryb a opravdu spí ryby v zimě?

Asi nejdůležitější veličinou, která bezprostředně ovlivňuje chování a biorytmus ryb, je právě teplota vody. Je dokázané, že ryby zvládají přežívat v teplotním rozmezí od -2 °C, což je hraniční teplota, pod kterou zamrzá dokonce i slaná voda, tedy moře, až do 48 °C , to je zase teplota, ve které dokáží žít některé rybky žijící ve světě v horkých pramenech. Ovšem není ryba na světě, která by dokázala přežít v celém, výše vyjmenovaném rozsahu teplot. Proto také ryby dělíme na teplomilné a studenomilné. My se ale dnes budeme bavit o rybách žijících u nás, tedy o rybách žijících v chladnější vodě.

Ryby mořské, jejich dělení

Maso z mořských ryb je nejen rovnocenné maso ryb sladkovodních, ale navíc je předčí v tom, že obsahuje vedle plnohodnotných bílkovin a vitamínů také jód, a proto je pro lidský organismus velmi cenné.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím