Rybářský rozcestník

Skokan zelený (Pelophylax esculantus)

Skokan zelený je hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého. Rozšířen je téměř v celé Evropě. V Česku je chráněný zákonem jako silně ohrožený druh.

Skokan zelený (Pelophylax esculantus) - ve vsém živlu

Rozpoznávací znaky

Skokan zelený je až 12 cm velká žába, samci jsou pak o něco měnší. Kromě velikosti jsou si jedinci opačných pohlaví velmi podobní a v terénu se nedají prakticky rozlišit. Jedním z určovacích znaků, i když ne úplně objektivním, je délka zadních končetin. Při složení končetin kolmo k podélné ose těla by se paty měly většinou dotýkat. Holení kost by měla být stejně dlouhá nebo o něco kratší než chodidlo. Metatarzální hrbolek je ve srovnání s rodičovskými druhy přibližně uprostřed. Zbarvení je variabilní, od tmavé zelené přes šedo zelenou až po olivové odstíny zelené. Jako u většiny skokanů se i zde na bocích těla setkáme s kožními lištami. Na hřbetní straně, jež je většinou hladká, jsou nesystematicky rozesety tmavé skvrny. Břicho je bělavé nebo nažloutlé až mramorované, stejně jako hrdlo.

Výskyt

V Česku je skokan zelený poměrně hojně rozšířen. Jinak je to typický Evropský druh obojživelníka, chybí jen na jihu Evropy.

Obecně

Skokan zelený, je jako ostatní „zelení“ skokani, vázán na vodu. Obývá  zejména stojaté vody. Zdržují se na břehu v těsné blízkosti vodní hladiny. Zde se vyhřívá a sleduje okolí. Při vyrušení rychle skáče zpět do vody. V Česku obývá většinou nížinné oblasti, na horách ho nenajdeme. Aktiviní je většinou přes celý den, v noci spí, v létě je ale čilýcelých 24 hodin. Zimu přečkává ve vodě, kde je zalezlý od podzimu až do jara. Potrava je složená z velkého množství druhů bezobratlích. Obratlovci se v potravě skoro nevyskytují, zřídka si dovolí slupnout menší rybku. Ovšem je prokázán jejich občasný kanibalismus!

Vývajová stádia žab ....

Vývajová stádia žab ….

Samci v době páření velmi silně volají samice svým typickým krátce frekventovaným skřehotáním. Jejich hlas je velmi výrazný, slyšitelný i na vzdálenost několika desítek až stovek metrů. Jinak rozmnožován u nich probíhá stejně,m jako u ostatních žab. Stádium pulce se díky metamorfóze mění na žábu na podzim, zřídka pulci přežívají do jara. Dospělými, tedy reprodukčními jedinci se stávají v 3 až 4 roce života.

Nejčtenější články

Prosba všem lidem dobré vůle, nepouštějte zakoupené vánoční kapry zpět do rybníků, potoků a řek!

Mnoho lidí to dělá. Myslí to bobře. Chtějí kapříkovi zachránit život a darovat mu svobodu. Netuší však, že mu tím zajistili jen pomalou a trýznivou smrt. Důvodů, proč vánoční kapr nemá šanci své vypuštění do přírody přežít je mnoho. Pokusím se vám vysvětlit alespoň některé z nich.

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím