Rybářský rozcestník

Skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus)

Skokan skřehotavý je středně velký obojživelník z čeledi skokanovití. V Česku se jedná o kriticky ohrožený druh. Na území Česka žijí 3 druhy zelených skokanů. Tento, skokan skřehotavý, dále skokan zelený a skokan krátkonohý. Skokan zelený je hybridní druh, který vznikl spárováním skokana skřehotavého a skokana krátkonohého.

Skokan skřehotavý na listech leknínu

Název latinsky

Pelophylax ridibundus

Rozpoznávací znaky

Skokan skřehotavý je velký do 16 cm a to samičky, samci jsou obvykle o něco menší, ale to platí i pro ostatní druhy žab. Zbarvení má velmi varibilní, často má hřbet olivově zelený či hnědý s velkými, nepravidelnými, tmavými skvrnami. Břško má pak většinou šedivé a černě mramorované či skvrnitá. Na zadní straně stehen mívá bělavé, šedavé nebo někdy zelenavé skvrny. Jinak je stavbnou těla skokan skřehotavý spíše štíhlý obojživelník, má menší hlavu, kulatý čenich. Zadní končetiny má výrazně delší než přední, což mu umožňuje provádět dlouhé skoky.

Výskyt

V Česku žije spíše v nížánách, objevuje se dost vzácně. Skokana skřehotavého ve světě najdeme v západní, střední, severní a východní Evropě a ve východní, severní, střední a západní Asii.

Obecně

Skokan skřehotavý se vyskytuje převážně v nižších polohách, ve stojatých i tekoucích vodách. Obývá rybníky, pískovny, řeky, slepá ramena i lesní tůňky a louže. Skokan skřehotavý je aktivní ve dne. Ozývá se výrazným a z filnů známým „bre ke ke ke kek“. Živí se vodním hmyzem, pavoukovci, členovci a měkkýši, větší jedinci si pak dovolí chytnout a pozřít menší myš, mloka nebo rykbu. Skokan skřehotavý zimuje převážně ve vodě.

Skokan skřehotavý - více jedinců

Skokan skřehotavý – více jedinců

Samice klade do porostu vodních rostlin několik tisíc vajíček, z kterých se zhruba po 10 dnech líhnou larvy, těm se říká pulci. Pulci tohoto skokana jsou dlouzí maximálně 11 cm, z počátku dýchají žábrami a mají pouze ocásek, který jim během vývoje odpadá. Na podzim se pak díky metaformóze přemění na malé žabky, které dospívají až ve třetím roce života. Ve volné přírodě se průměrně dožívají 6 až 10 let.

Nejčtenější články

Jsou rybáři sexy? A co holky u vody, rozptylují nás, ano nebo ne?

V minulém století v jednom odborném článku antropolog Mark Dyble z univerzity College v Londýně uvedl, že lovci jsou něco jako macho, tedy dominující muži, kteří se logicky ženám líbí o trochu víc než chlapi, povaleči, válející se doma u televize na kanapi. Jelikož my rybáři jsme lovci, pak by jsme měli u žen, tedy podle Marka Dybleho, velkou šanci. 🙂 Ale je to opravdu tak?

Mongolsko, ryby a ženy

Ahoj všichni, rybářky i nerybářky, rybáři i nerybáři. Jmenuji se Daniela a ačkoliv sama nerybařím, rybaření mne doprovází skoro celý život. Jen jednou jsem měla šanci se tomuto koníčku vymanit z dosahu. Ta však netrvala dlouho. Znovu jsem vstoupila do stejné řeky a to tak hluboko, že z ní není návratu. I napodruhé jsem si za manžela vzala rybáře… Každá nebo každý z Vás, kdo máte něco podobného doma, mi dáte jistě za pravdu, že život s „mokrým šílencem“ dokáže přichystat mnohá překvapení, která zaskočí i zkušenou ženu jak se říká v čase „dozrávajících malin“, čtyřnásobnou babičku a matku dospívající dcery. O jednom takovém překvapení bude pojednávat následující vyprávění…

Podzimní jednodenní lov kaprů

Někteří z nás se nemohou utrhnout na více dnů k vodě a tak jedno, nebo dvojdenní výpravy jsou jedinou možností, jak si pěkně zachytat. A i když podzim bývá na úlovek štědrý, přeci jenom to chce trochu zkušeností, aby si člověk povodil na prutu pár pěkných kapříků. Asi nejdůležitější je si vybrat to pravé místo, naložit do auta to správné krmení, místo vhodně rozkrmit a nahodit vyzkoušenou montáž s nástrahou, která bude rybám chutnat. 🙂

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím