Rybářský rozcestník

Skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus)

Skokan skřehotavý je středně velký obojživelník z čeledi skokanovití. V Česku se jedná o kriticky ohrožený druh. Na území Česka žijí 3 druhy zelených skokanů. Tento, skokan skřehotavý, dále skokan zelený a skokan krátkonohý. Skokan zelený je hybridní druh, který vznikl spárováním skokana skřehotavého a skokana krátkonohého.

Skokan skřehotavý na listech leknínu

Název latinsky

Pelophylax ridibundus

Rozpoznávací znaky

Skokan skřehotavý je velký do 16 cm a to samičky, samci jsou obvykle o něco menší, ale to platí i pro ostatní druhy žab. Zbarvení má velmi varibilní, často má hřbet olivově zelený či hnědý s velkými, nepravidelnými, tmavými skvrnami. Břško má pak většinou šedivé a černě mramorované či skvrnitá. Na zadní straně stehen mívá bělavé, šedavé nebo někdy zelenavé skvrny. Jinak je stavbnou těla skokan skřehotavý spíše štíhlý obojživelník, má menší hlavu, kulatý čenich. Zadní končetiny má výrazně delší než přední, což mu umožňuje provádět dlouhé skoky.

Výskyt

V Česku žije spíše v nížánách, objevuje se dost vzácně. Skokana skřehotavého ve světě najdeme v západní, střední, severní a východní Evropě a ve východní, severní, střední a západní Asii.

Obecně

Skokan skřehotavý se vyskytuje převážně v nižších polohách, ve stojatých i tekoucích vodách. Obývá rybníky, pískovny, řeky, slepá ramena i lesní tůňky a louže. Skokan skřehotavý je aktivní ve dne. Ozývá se výrazným a z filnů známým „bre ke ke ke kek“. Živí se vodním hmyzem, pavoukovci, členovci a měkkýši, větší jedinci si pak dovolí chytnout a pozřít menší myš, mloka nebo rykbu. Skokan skřehotavý zimuje převážně ve vodě.

Skokan skřehotavý - více jedinců

Skokan skřehotavý – více jedinců

Samice klade do porostu vodních rostlin několik tisíc vajíček, z kterých se zhruba po 10 dnech líhnou larvy, těm se říká pulci. Pulci tohoto skokana jsou dlouzí maximálně 11 cm, z počátku dýchají žábrami a mají pouze ocásek, který jim během vývoje odpadá. Na podzim se pak díky metaformóze přemění na malé žabky, které dospívají až ve třetím roce života. Ve volné přírodě se průměrně dožívají 6 až 10 let.

Nejčtenější články

Ryby v českých řekách jsou na kokainu, nejvíce sjetí jsou úhoři

Vědci zjistili, že v řekách u velkých měst je poměrně velká koncentrace kokainu. Ten ohrožuje populaci některých ryb. Kokain a další drogy ve vodě představuje velký problém například pro úhoře říčního.

Při chytání v režimu „nonstop“ nezapomínejte na osvětlení!

Je třeba si přečíst podmínky lovu v rybářském řádu při režimu, kdy smíme na některých revírech lovit i po 24:00. Jedna z podmínek je ta, že rybář lovící od půlnoci do čtyř musí mít osvětlené místo lovu bílým světlem.

Další ryba byla „ukradená“ z Labe!

Je to smutné, ale pořád se to děje. Rybáři na svazové vodě chytnou trofejního kapra a pak ho převezou na nějaký soukromý revír. Vyplatí se to, protože stále se najdou majitelé soukromáků, kteří za rybu kolem 20 kg jsou ochotni zaplatit až 1000,- Kč za 1 kg. Přitom na revírech, kde je již dnes omezena váha kapra, kterého si rybář může přisvojit a odnést domů, jde vlastně o trestný čin, protože škoda na revíru přesahuje 5000,-. Od příštího roku snad bude celoplošně nastaven na všech revírech ČRS režim K70, tedy nebude se smět odvézt od vody kapr větší, jak 70 cm. Pokud se tak stane, skončí argumenty některých rybářů, že si smí přisvojit chycenou rybu a dělat si s ní, co uznají za vhodné i když jde o trofejní kus.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím