Skokan skřehotavý je středně velký obojživelník z čeledi skokanovití. V Česku se jedná o kriticky ohrožený druh. Na území Česka žijí 3 druhy zelených skokanů. Tento, skokan skřehotavý, dále skokan zelený a skokan krátkonohý. Skokan zelený je hybridní druh, který vznikl spárováním skokana skřehotavého a skokana krátkonohého.
Pelophylax ridibundus
Skokan skřehotavý je velký do 16 cm a to samičky, samci jsou obvykle o něco menší, ale to platí i pro ostatní druhy žab. Zbarvení má velmi varibilní, často má hřbet olivově zelený či hnědý s velkými, nepravidelnými, tmavými skvrnami. Břško má pak většinou šedivé a černě mramorované či skvrnitá. Na zadní straně stehen mívá bělavé, šedavé nebo někdy zelenavé skvrny. Jinak je stavbnou těla skokan skřehotavý spíše štíhlý obojživelník, má menší hlavu, kulatý čenich. Zadní končetiny má výrazně delší než přední, což mu umožňuje provádět dlouhé skoky.
V Česku žije spíše v nížánách, objevuje se dost vzácně. Skokana skřehotavého ve světě najdeme v západní, střední, severní a východní Evropě a ve východní, severní, střední a západní Asii.
Skokan skřehotavý se vyskytuje převážně v nižších polohách, ve stojatých i tekoucích vodách. Obývá rybníky, pískovny, řeky, slepá ramena i lesní tůňky a louže. Skokan skřehotavý je aktivní ve dne. Ozývá se výrazným a z filnů známým „bre ke ke ke kek“. Živí se vodním hmyzem, pavoukovci, členovci a měkkýši, větší jedinci si pak dovolí chytnout a pozřít menší myš, mloka nebo rykbu. Skokan skřehotavý zimuje převážně ve vodě.
Samice klade do porostu vodních rostlin několik tisíc vajíček, z kterých se zhruba po 10 dnech líhnou larvy, těm se říká pulci. Pulci tohoto skokana jsou dlouzí maximálně 11 cm, z počátku dýchají žábrami a mají pouze ocásek, který jim během vývoje odpadá. Na podzim se pak díky metaformóze přemění na malé žabky, které dospívají až ve třetím roce života. Ve volné přírodě se průměrně dožívají 6 až 10 let.