Rybářský rozcestník

Skokan krátkonohý (Pelophylax lessonea)

Skokan krátkonohý, někdy také nazývaný skokan menší, je obojživelník z čeledi skokanovití, který je rozšířený na téměř celém území Evropy, tedy i u nás.

Skokan krátkonohý (Pelophylax lessonea)

Název latinsky

Pelophylax lessonea

Jiný název

skokan menší

Rozpoznávací znaky

Skokan krátkonohý je nejmenším zástupcem zelených, tedy vodních skokanů žijících na našem území. Obě pohlaví dosahují do velikosti do 75 mm, samci jsou o něco menší, než samičky. Tělo skokana krátkonohého je o něco málo zavalitější než u skokana skřehotavého. Hlavu má poměrně špičatou. Zadní končetiny má znatelně kratší, než ostatní zelení skokani. Vnitřní metatarzální hrbolek je ve tvaru půlměsíce, je vysoký, z boků stlačená a postavený šikmo k ose chodidla. Zbarvení hřbetu je ve všech odstínech zelené. Na hřbetě a zadních končetinách jsou černé oválné skrvny, ale jejich početnost, tvar ani přítomnost nejsou pravidlem. Na bocích těla se často objevuje kožní lišta, která odděluje hřbet. Boky má mramorované. Břicho má pak čistě bělavé až nažloutlé, někdy mramorované či skvrnité. Rezonátory má mléčně bílé, ojediněle našedlé.

Výskyt

Je to obojživelník žijící téměř v celé Evropě. Chybí jen v Alpách a v Podunajské nížině. V Česku tuto žabku najdeme především na jihu republiky.

Obecně

Skokan krátkonohý je vázán na vodní prostředí, to znamená, že nejen že se ve vodě rozmnožuje, jako všechny žáby, ale větší část života také ve vodě tráví. Pro život vyhledává stojaté vody, také močálovito bažinaté biotopy. Má rád spíše chladnější oblasti s otevřeným terénem. Jeho výskyt je soustředěn až do výšky 700 m n.m. Je aktivní jhlavně ve dne. Nejčastěji na něj můžeme narazit na břehu, kde se slunní a hlavně loví potravu. Potrava je složená z drobných živočichů, kterou nabízí lokalita jeho výskytu. Jde převážně o pavouky, stejnokřídlé nebo vážky. Občas se dospělí jedinci, při lovu potravy, vzdalují až kilometr od otevřené volné plochy. Na podzim přestávají být aktivní, zimu pak přežívají pod hladinou zahrabané v bahně nebo v trsech rostlin ve stavu hibernace. Z jara se pak začínají opět objevovat a lovit, brzy i vyhledávat samice.

Vývajová stádia žab ....

Vývajová stádia žab ….

Paření probíhá od dubna do května. Samice snáší okolo 2000 vajíček v chuchvalcích. Pulci se ve vodě líhnou během 2 týdnů. Na žáby se díky metamorfóze přetvoří na podzim. Zimu přežívají již ve stádiu žáby. Ovšem pokud jim počasí nepřeje a zima začne brzo, dokáží zimu přežít i jako pulci a přeměnit se až z jara.

Nejčtenější články

Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

Český tým vybojoval bronz na 28. Mistrovství Evropy v muškaření

Český reprezentační tým zaznamenal úspěch na 28. Mistrovství Evropy v muškaření, které hostilo Polsko. V silné konkurenci evropských týmů se naši rybáři umístili na skvělém třetím místě za domácím Polskem a Francií.

Proč zkušení rybáři suší boilies?

Usušené boilies může zásadně zvýšit úspěšnost lovu kaprů a to i těch velmi opatrných. Hlavně při lovu kaprů v teplé letní vodě, ale i při větší aktivitě drobné bílé ryby, je důležité použít jako nástrahu právě vytvrzené boilies díky jeho proschnutí. Usušené koule ztvrdnou, stanou se odolnějšími proti okusu drobné ryby a také se prodlouží jejich poločas rozpadu.