Rybářský rozcestník

Skokan krátkonohý (Pelophylax lessonea)

Skokan krátkonohý, někdy také nazývaný skokan menší, je obojživelník z čeledi skokanovití, který je rozšířený na téměř celém území Evropy, tedy i u nás.

Skokan krátkonohý (Pelophylax lessonea)

Název latinsky

Pelophylax lessonea

Jiný název

skokan menší

Rozpoznávací znaky

Skokan krátkonohý je nejmenším zástupcem zelených, tedy vodních skokanů žijících na našem území. Obě pohlaví dosahují do velikosti do 75 mm, samci jsou o něco menší, než samičky. Tělo skokana krátkonohého je o něco málo zavalitější než u skokana skřehotavého. Hlavu má poměrně špičatou. Zadní končetiny má znatelně kratší, než ostatní zelení skokani. Vnitřní metatarzální hrbolek je ve tvaru půlměsíce, je vysoký, z boků stlačená a postavený šikmo k ose chodidla. Zbarvení hřbetu je ve všech odstínech zelené. Na hřbetě a zadních končetinách jsou černé oválné skrvny, ale jejich početnost, tvar ani přítomnost nejsou pravidlem. Na bocích těla se často objevuje kožní lišta, která odděluje hřbet. Boky má mramorované. Břicho má pak čistě bělavé až nažloutlé, někdy mramorované či skvrnité. Rezonátory má mléčně bílé, ojediněle našedlé.

Výskyt

Je to obojživelník žijící téměř v celé Evropě. Chybí jen v Alpách a v Podunajské nížině. V Česku tuto žabku najdeme především na jihu republiky.

Obecně

Skokan krátkonohý je vázán na vodní prostředí, to znamená, že nejen že se ve vodě rozmnožuje, jako všechny žáby, ale větší část života také ve vodě tráví. Pro život vyhledává stojaté vody, také močálovito bažinaté biotopy. Má rád spíše chladnější oblasti s otevřeným terénem. Jeho výskyt je soustředěn až do výšky 700 m n.m. Je aktivní jhlavně ve dne. Nejčastěji na něj můžeme narazit na břehu, kde se slunní a hlavně loví potravu. Potrava je složená z drobných živočichů, kterou nabízí lokalita jeho výskytu. Jde převážně o pavouky, stejnokřídlé nebo vážky. Občas se dospělí jedinci, při lovu potravy, vzdalují až kilometr od otevřené volné plochy. Na podzim přestávají být aktivní, zimu pak přežívají pod hladinou zahrabané v bahně nebo v trsech rostlin ve stavu hibernace. Z jara se pak začínají opět objevovat a lovit, brzy i vyhledávat samice.

Vývajová stádia žab ....

Vývajová stádia žab ….

Paření probíhá od dubna do května. Samice snáší okolo 2000 vajíček v chuchvalcích. Pulci se ve vodě líhnou během 2 týdnů. Na žáby se díky metamorfóze přetvoří na podzim. Zimu přežívají již ve stádiu žáby. Ovšem pokud jim počasí nepřeje a zima začne brzo, dokáží zimu přežít i jako pulci a přeměnit se až z jara.

Nejčtenější články

Tyrolské dřívko, jeho použití

Tyrolské dřívko se používá především při vláčení, kdy má za úkol nadzvedávat nástrahu ode dna, díky čemuž se méně vázne. Dřívko při pohybu rozviřuje dno, což často také vyprovokuje dravce k útoku. Metodou vláčení s tyrolským dřívkem cíleně lovíme štiky, candáty, sumce, jelce tlouště a okouny. Podle velikosti nástražní rybky, hloubky lovného místa a síly toku pak volíme velikost tyrolského dřívka a také samotnou montáž.

Psí granule jako návnada na ryby

Ano, je to tak, i pomocí psích granulí lze zakrmovat lovné místo. Jen před samotným lovem je lepší si vyzkoušet, jak rychle se ve vodě rozpouštějí. Každé jsou jiné a tak je dobré vědět, jak dlouho trvá, než se rozpadnou ve vodě na prach. Psí granule přidáváme do krmení nejlépe rozmočené. Měli by tvořit maximálně 1/3 z celkového objemu zakrmovací směsi.

Soukromé revíry versus svazová voda

Kam vyrazit na ryby? Toť otázka! Český rybář, pokud chce zůstat v tuzemsku, má vlastně jen dvě možnosti. Buď si zvolí vodu svazovou, tedy, pokud má platnou rybářskou povolenku, a vyrazí na revíry, které obhospodařuje ČRS. Druhou možností je zajet si zachytat na nějaký soukromý revír. Ovšem každá s možností má své klady i zápory.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím