Rybářský rozcestník

Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)

Tento orobimec je užší a vyšší, než jeho bratříček orobinec širokolistý. Liší se od něj také kouskem holého stonku mezi mačím a samičím květenstvím. Jinak mají stejné uplatnění i podobný význam.

Orobinec úzkolistý - Typha angustifolia

Název latinsky

Typha angustifolia

Jiný název

pálka úzkolistá

Rozpoznávací znaky

Dorůstá výšky až 3,5 metru. Listy má tmavozelené, asi 1 cm široké. Vytváří velké husté porosty ve hloubkách do 1,2 metru. Květenství je tvořeno dvojicí válcovitých až 30 cm dlouhých palic, spodní samičí, horní samčí, která po opylení odpadá. Kvete od června do srpna.

Výskyt

V Česku roste roztroušeně po celém území jak v nížinách, tak ve středních polohách, chybí jen na horách. Ve světě ho najdeme téměř v celé Evropě, dále v části Ruska, také ho najdeme v části Afriky a v střední části Severní Ameriky, v Austrálii.

Obecně

Vytrvalá statná rostlina, která má výrazný oddenek a silnou přímou lodyhou se vzpřímenými, dlouhými listy. Také orobinec úzkolistý skvěle poskytuje úkryt rybám, mrtvé listy a lodyhy pak vyhovují vodním bezobratlím. Využívá se při osazování větších rybníků. Ovšem pokud se přemnoží, odčerpává větší množství živin z rybníku a tak urychluje jeho zazemňování, což je nežádoucí.

Nejčtenější články

Uzení ryb podle baštýřek

Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

Český tým vybojoval bronz na 28. Mistrovství Evropy v muškaření

Český reprezentační tým zaznamenal úspěch na 28. Mistrovství Evropy v muškaření, které hostilo Polsko. V silné konkurenci evropských týmů se naši rybáři umístili na skvělém třetím místě za domácím Polskem a Francií.