Stejně jako představitelé čeledi sleďovitých ryb, jako je sardinka obecná nebo šprot obecný, tak i zástupci čeledi sardelovitých ryb mají značný hospodářský význam. Nejznámějším představitelem této čeledi je právě Sardel obecná. Od čeledi ryb sleďovitých se čeleď sardelovitých liší nápadně většími ústy a zaobleným břichem bez kýlu.
Engraulis encrasicholus
Drobná rybka ne delší jak 16 cm. Mají úzké štíhlé tělo s tmavým hřbetem, boky jsou podélně pokryté charakteristickými stříbřitými šupinami.
Žije ve slaných vodách při pobřeží Evropy, počínaje od Severního moře a konče atlanským pobřežím Francie, Španělska a Portugalska. Můžeme se s ní setkat i v moři Středozemním, při západních březích Afriky, v černém a Azovském moři.
Sardel obecná, nazývaná také „anšovka“ nebo „ančovička“, osídlila slané vody při pobřeží Evropy, počínaje od Severního moře a konče atlanským pobřežím Francie, Španělska a Portugalska. Vzhledem k velké oblasti rozšíření vytvořila více poddruhů. Můžeme se s ní setkat i v moři Středozemním, při západních březích Afriky, v černém a Azovském moři.
Není to velká rybka, nebývá totiž větší jak 16 cm. Žije však v obrovských hejnech, v nichž podniká značně daleké cesty. Při vyhledávání planktonní potravy se drží nejraději poblíže hladiny. Pouze v zimě ji najdeme ve větších hloubkách. Nejvíce sardelí loví Španělé a Italové.
Pro chutné maso jsou převážně nasolovány, zpracovány a potom použity jako sardele, případně vkládány do octa s kořením a se zeleninou jako ančovičky. Velmi často se konzervují v oleji a jsou prodávány stejně jako sardinky.
Ryby určené do konzerv jsou důkladně vyprány (dříve byly nasolovány) a krátce vařeny na sítech v oleji s přídavkem koření. Po okapání oleje a po vychladnutí jsou uloženy do konzerv, zality olejem a zaletovány. Var nebo pobyt ve vroucí páře s teplotou 100 °C se po kratší době opakuje. Na trh tak přicházejí v uváděné konečné úpravě a opatřeny příslušným nápisem.
Zdroj: Světem zvířat IV. – Ryby, obojživelníci, plazi
Průmyslově se loví na otevřeném moři pomocí velkých, volně plujících nebo zatahovacích sítí.