Rybářský rozcestník

Ropucha zelená (Bufo viridis)

Ropucha zelená je druh žáby z čeledě ropuchovití. Ropucha zelená velikostí málokdy přesáhne 8 cm. Její oční duhovka je žlutá až zelenavá. Zbarvení hřbetu je bělavé s zelenými až olivovými skvrnami. Břicho pak má bílé až nažloutlé.

Ropucha zelená (Bufo viridis)
Ropucha

Název latinsky

Bufo viridis

Rozpoznávací znaky

Ropucha zelená je na rozdíl od své příbuzné ropuchy obecné nápadná jak svým zbarvením, tak i hlasem. Na svrchní straně má pestré mramorování v zelené, še­dé a olivové s červenými tečkami, břicho je světlé, u dospělých někdy s řídkými tmavými skvrnkami. Uš­ní bubínek je dobře vidět. Mají na hrdle nepárový ozvučný měchýřek, díky kterému se v době páření v dubnu a květnu ozývají dlouhým trylkem, který připomíná zvonivý ptačí hlas. Jinak je celkově menší, než ro­pucha obecná, samičky dorůstají asi 9 cm, samci jsou ještě menší.

Výskyt

V Česku je hojná hlavně v nížinách, jinde ji najdeme spíše roztoušeně. Ve světě ropucha zelená obývá větší část Evropy, dále ji najdeme v severní Africe, a v části Asie.

Obecně

Tato hezky zbarvená, flekatá ropucha je snad nejběžnějším obojživelníkem, s nímž se můžeme setkat, protože ži­je v nižších polohách a člověku se nevyhýbá, na­opak, ráda vyhledává zahrady a v noci vysedává pod lucernami na ulicích a sbírá hmyz, který přilétá na světlo. Není citlivá na kvalitu vody a její pulci se čas­to úspěšně vyvíjejí i v mělkých rozlehlejších loužích, návesních rybníčcích a větších zahradních bazénech. Snáší poměrně dobře sucho a vedro a tak ji můžeme potkat i ve dne.

Ropucha zelená (Bufo viridis) - páření samce a samičky

Ropucha zelená (Bufo viridis) – páření samce a samičky

Vajíčka ropuchy zelené jsou menší než vajíčka ropuchy obecné, dosahují délky do 1,5 cm. Její pulci jsou světlejší, oli­voví, s šedobílou přední polovinou břicha. Vývoj pulců bývá zpravidla zakončen počátkem léta, kdy se malé ropušky rozlézají po okolí a opouštějí své rodiště. Rostou velmi pomalu a pohlavní dospělosti dosahují samci ve třetím a samice ve čtvrtém roce věku, jako ostatně u ostatních druhů ropuch.

Nejčtenější články

Termíny vytírání ryb

Znalost měsíců, kdy se tře ten či onen druh ryb, se rozhodně hodí každému rybáři. Právě v době vytírání nemají ryby náladu na nic jiného, než právě na své milostné hrátky. Většinou nepřijímají potravu a tak chytnou rybu, která je právě ve tření, je téměř nemožné. Proto nemá smysl cíleně lovit ten druh, který se zrovna vytírá. Je pravda, že u ryb hájených jejich ochrana probíhá právě v době vytírání, což je logické a tak stejně v tu dobu máme zakázáno hájený druhy ryb chytat. Ovšem pozor. Například počasí některé roky může dobu vytírání opozdit, nebo naopak, při teplém jaru, urychlit. Ale jinak je tato tabulka poměrně přesná!

Drop Shot – základy

Celkově při vedení nástrahy vodou je právě u techniky vláčení zkušenost a um rybáře tou alfou a omegou úspěchu. Ale to vlastně platí pro všechny rybolovné techniky. Některé ovšem vyžadují více znalostí rybáře, než jiné. Bohužel chytat jemnou, případně střední přívlačí s montáží ukončenou olovem a umělou nástrahou upevněnou 40 až 50 cm ode dna vyžaduje ruce i hlavu již protřelého rybáře. Proto doporučuji nejprve pár kilometrů a hodin strávit klasickou vláčkou a až po té, se začít zabývat technikou Drop Shot, která je vhodná spíše pro zkušenější vláčkaře.

Základy lovu ryb pod ledem, tedy tzv. na dírkách

I přes stálé legislativní komplikace se v Česku najdou revíry, kde si lze legálně zachytat ve vyvrtaných dírách v ledu. Je to rybolovná technika, kterou každým rokem podlehne stále více rybářů, kteří se nechtějí smířit s tím, že jim mráz a ledová krusta brání využívat jiné, běžné techniky lovu ryb. Prostě někdo to doma u televize a krbu nevydrží ani v zimě! 🙂

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím