Rybářský rozcestník

Ropucha zelená (Bufo viridis)

Ropucha zelená je druh žáby z čeledě ropuchovití. Ropucha zelená velikostí málokdy přesáhne 8 cm. Její oční duhovka je žlutá až zelenavá. Zbarvení hřbetu je bělavé s zelenými až olivovými skvrnami. Břicho pak má bílé až nažloutlé.

Ropucha zelená (Bufo viridis)
Ropucha

Název latinsky

Bufo viridis

Rozpoznávací znaky

Ropucha zelená je na rozdíl od své příbuzné ropuchy obecné nápadná jak svým zbarvením, tak i hlasem. Na svrchní straně má pestré mramorování v zelené, še­dé a olivové s červenými tečkami, břicho je světlé, u dospělých někdy s řídkými tmavými skvrnkami. Uš­ní bubínek je dobře vidět. Mají na hrdle nepárový ozvučný měchýřek, díky kterému se v době páření v dubnu a květnu ozývají dlouhým trylkem, který připomíná zvonivý ptačí hlas. Jinak je celkově menší, než ro­pucha obecná, samičky dorůstají asi 9 cm, samci jsou ještě menší.

Výskyt

V Česku je hojná hlavně v nížinách, jinde ji najdeme spíše roztoušeně. Ve světě ropucha zelená obývá větší část Evropy, dále ji najdeme v severní Africe, a v části Asie.

Obecně

Tato hezky zbarvená, flekatá ropucha je snad nejběžnějším obojživelníkem, s nímž se můžeme setkat, protože ži­je v nižších polohách a člověku se nevyhýbá, na­opak, ráda vyhledává zahrady a v noci vysedává pod lucernami na ulicích a sbírá hmyz, který přilétá na světlo. Není citlivá na kvalitu vody a její pulci se čas­to úspěšně vyvíjejí i v mělkých rozlehlejších loužích, návesních rybníčcích a větších zahradních bazénech. Snáší poměrně dobře sucho a vedro a tak ji můžeme potkat i ve dne.

Ropucha zelená (Bufo viridis) - páření samce a samičky

Ropucha zelená (Bufo viridis) – páření samce a samičky

Vajíčka ropuchy zelené jsou menší než vajíčka ropuchy obecné, dosahují délky do 1,5 cm. Její pulci jsou světlejší, oli­voví, s šedobílou přední polovinou břicha. Vývoj pulců bývá zpravidla zakončen počátkem léta, kdy se malé ropušky rozlézají po okolí a opouštějí své rodiště. Rostou velmi pomalu a pohlavní dospělosti dosahují samci ve třetím a samice ve čtvrtém roce věku, jako ostatně u ostatních druhů ropuch.

Nejčtenější články

Sumec kanibal, aneb čím vším sumci nepohrdnou. Mohou napadnout i člověka?

Kanibalismus u sumců je přirozeným jevem a setkáme se s ním všude, nejen tam, kde je moc přemnožený a má málo potravy. Pokud hájí své teritorium, klidně vystartuje po stejně velkém jedinci, který nepatří mezi jeho nejbližší rodinu. Jde o teritoriální chování. Ovšem cizí jedinci svého druhu nejsou jeho hlavní potravou. Kromě menších ryb nepohrdne ani hlodavci, menšími ptáky apod. Může si ale sumec udělat zálusk i na člověka?

Způsoby uzení ryb

Známe různé způsoby uzení ryb, liší se teplotou kouře, dobou uzení a také trvanlivostí výsledného produktu.

Koule z DECATHLONU jsou trnem v oku některým českým výrobcům

Boilies z DECATHLONU se stále probírá na diskuzních fórech na různých rybářských webech a také na Facebooku. Jde o to, že zásadně konkuruje cenou běžným výrobcům a tak někteří testeři renomovaných značek začali koule z DECATHLONU ve svých článcích hanit. My jsme byli donedávna zcela neutrální, ale po sérií negativních článků na Facebooku jsme se naštvali a zašli do obchodu a „dekatloňácké“ koule koupili. Boilies jsme pak testovali na stojaté svazové vodě, také na jednom soukromém revíru a nakonec i na proudné vodě na Labi. A jak jsme s koulemi dopadli?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím