Rybářský rozcestník

Skokan hnědý (Rana temporaria)

Skokan hnědý je obojživelník z čeledi skokanovití. Patří k nejhojnějším žábám střední Evropy. To platí i u nás, kde patří také mezi nejhojněji vyskytující se žáby. Vodu ale potřebuje jen k rozmnožování, jinak je to suchozemský tvor milující vlhké, zastíněné lesy.

Skokan hnědý - (Rana temporaria)
SkokanSkokanSkokan

Rozpoznávací znaky

Je velký do 10 cm. Hlavu má krátkou, ale širokou, při pohledu shora je její přední část široce okrouhlá, čenich má tupý. Zornice oka je široce oválná, horizontální. Od duhovky je oddělena tenkým zlatavým lemem. Zadní končetiny má ze všech hnědých skokanů nejkratší. Patní hrbol má malý, nízký a měkký. Zbarvení je velmi variabilní. Hřbet je ve všech možných odstínech hnědé barvy. Je posetý tmavými, různě uspořádanými skvrnami a tečkami. Tmavohnědá spánková skvrna se táhne od zadního okraje oka přes bubínek až po přední končetinu. Žlutavé boky jsou většinou černě skvrnité nebo mramorované. Břicho má žluté s šedými, černavými až rezavými skvrnami, které vytvářejí charakteristické mramorování. Samci mají na palci přední končetiny drsný rohovitý pařicí mozol, který je v období rozmnožování hnědý až černý, jinak je světlý, méně nápadný. Celkové zbarvení je u samců v době páření tmavší s nádechem do modra. U samic se objevuje v době páření jasné červenavé zbarvení. Pulci dosahují obvykle délky těla do 5 cm, jsou silně pigmentovaní. Na vejčitém těle jsou žlutavé skvrnky, ploutevní lem je bělavý, hustě posetý tečkami.

Výskyt

Skokan hnědý u nás žije téměř na celém území a to ve šech pásmech, jak v nížinách, tak i ve vyšších polohách. Převažuje v lesnatých oblastech středních a vyšších poloh. Ve světě obývá téměř celou Evropu.

Obecně

Ve srovnání s ropuchou obecnou má skokan hnědý vyšší nároky na vlhkost prostředí, vyhýbá se rozsáhlým polním celkům a místům extrémně suchým a teplým. Proto ho najdem více ve středním a horském pásmu, než v nížinách. Jinak je to nenáročný druh žáby. Přezimuje na souši i na dně vod, většinou jinde, než se rozmnožuje. Po zimě začíná být aktivní koncem března. Je velmi plodný, patří k našim nejčasněji se rozmnožujícím obojživelníkům, není divu, je aktivní po celý den. Jinak vodu vyhledává jen při rozmnožování, kdy do ní samička klade vejce. Potravu tvoří různí suchozemští i vodní bezobratlí. Pulci jsou částečně býložraví, částečně draví.

Skokan hnědý (Rana temporaria)

Skokan hnědý (Rana temporaria)

Ve vodě, kde se rozmnožuje, bývá někdy dost těsno. Samci se ozývají z hladiny hlubokým zastřeným mručením „vrrru-vrrru-vrrru“. Samice kladou velké shluky vajíček, často již při prvním jarním oteplení. Snůška leží zprvu u dna, po nabobtnání rosolovitých obalů stoupá k hladině. Vývoj pulců závisí na klimatických podmínkách, může trvat až 4 měsíce. K proměně na pulce dochází na podzim, ovšem vzácně pulci přezimují a mění se na žáby dalším v dalším roku. Žáby se po rozmnožování rozptylují na letní stanoviště, vzdálené až několik set metrů, výjimečně i několik kilometrů. Dožívají se okolo 10 let, někdy i déle.

Nejčtenější články

Mladý rybář z Adamova chytil gigantického sumce. A dal mu svobodu

Bylo to v noci ze soboty na neděli. Od Mikulova se hnala bouřka. Začalo silně pršet. Dvaadvacetiletý Tomáš Rozsypal z Adamova na Blanensku se bál narovnat špičku prutu, aby do něj neudeřil blesk. Déšť ustal a voda rybníka ožila. Věřil svému úsudku a stále nahazoval na vytipované místo. Pak přišel konečně záběr. Po téměř hodinovém boji z vody pak vytáhl sumce, který měřil 238 centimetrů.

Vedro za jedinou noc zdecimovalo největší moravský rybník. Hladinu Nesytu posely tisíce zdechlin

Vedro za jedinou noc zdecimovalo největší moravský rybník. Hladinu Nesytu posely tisíce zdechlin. Několik desítek tun mrtvých ryb lemuje břehy Nesytu, o kus dál tvoří na hladině jakýsi plovoucí ostrov, v dalších částech rybníka pak vytváří mozaiku bílých břich na zelené hladině.

Na Lipně se našel mrtvý sumec uvázaný na drátě u pařezu

Na Lipně byl před třemi dny objeven mrtvý sumec, který měl v hubě uvázaný drát, ten se pak zachytil u kořene pařezu a sumec uhynul. Fotografie v článku ukazují jeden z důvodů, proč je zakázáno sumce, ale i jiné ryby, uvazovat za hubu….

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím