Rybářský rozcestník

Skokan hnědý (Rana temporaria)

Skokan hnědý je obojživelník z čeledi skokanovití. Patří k nejhojnějším žábám střední Evropy. To platí i u nás, kde patří také mezi nejhojněji vyskytující se žáby. Vodu ale potřebuje jen k rozmnožování, jinak je to suchozemský tvor milující vlhké, zastíněné lesy.

Skokan hnědý - (Rana temporaria)
SkokanSkokanSkokan

Rozpoznávací znaky

Je velký do 10 cm. Hlavu má krátkou, ale širokou, při pohledu shora je její přední část široce okrouhlá, čenich má tupý. Zornice oka je široce oválná, horizontální. Od duhovky je oddělena tenkým zlatavým lemem. Zadní končetiny má ze všech hnědých skokanů nejkratší. Patní hrbol má malý, nízký a měkký. Zbarvení je velmi variabilní. Hřbet je ve všech možných odstínech hnědé barvy. Je posetý tmavými, různě uspořádanými skvrnami a tečkami. Tmavohnědá spánková skvrna se táhne od zadního okraje oka přes bubínek až po přední končetinu. Žlutavé boky jsou většinou černě skvrnité nebo mramorované. Břicho má žluté s šedými, černavými až rezavými skvrnami, které vytvářejí charakteristické mramorování. Samci mají na palci přední končetiny drsný rohovitý pařicí mozol, který je v období rozmnožování hnědý až černý, jinak je světlý, méně nápadný. Celkové zbarvení je u samců v době páření tmavší s nádechem do modra. U samic se objevuje v době páření jasné červenavé zbarvení. Pulci dosahují obvykle délky těla do 5 cm, jsou silně pigmentovaní. Na vejčitém těle jsou žlutavé skvrnky, ploutevní lem je bělavý, hustě posetý tečkami.

Výskyt

Skokan hnědý u nás žije téměř na celém území a to ve šech pásmech, jak v nížinách, tak i ve vyšších polohách. Převažuje v lesnatých oblastech středních a vyšších poloh. Ve světě obývá téměř celou Evropu.

Obecně

Ve srovnání s ropuchou obecnou má skokan hnědý vyšší nároky na vlhkost prostředí, vyhýbá se rozsáhlým polním celkům a místům extrémně suchým a teplým. Proto ho najdem více ve středním a horském pásmu, než v nížinách. Jinak je to nenáročný druh žáby. Přezimuje na souši i na dně vod, většinou jinde, než se rozmnožuje. Po zimě začíná být aktivní koncem března. Je velmi plodný, patří k našim nejčasněji se rozmnožujícím obojživelníkům, není divu, je aktivní po celý den. Jinak vodu vyhledává jen při rozmnožování, kdy do ní samička klade vejce. Potravu tvoří různí suchozemští i vodní bezobratlí. Pulci jsou částečně býložraví, částečně draví.

Skokan hnědý (Rana temporaria)

Skokan hnědý (Rana temporaria)

Ve vodě, kde se rozmnožuje, bývá někdy dost těsno. Samci se ozývají z hladiny hlubokým zastřeným mručením „vrrru-vrrru-vrrru“. Samice kladou velké shluky vajíček, často již při prvním jarním oteplení. Snůška leží zprvu u dna, po nabobtnání rosolovitých obalů stoupá k hladině. Vývoj pulců závisí na klimatických podmínkách, může trvat až 4 měsíce. K proměně na pulce dochází na podzim, ovšem vzácně pulci přezimují a mění se na žáby dalším v dalším roku. Žáby se po rozmnožování rozptylují na letní stanoviště, vzdálené až několik set metrů, výjimečně i několik kilometrů. Dožívají se okolo 10 let, někdy i déle.

Nejčtenější články

Základní návazce a koncové sestavy pro boilie a pelety

D-Rig, S-rig, plovoucí návazec s Pop Up bolie nebo peletkou, návazce pro lov ve vodním sloupci …. no, pro začínající, ale i mírně pokročilé rybáře těch názvů je až moc! 🙂 Moderní kaprařina má opravdu rozmanité názvosloví různých důmyslných sestav koncových návazců. Jejich použití bývá závislé nejen na typu revíru, ale také na dalších okolnostech, například na hloubce vodního sloupce v místě lovného místa, zda je dno bahnité nebo naopak písečné, mírně zarostlé nebo naopak s hojným rostlinstvem na dně… Ani v tomto článku nedokážeme ukázat všechny možnosti, jak uvázat a nabídnout nástrahu rybám. Najdete zde ale takový základní výběr návazců, které se v dnešní době nejvíce používají při lovu kaprovitých ryb na boilies a pelety.

Sedmnáctiletý student pokořil český rekord. Chytil kapra vážícího 32 kilogramů

Fantastik, takové jméno dostal kapr vážící 32 kg. Unikátní kousek ulovil nedávno teprve 17letý Stanislav Blažka. Pokořil tak rekord mezi kapraři. V českých svazových vodách se podle dostupných informací těžší rybu doposud chytit nepodařilo.

Honza Hubka a Jakub Kolář se stali mistry světa v lovu dravých ryb z lodě!

Přátelé, naše reprezentace získala tento víkend v Anglii stříbrné medaile a posádka Honza Hubka a Jakub Kolář se stali mistry světa v lovu dravých ryb z lodě. Skvělý úspěch a velká gratulace celému týmu. 👍🎸🍀💪🙏👌

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím