Rybářský rozcestník

Ropucha krátkonohá (Bufo calamita)

Ropucha krátkonohá je druh žáby z čeledě ropuchovití. Je to u nás žijící nejmenší ropucha, dorůstající obvykle délky maximálně 6 cm. Je vzácná vyskytuje se jen v Západních a Jižních Čechách a Polabí, například na Moravě a ve Slezku úplně chybí.

Ropucha krátkonohá (Bufo calamita)
V

Název latinsky

Bufo calamita

Rozpoznávací znaky

Poznáme ji podle žlutobílého nebo bílého proužku uprostřed hřbetu, zelené duhovky oka a krátkých zadních nohou. Proto neskáče jako jiné žáby, ale pohybuje se rychlým lezením. Obvykle je velká pouze 5 až 6 cm, což z ní činí naši nejmenší ropuchu. Zadní končetiny tedy má jen o málo delší než přední. Na souši rychle běhá nebo se pohybuje krátkými skoky. Hřbet má šedavý až tmavě olivově hnědý s nepravidelnými, neostře ohraničenými zelenavými až hnědozeleným skvrnami. Typickým znakem je tenká bělavá až žlutá linka táhnoucí se středem hřbetu od hlavy až po kloaku. Břicho má bělavé až šedé, někdy s nádechem do modra, často s černavými skvrnami. Samci mají modré až fialové hrdlo. Pulci jsou černí jako u ropuchy obecné, jsou ale postatně menší.

Výskyt

U nás je ropucha krátkonohá poměrně vzácná. Žije ostrůvkovitě v Polabí a v Západních a Jižních Čechách v nadmořských výškách do 550 m. Jinde úplně chybí.

Obecně

Ropucha krátkonohá má ráda otevřené odlesněné terény. Dává přednost lehčím půdám, protože přezimuje zahrabaná ve velké hloubce, někdy až 2 metry pod zemí. I přes den se pak ráda zahrabává do vlhkého písku. V průmyslové krajině se objevuje na výsypkách, v lomech a pod. V potravě u ní převažují pozemní bezobratlí.

V potravě převažují pozemní bezobratlí.

Ropucha krátkonohá (Bufo calamita)

K rozmnožování slouží nejčastěji mělké rybníčky a tůně, ale i kaluže nebo vodou zaplněné díry v polích. Přezimuje zahrabána v zemi. Aktivní začíná být brzy z jara, někdy už v polovině března. Její rozmožování pak závisí na četnosti srážek v daném období. V tu dobu se samec ozývá daleko slyšitelným hlasem znějícím jako velikonoční řehtačka. Po spáření samička vajíčka naklade do vody v provázcích dlouhých někdy až 2 metry. Asi za deset dní se z vajíček líhnou téměř černí pulci. Vývoj pulců bývá zpravidla zakončen počátkem léta, kdy se malé ropušky rozlézají po okolí a opouštějí své rodiště. Rostou velmi pomalu a pohlavní dospělosti dosahují samci ve třetím a samice ve čtvrtém roce věku.

Nejčtenější články

Rybářské bajky, mýty, pověry a přísloví

No, co rybář, to nějaká pověra. Někdo jim věří, jiný ne. Ale občas si říkám, že na každém šprochu je pravdy trochu! 🙂 A tak jsem je začal sbírat.

Chov a skladování žížal

Dnes se dají koupit žížalky, či i jiné živé rybí nástrahy, ve specializovaných obchodech, ale leze to dost do peněz. Pak máme další možnosti, jak my rybáři přijít k žížalám. Buď si je pracně nakopeme venku na zahradě, což může být dost zdlouhavé a za sucha či mrazu marný boj, nebo můžeme žížalám vytvořit ideální podmínky a vypěstovat si je doma ve sklepě, nebo na zahradě.

Výroba závaží z kamene

Někdo se snaží celou montáž co nejvíce zneviditelnit ve vodě. Jiný zase používá klipsy na odhození zátěže při záseku, kdy je opravdu vhodné a také lacinější nechat ve vodě kus kamene, než zátěž olověnou. O šetrnosti k přírodě nemluvě! Ostatní chtějí třeba jen ušetřit. Vyrobte si tedy, za dlouhých zimních večerů, šetrné závaží z kousku drátu a kamene, v létě se jistě, tyto náhražky olova, budou hodit.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím