Rybářský rozcestník

Ropucha krátkonohá (Bufo calamita)

Ropucha krátkonohá je druh žáby z čeledě ropuchovití. Je to u nás žijící nejmenší ropucha, dorůstající obvykle délky maximálně 6 cm. Je vzácná vyskytuje se jen v Západních a Jižních Čechách a Polabí, například na Moravě a ve Slezku úplně chybí.

Ropucha krátkonohá (Bufo calamita)
V

Název latinsky

Bufo calamita

Rozpoznávací znaky

Poznáme ji podle žlutobílého nebo bílého proužku uprostřed hřbetu, zelené duhovky oka a krátkých zadních nohou. Proto neskáče jako jiné žáby, ale pohybuje se rychlým lezením. Obvykle je velká pouze 5 až 6 cm, což z ní činí naši nejmenší ropuchu. Zadní končetiny tedy má jen o málo delší než přední. Na souši rychle běhá nebo se pohybuje krátkými skoky. Hřbet má šedavý až tmavě olivově hnědý s nepravidelnými, neostře ohraničenými zelenavými až hnědozeleným skvrnami. Typickým znakem je tenká bělavá až žlutá linka táhnoucí se středem hřbetu od hlavy až po kloaku. Břicho má bělavé až šedé, někdy s nádechem do modra, často s černavými skvrnami. Samci mají modré až fialové hrdlo. Pulci jsou černí jako u ropuchy obecné, jsou ale postatně menší.

Výskyt

U nás je ropucha krátkonohá poměrně vzácná. Žije ostrůvkovitě v Polabí a v Západních a Jižních Čechách v nadmořských výškách do 550 m. Jinde úplně chybí.

Obecně

Ropucha krátkonohá má ráda otevřené odlesněné terény. Dává přednost lehčím půdám, protože přezimuje zahrabaná ve velké hloubce, někdy až 2 metry pod zemí. I přes den se pak ráda zahrabává do vlhkého písku. V průmyslové krajině se objevuje na výsypkách, v lomech a pod. V potravě u ní převažují pozemní bezobratlí.

V potravě převažují pozemní bezobratlí.

Ropucha krátkonohá (Bufo calamita)

K rozmnožování slouží nejčastěji mělké rybníčky a tůně, ale i kaluže nebo vodou zaplněné díry v polích. Přezimuje zahrabána v zemi. Aktivní začíná být brzy z jara, někdy už v polovině března. Její rozmožování pak závisí na četnosti srážek v daném období. V tu dobu se samec ozývá daleko slyšitelným hlasem znějícím jako velikonoční řehtačka. Po spáření samička vajíčka naklade do vody v provázcích dlouhých někdy až 2 metry. Asi za deset dní se z vajíček líhnou téměř černí pulci. Vývoj pulců bývá zpravidla zakončen počátkem léta, kdy se malé ropušky rozlézají po okolí a opouštějí své rodiště. Rostou velmi pomalu a pohlavní dospělosti dosahují samci ve třetím a samice ve čtvrtém roce věku.

Nejčtenější články

Výměnný obchod s kosem

Už jsem zažil u vody kdejaká zvláštní setkání, ale tento zážitek s „taťkou“ kosem si tedy opravdu nemohu nechat pro sebe. 🙂 Stalo se to poměrně nedávno na mé jednodenní rybářské výpravě na Rozkoši…

Rady pro začínající vláčkaře – nástrahy vhodné pro vláčení

Ano, vláčení je fenomén, ale je to především dřina. Někdy ani 300 náhozů nestačí k tomu, aby člověk spatřil nějakou tu šupinu. Vláčkař musí být nejen tělesně zdatný, ale také musí překypovat výrou v sebe sama. Někdy totiž ani několik hodin prohazování vodou nestačí k tomu, aby byl lov úspěšný a pak jen psychicky zdatný rybář dokáže další den vzít vláčecí prut opět do ruky a nahodit. Kromě výše uvedeného i znalost vody, či konkrétního místa, kde rybář chytá a také slušná výbava vede k úspěchu. Ovšem pro úspěšný lov vláčením je především nutná ta pravá nástraha, právě ta často rozhoduje o tom, zda rybář ten den zasekne rybu, nebo ne.

Jak zajisti kus rohlíku na háček při chytání tzv. na mlaskačku

Existuje více montáží a návazců s kterými můžeme nabízet kus rohlíku rybám pěkně z hladiny, tzv. na mlaskačku. Pro milovníky dalekých a razantních náhozů tu mám způsob nastražení rohlíku pomocí háčku s přívěsem, boilie jehly a kousku klacku, nebo i klasické zarážky.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím