Rybářský rozcestník

Ropucha obecná (Bufo bufo)

Ropucha obecná je obojživelník z čeledi ropuchovití, která patří mezi nejhojnější ropuchy na území Česka. Jejím úhlavním nepřítelem není nikdo ze zvířecí říše, ale člověk. Příbuznými druhy vyskytujícími se u nás jsou ropucha krátkonohá (Bufo calamita) a ropucha zelená (Bufo viridis).

Ropucha obecná (Bufo bufo) - samička se samcem
RopuchaRopuchy

Název latinsky

Bufo bufo

Rozpoznávací znaky

Ropucha je robusní, velká žába s bradavičnatým hřbetem, který je pro ní typický. Zbarvená je špinavě šedohnědě, někdy trochu do rezava. Spodní část těla má pak šedožlutou. Mladé ropuchy bývají nevýrazně skvrnité. V době páření mají ropuchy pokožku méně drsnou a jejich zbarvení je ostřejší. Za očima mají ropuchy dosti velké příušní jedové žlázy. Ušní bubínek je u některých jedinců dobře viditelný, u jiných nezřetelný. Samci se od samic liší především velikostí. Délka těla samců je až 8 cm, samičky jsou pak větší, často dlouhé až 12 cm. Samci mají také tmavé zrohovatělé mozoly na prvních třech prstech přední končetiny a na prostředním dlaňovém hrbolku.

Výskyt

U nás žijící ropucha obecná forma severní je hojná po celém území. Je domovem nejen v nížinách, ale i na horách. Žije téměř po celé Evropě kromě Irska, Sardinie, Korsiky a Skandinávie, dále ji najdeme také v severozápadní Africe a v mírném pásmu Asie až po Japonsko.

Obecně

Ropucha obecná nemá velké nároky na určitý typ prostředí. V Česku žije ve všech pásmech od nížin až po nejvyšší hory. Jin ak ji nalezneme nejčastěji v lesích, na polích, zahradách i v okolí lidských sídel. Přezimuje v úkrytech na suchu. Ve vodě se zdržuje jen z jara v době páření. V té době je aktivní i přes den, avšak potravu nepřijímá. Samci se ozývají chrochtavým nebo skřípavým skřehotáním. Mimo dobu rozmnožování je ve dne většinou ukryta v děrách, pod kameny apod.

Za potravou se vydává zpravidla za šera a v noci, kdy vylézá z úkrytu a začne slídit po potravě za kterou ji slouží nejčastěji různí červi, slimáci a pozemní členovci. Kořist zpozoruje až zblízka, upoutaná jejím pohybem. Zmocňuje se jí rychlým vymrštěním jazyka a okamžitě ji polkne. Stane-li se, že ulovený živočich je příliš velký a nedá se spolknout najednou, pomůže si předními končetinami. Žravost ropuch je příslovečná. Proto je také velmi užitečná, každý den totiž, díky svému apetitu spotřebuje velké množství škodlivých živočichů.

Ropucha obecná (Bufo bufo) - ropucha v trávě

Ropucha obecná (Bufo bufo) – ropucha v trávě

Ropucha má jedovaté žlázy zvané parotidy, které vylučujících ostrý dráždivý sekret. To je její hlavní obrana před většími predátory. Pokud jí nějaký nezkušený útočník vezme do tlamy, její kožní jedy mu v ústech vyvolají ukrutné pálení na sliznicích, vyskákají mu vyrážky, dostaví se křeče a poruchy zažívací soustavy. Proto žádné zvíře, které jednou vzalo ropuchu omylem do tlamy už svůj pokus nikdy nezopakuje. Pokud na ropuchu někdo zaútočí, umí si poradit i jinak, zaujme výhružnou pozici, staví se na natažené nohy a nafukuje se, vypadá dost nevábně a nepřítele takto běžně odradí.

Brzy na jaře, někdy už od poloviny března se ropuchy páří. V té době žijí ve vodě. V době páření vznikají samečkům na dvou až třech prstech předních nohou rohovité, skoro černé mozoly. Tyto mozoly slouží k pevnému uchycení na hřbetě samičky. Samci totiž početně převažují nad samicemi a tak se často nezadaní samečci snaží soka z hřbetu samičky sundat. Při páření objímá samec samici za jejíma předníma nohama a snaží se co nejrychleji ji oplodnit svým mlíčím. Samička klade několik tisíc vajíček ve velkých chomáčích mezi rostlinstvem stojatých vod. Jsou to dlouhé rosolovité šňůry, vždy tři až čtyři vajíčka vedle sebe. Každé vajíčko je chráněno souvislou želatinovou bílkovinnou blankou zabraňující zaplísnění.

Ropuchy se svými vajíčky

Ropuchy se svými vajíčky

Asi za deset dní se z vajíček líhnou téměř černí pulci velcí pouze 5 mm, což jsou vlastně nejmenší pulci z řad běžně žijích žab v Česku. Vývoj pulců bývá zpravidla zakončen počátkem léta, kdy se malé ropušky rozlézají po okolí a opouštějí své rodiště, často hned po dešti. Rostou velmi pomalu a pohlavní dospělosti dosahují samci ve třetím a samice ve čtvrtém roce věku. Dožívají se v průměru 4- 9 let.

Koncem září se ropuchy uchylují do suchých podzemních dutin, daleko od vody. Někdy si ty pracovitější vyhrabou i vlastní hnízda. Staré ropuchy pak zalézají do zimních úkrytů dříve než mladé.

Nejčtenější články

Ryby v českých řekách jsou na kokainu, nejvíce sjetí jsou úhoři

Vědci zjistili, že v řekách u velkých měst je poměrně velká koncentrace kokainu. Ten ohrožuje populaci některých ryb. Kokain a další drogy ve vodě představuje velký problém například pro úhoře říčního.

Při chytání v režimu „nonstop“ nezapomínejte na osvětlení!

Je třeba si přečíst podmínky lovu v rybářském řádu při režimu, kdy smíme na některých revírech lovit i po 24:00. Jedna z podmínek je ta, že rybář lovící od půlnoci do čtyř musí mít osvětlené místo lovu bílým světlem.

Další ryba byla „ukradená“ z Labe!

Je to smutné, ale pořád se to děje. Rybáři na svazové vodě chytnou trofejního kapra a pak ho převezou na nějaký soukromý revír. Vyplatí se to, protože stále se najdou majitelé soukromáků, kteří za rybu kolem 20 kg jsou ochotni zaplatit až 1000,- Kč za 1 kg. Přitom na revírech, kde je již dnes omezena váha kapra, kterého si rybář může přisvojit a odnést domů, jde vlastně o trestný čin, protože škoda na revíru přesahuje 5000,-. Od příštího roku snad bude celoplošně nastaven na všech revírech ČRS režim K70, tedy nebude se smět odvézt od vody kapr větší, jak 70 cm. Pokud se tak stane, skončí argumenty některých rybářů, že si smí přisvojit chycenou rybu a dělat si s ní, co uznají za vhodné i když jde o trofejní kus.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím