Skokan ostronosý (Rana arvalis)

Rozpoznávací znaky

Skokan ostronosý patří mezi naše nejmenší druhy skokanů. Dorůstá do délky 8 cm. Jeho typickým znakem, jak již jeho jméno naznačuje, je ostře ukončený nos. Ušní bubínek je malý, zornice oka jsou oválná, zploštělá z vrchní i spodní strany. Zbarvení je tvořeno převážně hnědou barvou ve všech odstínech. Ovšem v době páření se samečci zbarvují do ostře modrého až modro fialového kabátu. U některých jedinců se můžeme setkat se světlým pruhem, táhnoucím se od nozder až po kloaku středem hřbetu. Pruh je ohraničen tmavými zbarveními. Tvoří tak dojem tří pruhů. Spánková skvrna je tmavě hnědá až černá. Na bocích těla najdeme mnoho tmavých skvrn což je typické pro skokana ostronosého, ale výrazněji toto můžeme pozorovat pouze u samic. Zadní končetiny jsou pruhované. Břicho i hrdlo jsou většinou jemně tečkovány. V době páření je pro samce typické zduření těla a intenzivní modré zbarvení celého těla.

Výskyt

V Česku se vyskytuje tento skokan poměrně vzácně. Nejvíce byl zaznamenán na severu Čech, na Třeboňsku, Na Ostravsku, na Jižní Moravě a také v Královehradeckém kraji. Jinde žije jen místně. Ve světě žije kromě Evropy také v Asii.

Obecně

Skokana ostronosého můžeme považovat za lesní druh, který vodu potřebuje především pro rozmnožování, trvale v ní nežije. Obývá listnaté, i jehličnaté lesy, lužní biotopy, rašeliniště nebo okraje močálů a to nejčastěji v nižších a středních polohách. Zimoviště se nachází většinou na souši, v norách hlodavců a podobných úkrytech. Po přezimování začíná být aktivní koncem března, z jara přes celý den, přes léto pak jen v noci. Hlavní potravou jsou suchozemští bezobratlí, jež uchvacuje svým vychlípitelným jazykem.

Rozmnožování probíhá několik dní po opuštění zimovišť. Vhodnými lokalitami jsou trvalé vodní nádrže, jako tůně, zatopené pískovny, rašelinná jezírka, okraje rybníků. V době rozmnožování jsou samci zbarveni modře a silně vokalizují na hladině i pod ní. Snůška vajec je kladena na dno nádrže a mezi rostliny, jakmile nabobtná, vyplave pak na povrch. Vylíhnutí pulci z jedné snůšky se nějaký čas drží pospolu. Na konci června dochází k přeměně na žáby.