Rybářský rozcestník

Skokan ostronosý (Rana arvalis)

Skokan ostronosý, starším pojmenováním taky skokan rašelinný, je druh žáby z čeledi skokanovití. V Česku je chráněný zákonem jako kriticky ohrožený druh. V ČR se můžeme setkat s dvěma poddruhy skokana ostronosého. Skokan ostronosý severní (Rana arvalis arvalis) je běžná pro Čechy. Skokan ostronosý Wolterstorffův (Rana arvalis wolterstorffi) je pak rozšířen na jižní Moravě.

Skokan ostronosý (Rana arvalis)
Skokan

Název latinsky

Rana arvalis

Jiný název

skokan rašelinný

Rozpoznávací znaky

Skokan ostronosý patří mezi naše nejmenší druhy skokanů. Dorůstá do délky 8 cm. Jeho typickým znakem, jak již jeho jméno naznačuje, je ostře ukončený nos. Ušní bubínek je malý, zornice oka jsou oválná, zploštělá z vrchní i spodní strany. Zbarvení je tvořeno převážně hnědou barvou ve všech odstínech. Ovšem v době páření se samečci zbarvují do ostře modrého až modro fialového kabátu. U některých jedinců se můžeme setkat se světlým pruhem, táhnoucím se od nozder až po kloaku středem hřbetu. Pruh je ohraničen tmavými zbarvenimí. Tvoří tak dojem tří pruhů. Spánková skvrna je tmavě hnědá až černá. Na bocích těla najdeme mnoho tmavých skvrn což je typické pro skokana ostronosého, ale výrazněji toto můžeme pozorovat pouze u samic. Zadní končetiny jsou pruhované. Břicho i hrdlo jsou většinou jemně tečkovány. V době páření je pro samce typické zduření těla a intezivní modré zbarvení celého těla.

Výskyt

V Česku se vyskytuje tento skokan poměrně vzácně. Nejvíce byl zaznamenán na severu Čech, na Třeboňsku, Na Ostravsku, na Jižní Moravě a také v Královehradeckém kraji. Jinde žije jen místně. Ve světě žije kromě Evropy také v Asii.

Obecně

Skokana ostronosého můžeme považovat za lesní druh, který vodu potřebuje především pro rozmnožování, trvale v ní nežije. Obývá listnaté, i jehličnaté lesy, lužní biotopy, rašeliniště nebo okraje močálů a to nejčastěji v nižších a středních polohách. Zimoviště se nachazí většinou na souši, v norách hlodavců a podobných úkrytech. Po přezimování začímá být aktivní koncem března, z jara přes celý den, přes léto pak jen v noci. Hlavní potravou jsou suchozemští bezobratlí, jež uchvacuje svým vychlípitelným jazykem.

Skokan ostronosý (Rana arvalis) na suchu

Skokan ostronosý (Rana arvalis) na suchu

Rozmnožování probíha několik dní po opuštění zimovišť. Vhodnými lokalitami jsou trvalé vodní nádrže, jako tůně, zatopené pískovny, rašelinná jezírka, okraje rybníků. V době rozmnožování jsou samci zbarveni modře a silně vokalizují na hladině i pod ní. Snůška vajec je kladena na dno nádrže a mezi rostliny, jakmile nabobtná, vyplave pak na povrch. Vylihnutí pulci z jedné snůšky se nějaký čas drží pospolu. Na konci června dochazí k přeměně na žáby.

Nejčtenější články

Lov úhořů – jak na ně

Někdo nechytne úhoře za celý život, jiný ho dostane na háček při chytání kaprů. Ovšem cílený lov úhořů není zase tak složitý, jen se stačí řídit pár radami a tipy našich pradědů a vyrazit k vodě tehdy, když ostatní od vody utíkají. 🙂

Cílený lov tolstolobiků

Mnoho rybářů si myslí, že se tolstolobici nedají chytat klasicky na háček. Ale pozor, je to omyl! V tomto článku si povíme o dvou způsobech, jak jít štěstí naproti a cíleně lovit tolstolobiky. A nepůjde o rady, jak je nezákonně podsekávat! Dají se totiž přechytračit a ulovit i legální cestou. A jak? Pomůže nám montáž do vodního sloupce, či montáž s kaprovým krmítkem a kačenkou, vzlínavé krmení, nebo naopak krmení, co se pomalu vznáší ke dnu a zakrmovací mrak. Máme tu pro vás dvě varianty a montáže, na které lze přemluvit i jinak netečné tolstolobiky.

Vlasec nebo pletenka, aneb co vlastně namotat na cívku navijáku?

Dříve, než zajdeme do obchodu a koupíme si nějaký vlasec nebo pletenou šňůru, měli by jsem si dobře rozmyslet, jaké ryby a s jakým vybavením půjdeme chytat a také jakou metodou. Je rozdíl, zda vyrazíme na kapry a nástrahu budeme chtít nastražit dalekým náhozem, či zda budeme nástrahu zavážet lodí v hodně zatravněném prostředí, nebo jestli například budeme chytat drobnější ryby přímo pod nohama. Také na jemnou plavanou jistě zvolíme jiný vlasec, než na položenou, nebo když půjdeme lovit dravce. Uvědomte si, že vlasec nebo pletenka je jediná věc, která dělí rybáře od montáže a potažmo chycené ryby. Drahý prut a naviják jen usnadní a zpříjemní rybáři život a samotný lov, ale stejně pak rybu od rybáře po záběru nakonec spojuje jen ten dobrý, nebo špatný vlasec!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím