Dvoukřídlí hmyz (Diptera)

Rozpoznávací znaky

Jedná se o malý až středně velký hmyz s jedním párem blanitých křídel a jednoduchou křídelní žilnatinou. Druhý pár je přeměněný v tzv. kyvadélka a sloužící jako rovnovážný orgán při letu. Na jejich těle lze snadno rozeznat hlavu, hruď i zadeček. Tvar mají buď štíhlý a protáhlý nebo širší až zavalitější a kratší. Hlava je u některých druhů značně pohyblivá. Kromě často velkých složených očí nese i jednoduchá očka. Tykadla mají buď delší, nebo krátká. Ústní ústrojí je sací, často uzpůsobené k bodání, ale existují i druhy, u nichž je v dospělosti zakrnělé. Nohy mají kráčivé, u některých druhů jsou nápadně dlouhé. Na chodidlech mají chuťové orgány.

Výskyt

Žijí v téměř všech typech prostředí, larvy žijí i ve vodě. Jsou rozšířeny po celém světě.

Obecně

Aktivní jsou jak ve dne, tak za soumraku a v noci. Některé druhy jsou dobří a rychlí letci, jiní zase tak skvělými letci nejsou. Živí se rozkládajícími se látkami rostlinného i živočišného původu. Některé druhy jsou pak dravé, další spíše parazitické, s oblibou nasávají krev.

A jak probíhá páření? U některých skupin dochází před pářením ke svatebním rojům, u jiných je to záležitost spíše samotářská. K vyhledávání partnerů dochází pomocí zrakových nebo sluchových signálů. Oplodněné samice kladou vajíčka do půdy, na rostliny, na vodní hladinu, parazitické druhy pak dokonce na tělo nebo do těla hostitele. Některé druhy kladou vajíčka, z nichž se okamžitě líhnou larvy, jiné rodí živé larvy, v několika málov vyjímkách se dokonce kuklí.

Larvy jsou protáhlé, beznohé, některé vodní larevy mají pak ještě výběžky na hrudi a zadečku. Volně plovoucí vodní larvy mají také jako jediná tykadla, u ostatních jsou značně zakrnělá, neznatelná. Kromě vodní formy existují i larvy suchozemské, ty žijí v rostlinách, v hostitelských živočiších, v bahně, dokonce v exkrementech živočichů. Larvy procházejí až 6 stádii. Kukly mají buď mumiového tvaru s naznačenými základy křídel a noh, nebo volnou, s jemnější strukturou skrytou v ochranném obalu z pokožky posledního larválního stádia. U některých skupin jsou kukly pohyblivé, například u komárů. Délka vývoje lerev je pak variabilní, od několika dní po několik let.

Někteří zástupci dvoukřídlých

Poměrně početnou čeledí tohoto řádu jsou pakomáři (Chironomidae). Bežným druhem je pak například pakomár kouřový (Chironomus plumosus), který nebodá. U širší veřejnosti je známá především jeho larvální forma. Rybáři i akvaristé jim říkají patentky. Žijí na dně vod v pouzdérkách z bahna. Jsou hodnotnou rybí potravou.

Dalším zástupcem tohoto řádu jsou muchničky (Simuliidae). To jsou ty potvůrky, co jsou tak malé, ale hodně bodají a umějí u vody rybářům pěkně strpčit život. Jejich larvy se přichycují na dně čistých tekoucích vod pomocí vlákna pavučiny. Pokud mají dobré podmínyky, často se jich vyrojí velké množství.

Tiplice (Tipulidae) jsou známé velké křídlaté potvůrky, které naštěstí nebodají, nemají totiž vyvinuty bodavé ústní orgány, proto není třeba se jich bát. Tato čeleď hmyzu z řádu dvoukřídlých, zahrnuje poměrně velké druhy s dlouhýma nohama, hodně připomínající komáry. Tiplice při ohrožení často samovolně pouštějí končetiny, které se po určitý čas ještě pohybují. Jejich larvy jsou dravé nebo získávají živiny potřebné ke svému životu z hnilobného prostředí, například z uhnívajících rostlin ponořených ve vodě. Žijí tedy přímo ve vodě nebo ve vlhké půdě. Typickým představitelem této skupiny je tiplice velká (Tipula gigantea).

Dalším znýmým zástupcem této skupiny jsou pestřenky (Syrphidae), ovádi (Tabanidae), bráněnky (Stratiomyidae), ti žijí také ve vodě, nebo na hranici vody, či v mokré půdě.